Šemanovice
| Šemanovice | |
|---|---|
_-_farn%C3%AD_kostel_sv._Jana_Nepomuck%C3%A9ho.JPG) Kostel sv. Jana Nepomuckého | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Kokořín |
| Okres | Mělník |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°27′20″ s. š., 14°33′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 36 (2021)[1] |
| Katastrální území | Šemanovice (3,88 km²) |
| PSČ | 277 23 |
| Počet domů | 47 (2011)[2] |
  Šemanovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 14150 |
| Kód k. ú. | 614157 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šemanovice (německy Schemanowitz) jsou malá vesnice, část obce Kokořín v okrese Mělník. Nacházejí se asi 2,5 km na severozápad od Kokořína (po silnici 5,5 km). Ve vsi bylo roku 2011 evidováno 47 adres a 35 trvale žijících obyvatel.[3][4] Nacházejí se na území Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj.
Šemanovice je také název příslušného katastrálního území o rozloze 3,88 km².
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1444.[5]
Šemanovice v roce 1890[editovat | editovat zdroj]
Roku 1890 zde žilo 269 obyvatel v 52 domech. Stavení byla dílem kamenná, dílem dřevěná; nablízku se nacházely pískovcové lomy. Z řemeslníků zde byl k roku 1890 kovář, obuvník, pekař, zámečník, truhlář, tesař a pak několik dělníků zednických. Z jiných živností byly v Šemanovicích dva hostinští, dva smíšené obchody a dva prodeje tabáku.
Na východní straně obce stál kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému, založený roku 1803. Kostelní věž měla tři zvony, jeden z nich pocházel ze zrušeného kostela sv. Jana Nepomuckého na Chloumku. Obec měla nový hřbitov, založený roku 1869 (dříve pohřbívalo se v sousední obci Vidimi). Jednotřídní škola byla zřízena roku 1801, nacházela se uprostřed obce; před rokem 1873 bývala v zámečku, kde za dávných dob stávala tvrz. V zámečku byl stále příbytek správce školy.
Pro vyvýšenou polohu a propustné podloží nebylo možné nikde v obci nalézt pitnou vodu. Chodilo se pro ni do „Hradkovské“ studánky vzdálené půl hodiny cesty, která se nacházela v šemanovickém dole. Bližší studánka, ale s méně kvalitní vodou, se nazývala „Vlkovská“. V čase sucha ovšem obě vysychaly a obyvatelé museli chodit pro vodu až do Kokořínského údolí k Hlučovu, vzdálenému 4 km.
Jedna z jeskyní v lese u Šemanovic, zvaná Hradkov, byla za husitských válek zřejmě skrýší pronásledovaných katolíků.[6]
Fiktivní historie[editovat | editovat zdroj]
Podle poznatků alternativní cimrmanologické skupiny Salón Cimrman zde počátkem 20. století pobýval a působil fiktivní český génius Jára Cimrman. Jedná se tak o jistou paralelu k (ryze fiktivní) vesnici Liptákov.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Jana Nepomuckého
- sýpka s chlévy u č.p. 37
- usedlosti č.p. 4, 5 a 33
- Skalní obydlí při č.p. 31
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- studánka a jeskyně Hradkov – na značené stezce (místní značení)
- skalní byt Na Skalách – obecní byt pro chudé a nemocné, č.p. 23. V roce 1891 zde žila Alžběta Pospíšilová. Po její smrti tu až do roku 1945 přebýval Antonín Tuček. Dějiště natáčení filmu F. A. Brabce Kytice.
- Rozbořenka – skalní byt pod Truskavnou, vystavěn před rokem 1843. Dům měl čp. 26 a nacházel se v bývalém lomu. V roce 1891 zde žil vysloužilý panský hajný Antonín Rozbořil. Po Rozbořilovi tu žila až do roku 1945 rodina zemědělského dělníka Josefa Borna. V té době měl dům ještě roubenou světnici. Síň a hospodářská část domu byly zahloubeny ve skále.
- Kostelíček, Klemperka – další umělé jeskyně v pískovcích v okolí
- restaurace Nostalgická myš (muzeum divadla Semafor), č.p. 7, kde se ve spolupráci Ondřeje Suchého a Jiřího Šebánka natáčely pořady cyklu Salón Cimrman
Ohlasy v kultuře[editovat | editovat zdroj]
Pod literárním názvem Šimonovice byla vesnice a zdejší Skalní obydlí inspirací pro „skalní byt“ vypravěččina otce v románu Teorie podivnosti od české spisovatelky Pavly Horákové.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
- ↑ Počet obyvatel dle sčítání lidu, domů a bytů podle databáze ČSÚ 2001
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 124.
- ↑ Ludvík Böhm, Královské věnné město Mělník a okres Mělnický, 1892
- ↑ HORÁKOVÁ, Pavla. Teorie podivnosti. Praha: Argo, 2018. 357 s. ISBN 978-80-257-2654-9. S. 37, 254.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šemanovice na Wikimedia Commons - Šemanovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
