Lleida

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lleida
Lérida
Lleida – znak
znak
Lleida – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice41°37′ s. š., 0°38′ v. d.
Nadmořská výška155 m n. m.
Časové pásmoUTC+1
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Autonomní společenstvíKatalánsko
ProvincieLleida
ComarcaSegriá
Lleida
Lleida
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha212,3 km²
Počet obyvatel143 094 (2023)[1]
Hustota zalidnění674 obyv./km²
Správa
StarostaFèlix Larrosa i Piqué (od 2023)
Oficiální webwww.paeria.cat
Telefonní předvolba973
PSČ25001–25008
Označení vozidelL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lleida (katalánsky Lleida, španělsky Lérida) je město v západní části autonomní oblasti Katalánsko na severovýchodě Španělska. Město je centrem stejnojmenné provincie. Žije zde přibližně 143 tisíc[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pomník zakladatelůː krále Ilergetů Indibila a Mandoniho, krále Ausetanů (1883)

Lleida partří k nejstarším sídlům v Katalánsku. Byla osídlena již od doby bronzové. Až do dobytí Pyrenejského poloostrova Římany celou oblast ovládal iberský kmen Ilergetů. Jejich král Indíbil společeně s králem Mandonim kmene Ausetanů bránili oblast proti Kartagincům a Římanům. Ilerda se za vlády císaře Augusta stala hlavním městem provincie Hispania Tarragonica.

Od 8. století město ovládali Maurové. Španělé pod vedením krále Ramóna Berengara IV. je znovu dobyli při reconquistě mezi léty 1149 a 1150. V roce 1300 král Jakub II. Aragonský založil v Lleidě univerzitu, která byla první univerzitou v Katalánsku a v Aragonské koruně, a třetí nejstarší v celém Španělsku po univerzitách v Palencii a v Salamance. Během následujících staletí město utrpělo několika válkami, v 17. století je dobyli Španělé pod vedením Filipa da Silva. Další zásadní boje zde proběhly ve španělské občanské válce ve 30. letech 20. století.

Od té doby město zažívá stálý urbanistický, obchodní a demografický růst.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází dálnice A2 spojující Barcelonu a Zaragozu. S Madridem je Lleida spojena rychlovlakem nesoucím označení AVE. Trasu dlouhou zhruba 450 km překoná vlak za méně než 3 hodiny. V roce 2008 byla trasa vlaku prodloužena až do Barcelony. Další, klasické tratě spojují město se Zaragozou, Tarragonou, Manresou a s městečkem La Pobla de Segur, provozovaná společností FGC. Letiště Lleida-Pirineus bylo otevřeno v roce 2010.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Katedrála
Kostel sv. Jana
Univerzita Lleida
  • Castell de Gardeny – pevnost založená Římany v roce 49 př. n. l. pro Julia Caesara, přestavěná ve 12. století, jako sídlo a špitál sv. Jana Jeruzalémského obývaná rytíři řádu templářů až do zrušení řádu v roce roce 1312; mj. dochována románská kaple konventu; od roku 1317 užívána jako palác Gardeny; dochované klenuté prostory a románské fresky. Dějiště války ženců (1641–1647) a války o dědictví aragonské (1700–1714), pro něž byly vybudovány bašty, příkopy a opěrné zdi proti dělostřeleckým zbraním. Jako vojenská pevnost je zachována dodnes.
  • Kostel sv. Jana, založený ve 12. století, přestavěný v novogotickou baziliku v 19. století.
  • Katedrála Panny Marie (La Seu Vella de Lleida), románsko-gotická bazilika, postavená v letech 1203–1286, dostavěná z ruin v 19. století; věž je jednou z dominant města.
  • Kostel sv. Marka (Iglesia Santí Marcí), románská stavba ze 12. století
  • Budova univerzity
  • Castell della Suda – pevnost ze 14. století, přestavěná v 17. století
  • Palau de la Paeria – vládní palác islámského původu; od roku 1149 obývaný prvními aragonskými králi, adaptovaný pro krále Jakuba I. Aragonského, v 19. století přestavěný v romantickém stylu; nyní slouží jako Národní muzeum katalánského umění
  • Nádraží Pirirneus

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Panorama města

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Národní statistický institut: Municipal Register of Spain of 2023. 13. prosince 2023. Dostupné online.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lleida na španělské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Obce v provincii Lleida
Abella de la Conca • Àger • Agramunt • Aitona • Albatàrrec • Albesa • Alcanó • Alcarràs • Alcoletge • Alfarràs • Alfés • Algerri • Alguaire • Alins • Almacelles • Almatret • Almenar • Alpicat • Alt Àneu • Alàs i Cerc • Alòs de Balaguer • Anglesola • Arbeca • Arres • Arsèguel • Artesa de Lleida • Artesa de Segre • Aspa • Baix Pallars • Balaguer • Barbens • Bassella • Bausen • Belianes • Bell-lloc d'Urgell • Bellaguarda • Bellcaire d'Urgell • Bellmunt d'Urgell • Bellpuig • Bellver de Cerdanya • Bellvís • Benavent de Segrià • Biosca • Bossòst • Bovera • Cabanabona • Cabó • Camarasa • Canejan • Castell de Mur • Castellar de la Ribera • Castelldans • Castellnou de Seana • Castellserà • Castelló de Farfanya • Cava • Cervera • Cervià de les Garrigues • Ciutadilla • Clariana de Cardener • Coll de Nargó • Conca de Dalt • Corbins • Cubells • El Cogul • El Palau d'Anglesola • El Poal • El Pont de Bar • El Pont de Suert • El Soleràs • El Vilosell • Els Alamús • Els Omellons • Els Omells de na Gaia • Els Plans de Sió • Els Torms • Es Bòrdes • Espot • Estamariu • Estaràs • Esterri d'Àneu • Esterri de Cardós • Farrera • Fondarella • Foradada • Fulleda • Fígols i Alinyà • Gavet de la Conca • Gimenells i el Pla de la Font • Golmés • Granyanella • Granyena de Segarra • Granyena de les Garrigues • Guimerà • Guissona • Guixers • Gósol • Isona i Conca Dellà • Ivars d'Urgell • Ivars de Noguera • Ivorra • Josa i Tuixén • Juncosa • Juneda • L'Albagés • L'Albi • L'Espluga Calba • La Baronia de Rialb • La Coma i la Pedra • La Floresta • La Fuliola • La Granadella • La Granja d'Escarp • La Guingueta d'Àneu • La Molsosa • La Pobla de Cérvoles • La Pobla de Segur • La Portella • La Sentiu de Sió • La Seu d'Urgell • La Torre de Cabdella • La Vansa i Fórnols • Les • Les Avellanes i Santa Linya • Les Borges Blanques • Les Oluges • Les Valls d'Aguilar • Les Valls de Valira • Linyola • Lladorre • Lladurs • Llardecans • Llavorsí • Lleida • Lles de Cerdanya • Llimiana • Llobera • Maials • Maldà • Massalcoreig • Massoteres • Menàrguens • Miralcamp • Mollerussa • Montellà i Martinet • Montferrer i Castellbò • Montgai • Montoliu de Lleida • Montoliu de Segarra • Montornès de Segarra • Nalec • Naut Aran • Navès • Odèn • Oliana • Oliola • Olius • Organyà • Os de Balaguer • Ossó de Sió • Penelles • Peramola • Pinell de Solsonès • Pinós • Ponts • Prats i Sansor • Preixana • Preixens • Prullans • Puiggròs • Puigverd d'Agramunt • Puigverd de Lleida • Rialp • Ribera d'Ondara • Ribera d'Urgellet • Riner • Riu de Cerdanya • Rosselló • Salàs de Pallars • Sanaüja • Sant Esteve de la Sarga • Sant Guim de Freixenet • Sant Guim de la Plana • Sant Llorenç de Morunys • Sant Martí de Riucorb • Sant Ramon • Sarroca de Bellera • Sarroca de Lleida • Senterada • Seròs • Sidamon • Solsona • Soriguera • Sort • Soses • Sudanell • Sunyer • Talarn • Talavera • Tarroja de Segarra • Tarrés • Tiurana • Tornabous • Torre-serona • Torrebesses • Torrefarrera • Torrefeta i Florejacs • Torregrossa • Torrelameu • Torres de Segre • Torà • Tremp • Tàrrega • Térmens • Tírvia • Vall de Boí • Vall de Cardós • Vallbona de les Monges • Vallfogona de Balaguer • Verdú • Vielha e Mijaran • Vila-sana • Vilagrassa • Vilaller • Vilamòs • Vilanova de Bellpuig • Vilanova de Meià • Vilanova de Segrià • Vilanova de l'Aguda • Vilanova de la Barca • Vinaixa
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lleida&oldid=23869089“