Železniční trať Václavice–Starkoč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václavice–Starkoč
Pohled na staniční budovu ve Václavicích
Pohled na staniční budovu ve Václavicích
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo část trati 027, dříve trať 033
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 3 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 65 - 70 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
2,7 Starkoč
Trať z Jaroměře do Trutnova
Trať z Týniště nad Orlicí do Broumova
0,0 Václavice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Václavice–Starkoč je jednokolejná neelektrizovaná železniční trať, součást celostátní dráhy, sloužící jako spojka dvou dalších hlavních tratí – z Jaroměře do Trutnova a z Týniště nad Orlicí do Broumova.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vlak z Václavic tvořený jednotkou 814 ve stanici Starkoč.
Osobní vlak ve Starkoči tvořený motorovým vozem 854 s přípojným vozem.

List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 14. září 1872 udělil společnosti c. k. priv. Rakouské železnice státní právo ke stavbě a užívání lokomotivní železnice z Chocně do Neusorge (Halbštadt) s drahami připojovacími na Broumov a z Wenzelsbergu (Václavic) na některé příhodné místo jihosevero-německé železnice spojovací. Společnost zavazuje se, že povolenou železnici počne v šesti měsících ode dne povolení počítajíc stavěti, že celou železnici ve třech dalších létech postaví a veřejnou jízdu po ní zavede.[1]

Trať postavila Rakouská společnost státní dráhy v roce 1876[2] jako spojku od své trati vedoucí z Chocně k pruským hranicím k souběžně vedoucí trati Jihoseveroněmecké spojovací dráhy. Před výstavbou bylo uvažováno i o tom, že by trať místo ze Starkoče odbočovala v České Skalici a vedla by do Vysokova – což prosazovala Jihoseveroněmecká spojovací dráha, ale nakonec byla vystavěna v současné trase, kterou prosazovala Společnost státní dráhy.[3] Z dnešního pohledu se takové trasování jeví jako nevýhodné, jelikož při jízdě od Hradce Králové do Náchoda je nutno, aby vlak dvakrát měnil směr (konal úvrať). Tehdejší podnikatelé však měli jiné záměry.

Od roku 1908 se provozovatelem dopravy staly státní kkStB a roku 1909 byla vlastní trať zestátněna spolu s celou Společností státní dráhy. Od té doby je ve vlastnictví státních organizací.[2] Za 1. světové války byla osobní doprava podobně jako na ostatních tratích silně zredukována. Po válce tu jezdily tři páry osobních vlaků.[4] Od roku 1930 byly na osobní vlaky nasazeny motorové vozy.[5]

Za války zde jezdil rychlík z Prahy do Meziměstí. Rychlíky se na trať vrátily v letech 20032005, kdy tudy jezdily spoje z Prahy do Meziměstí, jeden měl svou počáteční stanici dokonce v Chebu.[6] Rychlíky do Prahy jezdily také v od GVD 2016/17 do 2018/19. Od GVD 2019/20 ale opět nejezdí.

Co vypovídají staré jízdní řády[editovat | editovat zdroj]

Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
rok provozovaná trať počet vlaků
1900 13 Václavice – Starkoč 5 Sm
1921 léto 13 Václavice – Starkoč 5 Sm
1928/29 zima 161 Václavice – Starkoč 5 N
1937/38 zima 129 Václavice – Starkoč 12 N
1944/45 502b Václavice – Starkoč 1 R + 9 Os
1945/46 3d Václavice – Starkoč 9 N
1959/60 3d Václavice – Starkoč 16 N
1988/89 033 Václavice – Starkoč 19 N
2002/03 033 Starkoč – Náchod 1 R + 11 Os
2012/2013 033 Starkoč – Náchod 10 Sp + 22 Os
2016/2017 033 Starkoč – Náchod 2 R + 29 Sp + 6 Os
Vysvětlivky

Sm – smíšený vlak, N – nákladní vlak s přepravou osob, R – rychlík, Sp – spěšný vlak, Os – osobní vlak

Provoz[editovat | editovat zdroj]

V současnosti (2017) je na trati provozována osobní doprava v intervalu přibližně 1 a čtvrt hodiny. Osobní vlaky jezdí obvykle ze Starkoče do Broumova, spěšné vlaky pak ze Starkoče do Broumova nebo ze Starkoče do Náchoda či ze Starkoče do Meziměstí, rychlíky zase jezdí z Prahy hl.n. do Meziměstí. Na rychlíky jsou nasazované motorové lokomotivy 750.7, na spěšné vlaky jsou nasazované motorové jednotky 814 a na osobní vlaky jsou nasazované motorové jednotky 814, motorové vozy 854 a motorové vozy 810.

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

V rámci koncepce železniční dopravy v Královéhradeckém kraji se do budoucna uvažuje o nahrazení této tratě novou spojkou pro přímou jízdu z Hradce Králové do Náchoda. Trať má být elektrizovaná a má vést tunelem pod obcí Vysokov. Má tedy vést obdobnou trasou, jak byla navrhována už v 19. století.[7]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. List povolení č.144/1872 Sb. ze dne 14. září 1872
  2. a b Historie tratí; elektronická databáze; Sekera, P.
  3. SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. Kapitola Železnice soukromá, s. 105. 
  4. Jízdní řád tratě Starkoč - Václavice - Náchod v roce 1918. csd1918.wz.cz [online]. [cit. 2010-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-10. 
  5. Historie; vlakynachod.cz. www.vlakynachod.cz [online]. [cit. 2010-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-19. 
  6. jízdní řády ČD 2003/4, 2004/5
  7. Možnosti železnice v kraji lze významně zlepšit; tisková zpráva OREDO; r. 2004[nedostupný zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]