Ždov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ždov
Domy ze sedmdesátých let 20. století
Domy ze sedmdesátých let 20. století
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecRadonice
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°17′29″ s. š., 13°14′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel19 (2021)[1]
Katastrální územíVintířov u Radonic (6,26 km²)
Nadmořská výška375 m n. m.
PSČ432 01
Počet domů10 (2011)[2]
Ždov
Ždov
Další údaje
Kód části obce182460
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ždov (německy Gestob) je malá vesnice, část obce Radonice v okrese Chomutov. Nachází se asi tři kilometry západně od Radonic. Vede tudy železniční trať Kadaň – Vilémov u Kadaně – Kaštice/Kadaňský Rohozec – Doupov. Ždov stojí v katastrálním území Vintířov u Radonic o výměře 6,26 km².[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen z osobního jména ve významu Ždův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: in Zdow (1397), in Zdowie (1447), Ždiow (1545), vsi Ksstauchu… (1556), Gestob (1651, 1787 a 1846) a Ždov, Žďov nebo Gestob (1848).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1397.[4] V roce 1447 patřila část vesnice k vintířovskému panství. Zbytek, který patřil k Háji, byl k Vintířovu připojen až v roce 1544. Mlýn zde stál již roku 1622. V roce 1729 ve Ždově žilo sedm sedláků, kteří odváděli vintířovské vrchnosti sedmnáct strychů pšenice, žita a ječmene. Mlýn ve stejném roce odevzdal 36 strychů obilí a zaplatil deset zlatých a čtyřicet krejcarů.[5]

Po vystěhování Němců se počet obyvatel zmenšil asi na polovinu a dále klesal. Úbytek obyvatel se zastavil až v sedmdesátých letech dvacátého století, kdy byl na severním okraji vesnice postaven velký kravín a v jižní části několik rodinných domů pro jeho zaměstnance.[5] Okolo roku 2012 byl areál kravína opuštěný a v dezolátním stavu.[6]

Během druhé světové války sloužil dům čp. 6 jako zajatecký tábor pro dvacet válečných zajatců z Francie.[7]

Ke Ždovu patřil také Blatenský dvůr (též Nový Dvůr nebo Plattenhof), který byl postaven v roce 1828 na jižním úbočí Blatenského vrchu. V roce 1930 v něm žilo jedenáct obyvatel ve dvou domech, ale po druhé světové válce zanikl[5] a zůstala po něm jen část obvodových zdí. Místo se zbytky dvora je nepřístupné, protože se nachází ve vojenském újezdu Hradiště.[8]

Ždov byl při sčítání lidu v období 1869–1950 osadou obce Kadaňský Rohozec, v letech 1961–1976 patřil jako část obce k Vintířovu a od 30. dubna 1976 je částí obce Radonice.[9]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 98 obyvatel (z toho 52 mužů), kteří byli kromě jednoho Čechoslováka německé národnosti a patřili k římskokatolické církvi.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice šedesát obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[12][13][14]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 139 137 113 97 84 98 60 32 25 1 34 21 30 28 19
Domy 16 18 19 19 19 19 16 10 — 1 10 11 10 10 10
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Kadaňského Rohozce.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Na návsi u rybníka stávala obdélná kaple s trojúhelníkovým štítem a sanktusovou vížkou. Zaniklo po roce 1945.[15] Asi 200 metrů východně od vesnice stojí na okraji pole zchátralá kaplička s obloukově klenutým vstupem.[16] Není památkově chráněná.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2003-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-23. 
  4. ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 818. 
  5. ↑ a b c VALEŠ, Vladimír. Radonice, Mašťov a okolí. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 96 s. Kapitola Žďov, s. 70–71. Dále jen Valeš (2001). 
  6. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-03-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ Valeš 2001, s. 21.
  8. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-03-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 675. Dostupné online. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248. 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. 
  13. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. 
  14. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ Kaple [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-03-19]. Dostupné online. 
  16. ↑ Kaple [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-03-19]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Radonice
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ždov&oldid=23397174“