Přeskočit na obsah

Ismail Kadare

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ismail Kadare
Narození28. ledna 1936
Gjirokastër
Úmrtí1. července 2024 (ve věku 88 let)
Tirana
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Povoláníbásník, romanopisec, překladatel a spisovatel
NárodnostAlbánci
Alma materTiranská univerzita
Literární institut Maxima Gorkého
Témataliterární činnost, poezie a próza
Významná dílaGenerál mrtvé armády
Kështjella
Kronika v kameni
Krvavý duben
Ura me tri harqe
… více na Wikidatech
OceněníSvětová cena Cina Del Ducy (1992)
čestný doktor Stendhalovy univerzity (1992)
komandér Řádu umění a literatury (1996)
čestný doktor Univerzity Jeana Monneta v Saint-Étienne (1997)
Herderova cena (1998)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Helena Kadareová (1963–2024)
DětiBesiana Kadareová
VlivyItalo Calvino
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ismail Halit Kadare (28. ledna 1936 Gjirokastër1. července 2024)[1] byl albánský básník a spisovatel. V roce 1990 odešel do Francie, žil střídavě v Albánii a Francii.

Vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval střední školu v rodném městě a v roce 1958 vystudoval albánštinu na univerzitě v Tiraně. Později strávil dva roky na Literárním institutu M. Gorkého v Moskvě.

Literární tvorbu započal už na gymnáziu, ale proslavil se především dílem Moje století (Shekulli im, 1961), po kterém následovala další básnická díla jako Sluneční motivy (Motive me diell, 1968) a Čas (Koha, 1976). Nejvýznamnějším jeho básnickým dílem je lyricko epická poéma Proč se přemýšlí o těchto horách (Përse mendohen këto male, 1964), která reflektuje osudy albánského národa a stalinistické Albánské strany práce.

Kadare je autor řady povídek, novel i románů. Prozaická díla jsou charakteristická historicko-filozofickými úvahami a hlubokými myšlenkami často vyjádřenými pomocí výpustek, na základě asociací nebo historických souvislostí.[zdroj?] Myšlenka románu Generál mrtvé armády (Gjenerali i ushtrisë së vdekur, 1964, česky 1990) je albánská láska ke svobodě. Námět nezdolného albánského ducha napříč staletími použil také v románu Hrad (Kështjellë, 1975). V románu Kamenná kronika (Kronikë në gur, 1970) kritizuje styl myšlení venkovanů. O důležitých historických problémech mluví ve sbírkách povídek a novel Dřívější znak (Emblema e dikurshme, 1970), Most se třemi oblouky (Ura me tri harqe, 1978) a Chladnokrevnost (Gjakftohtësia, 1980). Významným dílem z jeho tvorby, ale i celé novoalbánské literatury je román Velká zima (Dimri i madh, 1977).

Kadareho díla byla přeložena do mnoha světových jazyků.

Spor o albánskou identitu

[editovat | editovat zdroj]

Kniha Evropská identita Albánců – důkaz z roku 2006, jejíž části publikoval deník Shekulli, rozpoutala polemiku mezi ním a literárním kritikem Rexhepem Qosjou.

V roce 1992 mu byla udělena francouzská literární cena Prix mondial Cino Del Duca. V roce 2005 byl prvním laureátem Mezinárodní Man Bookerovy ceny.[2]

  1. Ismail Kadare dies! Along with it a civilization. TiranaPost [online]. 2024-07-01 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Novú literárnu cenu získal Albánec Kadare. SME [online]. 2005-06-03 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (slovensky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]