Přeskočit na obsah

Nalžovské Hory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nalžovské Hory
pohled na zámek Nalžovy
pohled na zámek Nalžovy
Znak města Nalžovské Hory
znak
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecHoražďovice
Obec s rozšířenou působnostíHoražďovice
(správní obvod)
OkresKlatovy
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 190 (2024)[1]
Rozloha51,29 km²[2]
Nadmořská výška494 m n. m.
PSČ341 01 až 341 42
Počet domů673 (2021)[3]
Počet částí obce13
Počet k. ú.10
Počet ZSJ13
Kontakt
Adresa městského úřaduStříbrné Hory 104
341 01 Horažďovice
meu@nalzovskehory.cz
StarostaIng. Zdeněk Hlaváč
Oficiální web: www.nalzovskehory.cz
Nalžovské Hory
Nalžovské Hory
Další údaje
Kód obce556751
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Nalžovské Hory se nachází v okrese Klatovy, Plzeňský kraj. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. Město bývá někdy nazýváno bránou Šumavy.[4][5]

První písemná zmínka o vsi Nalžovy pochází z roku 1380, kdy byla v držení Hrabiše a Jana, pánů z Paběnic a na Nalžovech. Ves měla také názvy Malzow a později Elischau či Ellischau.

Pravděpodobně zde již stávala původní stará tvrz, připomínaná roku 1473, kdy nalžovský statek po Paběnických zdědil Svojše z Velhartic. Ten roku 1521 získal královský dekret povolující těžbu stříbra v dolech nad vsí Nalžovy. Na místě těžby vznikla osada známá jako Silberberg ob Ellischau, roku 1530 povýšená na město Bergstadt ob Ellischau, dnešní Stříbrné Hory.[6] Doly však byly roku 1541 zatopeny a v roce 1585 dolování zaniklo.[7]

V držení nalžovského panství, zvětšeného postupem doby na 19 vsí, se vystřídalo několik majitelů. Roku 1591 jej koupil Karel Švihovský z Rýzmberka. Po jeho smrti získal část panství se vsí Nalžovy syn Bedřich Švihovský z Rýzmberka.[8] Poté, co byl roku 1619 Nalžov i s tvrzí vydrancován protihabsburskými uherskými vojsky, nechal Bedřich jižně od tvrze vystavět nový renesanční zámek.[9]

Po Švihovských z Rýzmberka se stali majiteli Nalžov Pöttingové, kteří koupili zadlužené panství v roce 1718. Dalšími vlastníky panství byli od roku 1769 Taaffové, kteří je drželi až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. I poté zůstali majiteli velkostatku se zámkem, jehož součástí byl pivovar a sýrárna.[8][9]

V roce 1952 byly obce Nalžovy a Stříbrné Hory spojeny, tím vznikla nová obec Nalžovské Hory.[10][7] Ke 24. září 2008 byl obci obnoven status města.[11]

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[12][13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 4 424 4 402 4 147 4 082 3 967 3 723 3 203 2 298 2 208 1 837 1 610 1 397 1 255 1 140 1 125
Počet domů 582 624 639 641 651 655 659 668 600 555 506 650 653 658 673

Místní části

[editovat | editovat zdroj]

Jádro města tvoří části Nalžovy a Stříbrné Hory. Součástí města jsou dále okolní vsi Krutěnice, Letovy, Miřenice, Neprochovy, Otěšín, Sedlečko, Těchonice, Ústaleč, Velenovy, Zahrádka a Žďár.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nalžovských Horách.
  • Zámek Nalžovy – nachází se v centrální části města. Renesanční čtyřkřídlý zámek s vnitřním nádvořím a hranolovou věží byl vybudován ve 20. letech 17. století. V polovině 18. století podstoupil barokní a kolem roku 1840 empírovou přestavbu. K zámku přiléhá anglický park a hospodářské budovy.
  • Kostel svaté Kateřiny – barokní kostel z let 1721–1723 stojící na návrší v části Stříbrné Hory.
  • Lesní park Prašivice – komponovaný přírodní park na kopci Prašivec, severovýchodně od města. Byl vytvořen ve 40. letech 19. století na popud majitele panství Ludvíka Taaffeho. Nachází se zde umělá hradní zřícenina a kamenné sochy tvorů.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého – barokní socha z 18. století, umístěna na náměstí

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. www.nalzovskehorynalzovky.cz. nalzovskehorynalzovky-cz.webnode.cz [online]. 2022-03-05 [cit. 2022-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-05. 
  5. www.nalzovskehory-branasumavy.cz. nalzovskehory-branasumavy-cz.webnode.cz [online]. 2024-07-01 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 
  6. a b HOUDEK, Zdeněk; BOUZEK, Stanislav. Zámek Nalžovy: Historie [online]. 2014 [cit. 2017-08-12]. Dostupné online. 
  7. a b Nalžovské Hory: Historie, současnost [online]. ŠumavaNet.CZ [cit. 2017-08-13]. Dostupné online. 
  8. a b ZEMEK, Metoděj; HOSÁK, Ladislav. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 4., Západní Čechy.. Praha: Svoboda, 1985. 521 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 222. 
  9. a b RYŠAVÝ, Vratislav. Ke stavební historii zámků v Kanicích a v Nalžovských Horách. In: Památky západních Čech. Plzeň: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-85035-06-3. S. 56–60. Archivováno 8. 10. 2017 na Wayback Machine.
  10. Úřední list ze dne 16. února 1952, částka 20. Sloučení obcí Nalžovy a Stříbrné Hory. Praha: Ministerstvo vnitra S. 93. 
  11. Rozhodnutí č. 36 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 24. září 2008
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  13. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]