6 (linka metra v Paříži)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Geograficky přesná mapa dráhy

6 Linka 6 je jedna z linek pařížského metra a v systému MHD je značena světle zelenou barvou (obdobně jako linka 7bis). Prochází převážně jižní částí města po půlkruhové dráze a spolu s linkou 2 v severní části Paříže vytvářejí nepravidelný okruh s přestupy na stanicích Nation a Charles de Gaulle – Étoile. Trať je dlouhá 13,6 km, má 28 stanic a ročně přepraví zhruba 100,7 miliónů cestujících. Linka vede většinou na viaduktech nad zemí a na dvou místech překračuje Seinu po mostech.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny metra v Paříži.

Původní projekt počítal s vybudováním jedné okružní linky, která by kopírovala okružní bulváry. Později však došlo ke změnám plánu a vznikly dvě samostatné linky (2 a 6), nicméně výstavba viaduktů a stanic byla u obou velmi podobná. Ačkoliv linka s číslem 6 byla otevřena až v roce 1909, část dnešní linky byla zprovozněna o něco dříve. 2. října 1900 byl otevřen nejstarší úsek mezi dnešními stanicemi Charles de Gaulle – Étoile a Trocadéro. Jednalo se o rozšíření linky 1. Když byla 6. listopadu 1903 linka prodloužena od stanice Trocadéro po Passy, oddělil se úsek počínaje stanicí Étoile od linky 1 a vznikla nová linka 2 Sud (2 Jih), též nazývána Circulaire Sud (Jižní okruh). Tato linka byla 24. dubna 1906 rozšířena od Passy po Place d'Italie. 14. října 1907 byla linka 2 Sud zrušena a připojená k lince 5. Dosavadní linka 2 Nord (2 Sever) byla přejmenována na linku 2.

Dne 1. března 1909 byla zprovozněna nová linka 6 mezi stanicemi Place d'Italie a Nation. Dne 12. října 1942 byl úsek ÉtoilePlace d'Italie opět odpojen od linky 5 a spojen s linkou 6, která tak získala dnešní podobu. Obě části vedly převážně nad zemí, zatímco linka 5 je až na výjimku (přejezd přes Seinu) vedena pod zemí. Toto spojení existovalo dočasně už v roce 1931 po dobu konání mezinárodní koloniální výstavy.

V letech 1972-1974 byla trať přestavěna pro provoz vlaků na pneumatikách. V listopadu 2007 byl na trati instalován automatický informační systém o pohybu vlaků.

Seznam stanic[editovat | editovat zdroj]

Viaduc Passy na Pont de Bir-Hakeim
Vlak jedoucí po Viaduc Passy
Vlak jedoucí po Viaduc Bercy
Linka 6
stanice přestupy
Charles de Gaulle – Étoile
Paris m 1 jms.svg Paris m 2 jms.svg Paris rer A jms.svg
Kléber
Boissière
Trocadéro
Paris m 9 jms.svg
Passy
Bir-Hakeim
Paris rer C jms.svg
Dupleix
La Motte-Picquet – Grenelle
Paris m 8 jms.svg Paris m 10 jms.svg
Cambronne
Sèvres – Lecourbe
Pasteur
Paris m 12 jms.svg
Montparnasse – Bienvenüe
Paris m 4 jms.svg Paris m 12 jms.svg Paris m 13 jms.svg Vlak
Edgar Quinet
Raspail
Paris m 4 jms.svg
Denfert-Rochereau
Paris m 4 jms.svg Paris rer B jms.svg
Saint-Jacques
Glacière
Corvisart
Place d'Italie
Paris m 5 jms.svg Paris m 7 jms.svg
Nationale
Chevaleret
Quai de la Gare
Bercy
Paris m 14 jms.svg Vlak
Dugommier
Daumesnil
Paris m 8 jms.svg
Bel-Air
Picpus
Nation
Paris m 1 jms.svg Paris m 2 jms.svg Paris m 9 jms.svg Paris rer A jms.svg
Plán linky 6

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Métrolinie 6 (Paris) na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu