Železniční trať Jaroměř - Trutnov
| Jaroměř - Trutnov hl. n. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Nádražní budova v České Skalici
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Číslo trati | 032 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Délka | 52 km | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Rozchod | 1435 mm (normální) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Napájecí soustava | neelektrizovaná | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Maximální sklon | 15 ‰ | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Počet kolejí | 1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Maximální rychlost | 100/80 km/h | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| OpenStreetMap | mapová data | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Průběh trati | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Železniční trať Jaroměř – Trutnov (v jízdním řádu označena číslem 032) se nachází na území Královéhradeckého kraje a vede z Jaroměře do Trutnova. Provozovatelem pravidelné osobní dopravy na této trati jsou nyní České dráhy (2009). Mezi stanicemi Trutnov hl. n. a Trutnov-Poříčí jezdí souprava společnosti PKP-PR, která zajišťuje sezónní, víkendovou, mezistátní přepravu na trase Trutnov hl. n. – Trutnov-Poříčí – Královec (Lubawka – Jelenia Góra) ve spolupráci se společností Viamont (2010)[1]. Trať není elektrizovaná (2009).
Obsah |
[editovat] Historie
Dne 1. května 1859 byl slavnostně otevřen poslední úsek Jiho-severoněmecké spojovací dráhy (SNDVB, Süd-Norddeutsche Verbindungsbahn) Turnov – Liberec a zároveň byla slavnostně otevřena odbočka Jiho-severoněmecké spojovací dráhy Josefov – Svatoňovice. Dne 1. srpna 1868 byla zprovozněna železniční trať Svatoňovice – Poříčí – Královec. V roce 1870 byl zprovozněn poslední úsek Poříčí – Trutnov.[3]
Stavba prvního úseku z Jaroměře do Malých Svatoňovic byla podmíněna těžbou uhlí v regionu Jestřebích hor (Svatoňovický uhelný revír). Trať měla původně vést údolím Úpy přes Ratibořice do Trutnova, ale vlastník dolů ve zmíněném uhelném revíru kníže Jiří Vilém Schaumburg - Lippe se zavázal k roční přepravě 1 600 000 centéřů uhlí a dosáhl tím změny trasy, která nebyla stavebně jednoduchá. Nakonec byl v té době realizována právě jen úsek do Svatoňovic. Stavbu provedly firmy Vojtěcha Lanny a bratří Kleinů, pracovalo na ní 3000 dělníků a stála 1 792 000 zlatých.[4]
V roce 1865 získala SNDVB koncesi pro pokračování tratě z Malých Svatoňovic dále k pruským hranicím do Královce. Stavbu trati však pozdržela krátká a krvavá prusko-rakouská válka v roce 1866. Přeshraniční styk umožnila poválečná smlouva mezi Rakouskem a Pruskem a doprava zde začala být provozována v roce 1869. O rok později byla zprovozněna spojka mezi dnešními stanicemi Trutnov-Poříčí a Trutnov hlavní nádraží.[5]
Během 2. světové války procházela za zastávkou Suchovršice přes trať státní hranice mezi Protektorátem a Německou říší, část trati se tedy nacházela na cizím území.[6] [7] V poválečném období se pak depo v Jaroměři stalo jedním z posledních útočišť parních lokomotiv v Čechách, kdy poslední jízdy parních strojů řady 556.0 proběhly až v roce 1981.[8]
K propadu dříve silné nákladní dopravy došlo mimo jiné v souvislosti s koncem těžby uhlí ve Svatoňovickém, Radvanickém i Žacléřském revíru i ukončením provozu na hraničním přechodu Královec - Lubawka.
V současnosti (2010) jsou na trati na osobních vlacích nasazovány motorové vozy řady 810 a 854, motorové jednotky 814, na rychlících z Prahy do Trutnova pak klasické soupravy v čele s lokomotivami řady 754.[9]
[editovat] Budoucnost
V souvislosti s budoucností tratě Jaroměř - Trutnov se objevují plány na vytvoření lepšího spojení Hradce Králové a Náchoda pomocí nově vystavěné spojky, jež by odbočovala ze stanice Česká Skalice jako náhrady za nevýhodně směrovanou trať Starkoč - Václavice. V plánech je i modernizace a elektrizace celé tratě až do Trutnova, popř. až do Svobody nad Úpou.[10]
[editovat] Zajímavosti
Na úseku trati mezi Jaroměří a Rychnovkem byl dřevěný železniční most přes Labe, byl ve své době nejdelším v Rakouské monarchii. Vyžadoval pro svou údržbu neustálou přítomnost tesařů. Nakonec byl roku 1890 nahrazen železnou konstrukcí.[4]
[editovat] Stanice a zastávky na trati
- Jaroměř (Železniční trať Pardubice - Jaroměř - Liberec)
- Rychnovek
- Velká Jesenice
- Česká Skalice
- Starkoč (Železniční trať Starkoč - Václavice - (Náchod))
- Řešetova Lhota
- Olešnice
- Červený Kostelec
- Rtyně v Podkrkonoší zastávka
- Rtyně v Podkrkonoší
- Malé Svatoňovice
- Velké Svatoňovice
- Suchovršice
- Bohuslavice nad Úpou
- Trutnov-Poříčí (Železniční trať Trutnov - Královec - Lubawka/Žacléř)
- Trutnov střed (Železniční trať Trutnov - Teplice nad Metují)
- Trutnov hl. n. (Železniční trať Chlumec nad Cidlinou - Trutnov, Železniční trať Trutnov - Svoboda nad Úpou)
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Jízdní řád tratě č. 043, r. 2010-2011; SŽDC
- ↑ Železniční muzeum Výtopna Jaroměř
- ↑ Historie tratí; internetová databáze; Sekera, Pavel
- ↑ a b BALÍČEK, Jaroslav; BALÍČEK, Petr. Z historie trati Jaroměř - Trutnov. LD Trutnov. Dostupné online [cit. 2010-12-17]. (Česky)
- ↑ SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha : Mladá Fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 105 - 106. (Česky)
- ↑ Jízdní řád české části trati z roku 1944
- ↑ Jízdní řád německé části trati z roku 1944
- ↑ HRDLIČKA, Jan. Podkrkonošská parní nostalgie. C.K. Podžalské muzeum. Dostupné online [cit. 2010-12-17]. (Česky)
- ↑ Řazení vlaků; ZelPage.cz
- ↑ Prognóza rozvoje území Královéhradeckého kraje
