Šlomo Šamir
| Šlomo Šamir |
|
 Šlomo Šamir na fotografii z 1. července 1949 |
|
| Narození: | 1915 Ruské impérium |
| Úmrtí: | 19. května 2009 (94 let) Izrael |
|
Vojenská kariéra
|
|
| Hodnost: | generálmajor (aluf) |
| Doba služby: | 1929–1951 |
| Sloužil: | Izraelské obranné síly |
| Složka: | Izraelské vojenské letectvo Izraelské vojenské námořnictvo |
| Války: | druhá světová válka válka za nezávislost |
Šlomo Šamir (hebrejsky: שלמה שמיר, rodným jménem Šlomo Rabinovič; 1915 – 19. května 2009) byl izraelský generál. V letech 1949 až 1950 působil jako v pořadí třetí velitel Izraelského vojenského námořnictva, který zároveň na této pozici jako první dosáhl hodnosti generálmajora (aluf). V letech 1950 až 1951 zastával jako v pořadí třetí funkci velitele Izraelského vojenského letectva.
Obsah |
[editovat] Biografie
Narodil se jako Šlomo Rabinovič v Ruském impériu a aliju do britské mandátní Palestiny podnikl společně se svou rodinou jako desetiletý v roce 1925.[1] O čtyři roky později vstoupil do Hagany a později sehrál klíčovou roli při pašování zbraní a ilegálních židovských imigrantů v období britského mandátu a MacDonaldovy bílé knihy z roku 1939. V roce 1940 získal pilotní licenci a ve stejný rok vstoupil do britského Královského letectva (RAF). Jeho cílem bylo bojovat proti nacistům a získat bojové zkušenosti. V roce 1946 byl propuštěn z britské armády s hodností majora.
V roce 1948 obdržel rozkaz od premiéra Davida Ben Guriona vést 7. obrněnou brigádu a bojovat o dobytí Latrunu. Sehrál taktéž významnou roli při zbudování Barmské cesty.[2] Na konci izraelské války za nezávislost mu byla nabídnuta funkce náčelníka Generálního štábu, kterou ale odmítl.[1] Namísto toho sloužil v řadě jiných funkcí a nakonec se v květnu 1949 stal třetím velitelem izraelského námořnictva. Pomohl vybudovat malé izraelské námořnictvo zakoupením nové korvety a pokročilých torpédových člunů. V roce 1950 byl ve funkci nahrazen Mordechajem Limonem a stal se velitelem izraelského letectva. Pod jeho vedením byla vytvořena izraelská protivzdušná obrana a došlo k postavení letecké základny Chacor. V srpnu 1951 předal svou funkci Chajimu Laskovovi a odešel z Izraelských obranných sil.[3]
V civilním životě se stal úspěšným obchodníkem a vytvořil řadu společností, které existují dodnes. Vystudoval sociologii na Telavivské univerzitě, kde získal titul magistra a stejný titul získal po studiu administrativy na Harvard University.
Zemřel 19. května 2009 a zanechal po sobě dceru Jael, dvě vnoučata a jedno pravnouče.[4] Je pohřbený na Trumpeldorově hřbitově v Tel Avivu.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- V tomto článku je použit překlad textu z článku Shlomo Shamir na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Mort du dernier général israélien de la guerre de 1948 [online]. Cyberpresse.ca, 2009-05-19, [cit. 2010-08-08]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Shlomo Shamir [online]. In Our Own Hands, [cit. 2010-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Former chief of IAF, Shlomo Shamir, dies at 94 [online]. Ynetnews, [cit. 2010-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ קורות חייו של אלוף (מיל') שלמה שמיר [online]. Izraelské obranné síly, [cit. 2010-08-08]. Dostupné online. (hebrejsky)
[editovat] Externí odkazy
- (hebrejsky) Izraelské vojenské letectvo – Zemřel Šlomo Šamir
- (hebrejsky) Inn.co.il – כבוד אחרון לאלוף שלמה שמיר ז"ל
| Velitelé Izraelského vojenského námořnictva |
||
|---|---|---|
|
Zak (1948-49) · Shulman (1949) · Šamir (1949-50) · Limon (1951-54) · Tankus (1954-60) · Ben Nun (1960-66) · Arel (1966-68) · Bocer (1968-72) · Telem (1972-75) · Barkaj (1975-78) · Almog (1979-85) · Ben Šošan (1985-89) · Ram (1989-92) · Ajalon (1992-95) · Tal (1995-99) · Ja'ari (1999-04) · Ben Ba'ašat (2004-07) · Marom (2007-2011) · Rotberg (2011-současnost)
|
 |
|
| Velitelé Izraelského vojenského letectva |
||
|---|---|---|
|
Amir (1948) · Remez (1948–50) · Šamir (1950–51) · Laskov (1951–53) · Tolkovsky (1953–58) · Weizman (1958–66) · Mordechaj Hod (1966–73) · Peled (1973–77) · Ivry (1977–82) · Lapidot (1982–87) · Ben Nun (1987–92) · Bodinger (1992–96) · Ben Elijahu (1996–2000) · Chaluc (2000–04) · Škedi (2004–08) · Nechoštan (2008–současnost)
|
 |
|
