Živorodka mexická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxŽivorodka mexická
alternativní popis obrázku chybí
Živorodka mexická, samec, samice
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídaryby (Osteichthyes)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Nadřádkostnatí (Teleostei)
Řádhalančíkovci (Cyprinodontiformes)
Čeleďživorodkovití (Poeciliidae)
Rodživorodka (Poecilia)
Binomické jméno
Poecilia mexicana
Steindachner, 1863
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Živorodka mexická[2][3] (latinsky: Poecilia mexicana, slovensky: živorodka mexická, anglicky: Atlantic molly, Shortfin molly, Cave molly).[pozn. 1][4][5] Rybu poprvé popsal v roce 1863 rakouský ichtyolog Franz Steindachner (11. listopad 1834, Vídeň – 10. prosinec 1919, Vídeň).[6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Ryba má lesklé, lehce žluté, až nazelenalé tělo. Samice dorůstá až 11 cm. Samec má kolem 4 cm. Pohlaví ryb je snadno rozeznatelné: samci mají pohlavní orgán gonopodium, samice klasickou řitní ploutev.[4]

  • Poecilia mexicana, samec
    Poecilia mexicana, samec
  • Poecilia mexicana, pár samec a samice
    Poecilia mexicana, pár samec a samice

Biotop[editovat | editovat zdroj]

Ryba žije ve sladkovodních a brakických vodách v tropickém pásmu střední a severní Ameriky, v Rio San Juan, v Orizaba a v Rio Aguabuena u Tamasopo v Mexiku, v Guatemale.[3][7] Ryba není migrující. Byla uměle vysazena do řeky Muddy v Nevadě v USA, kde je považována za invazivní druh.[4]

Byla také nalezena v jeskyních Cueva del Azufre (česky Sirnatá jeskyně) a Cueva Luna Azufre v Tabasco v Mexiku, kde žije ve vodě s vysokou koncentrací sirovodíků. Ryba má vysoké procento genů, které zajišťují odbourávání sirovodíků z organismu. Jeskyni používá domorodý kmen v rámci rituálu přivolávajícího déšť otravují vodu jedovatými listy stromů. Výzkumy ukázaly, že ryby, pro které je tento jed stále smrtelně jedovatý, si postupně pěstují odolnost. Každá generace je trochu méně náchylná ke smrtelnému působení toxinů.[8][9]

Chov v akváriu[editovat | editovat zdroj]

  • Chov ryby: Středně velká nádrž, osázená rostlinami, kterým vyhovuje osolená voda. Salinita vody 2 – 5 g/l.[3]
  • Teplota vody: Doporučuje se teplota v rozmezí 20–28 °C[4]
  • Kyselost vody: od 7,0–7,5 pH[4]
  • Tvrdost vody: 20–30 °dGH[4]
  • Krmení: Jedná se o všežravou rybu, přijímá tedy umělé vločkové krmivo, mražené krmivo, drobné živé krmivo (nítěnky, plankton), detrit, rostlinnou potravu, řasy.[4]
  • Rozmnožování: Březost trvá 28 dní, samice rodí 30–80 mláďat. Pohlavní dospělost je 7 až 12 měsících.[4] Při páření používá samec techniku, kdy v přítomnosti jiného samce ignoruje samici, kterou chtěl původně oplodnit.[10] Ryba se snadno kříží s Poecilia latipinna, potomstvo je podobné s Poecilia kl. formosa,[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Další latinské názvy: Mollienisia sphenops (non Valenciennes, 1846); Poecilia cuneata (Garman, 1895); Poecilia limantouri (Jordan & Snyder, 1899); Poecilia mexicana mexicana (Steindachner, 1863); Poecilia sphenops (non Valenciennes, 1846).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ SLABOCH, Roman. České názvosloví živorodek. Ilustrace Martin Rose (Kresba na titulní stránce), Jiří Plíštil (Grafický design a layout). První. vyd. [s.l.]: AQUATAB, 2009-08-07. 63 s. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Hanel, L. & Novák, J., 2009. České názvy živočichů V. Ryby a rybovití obratlovci (Pisces). Paprskoploutví (Actinopterygii), Kostnatí (Neopterygii) [cípalové (Mugiliformes)  hrdložábří (Synbranchiformes)] 6. Národní muzeum (zoologické oddělení), Praha, 96 str.
  4. ↑ a b c d e f g h Poecilia mexicana, Shortfin molly [online]. Příprava vydání Rainer Froese, Daniel Pauly. FishBase, 2014 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Plath, M. Cave molly females (Poecilia mexicana) avoid parasitised males. Acta Ethologica. 2004, s. 47–51. DOI 10.1007/s10211-004-0085-1. 
  6. ↑ Steindachner, F. 1863. Beiträge zur Kenntniss der Sciaenoiden Brasiliens und der Cyprinodonten Mejicos. Sitzungsberichte der Mathematisch-Naturwissenschaftlichen Classe der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften v. 48 (1. Abth.): 162-185, Pls. 1-4.
  7. ↑ REIS, Roberto E.; KULLANDER, Sven O.; FERRARIS, Carl J. Check List of the Freshwater Fishes of South and Central America. [s.l.]: EDIPUCRS, 2003. 568 s. Dostupné online. ISBN 978-85-7430-361-1. 
  8. ↑ RIESCH, Rüdiger; TOBLER, Michael; PLATH, Martin. Extremophile Fishes (Ecology, Evolution, and Physiology of Teleosts in Extreme Environments). [s.l.]: Springer International Publishing AG, 2015. 326 s. Dostupné online. ISBN 3319133616. (anglicky) 
  9. ↑ FILIPOVÁ, Mirka. Rybí královna z říše jedu [online]. RF-HOBBY S.R.O, 2016-08-04 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  10. ↑ PETR, Jaroslav. Samečci tají své preference. Pořad Leonardo [online]. Český rozhlas, 2008-08-25 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  11. ↑ Klub přátel divokých živorodek. 2020-01-20

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DOKOUPIL, Norbert. Živorodky. První. vyd. [s.l.]: SZN - Státní zemědělské nakladatelství, 1981. 264 s.
  • Hanel, L. & Novák, J., 2009. České názvy živočichů V. Ryby a rybovití obratlovci (Pisces). Paprskoploutví (Actinopterygii), Kostnatí (Neopterygii) [cípalové (Mugiliformes)  hrdložábří (Synbranchiformes)] 6. Národní muzeum (zoologické oddělení), Praha, 96 str.
  • REIS, Roberto E.; KULLANDER, Sven O.; FERRARIS, Carl J. Check List of the Freshwater Fishes of South and Central America. [s.l.]: EDIPUCRS, 2003. 568 s. Dostupné online. ISBN 978-85-7430-361-1.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Živorodka_mexická&oldid=23107042“