Víno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Červené víno)
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Víno (rozcestník).
Na tento článek je přesměrováno heslo Červené víno. Tento článek pojednává o nápoji. O dalších významech pojednává článek Červené víno (rozcestník).

Víno je alkoholický i nealkoholický nápoj typicky vznikající kvašením moštu z plodů vinné révy. Slovo víno, stejně jako názvy vína v mnoha dalších jazycích, pochází z latinského názvu vína vinum. Vědecky se vínem a jeho výrobou a pěstováním vinné révy (vinařstvím) zabývá enologie. Podle některých studií má pravidelné pití vína příznivý vliv na lidské zdraví (dále viz níže).[1]

Hrozny vinné révy

Druhy vína[editovat | editovat zdroj]

Dle barvy[editovat | editovat zdroj]

Červené víno ve sklenici

Členění vína podle barvy je základní a jsou zavedené tři barvy: bílé, růžové a červené víno.

Bílé víno

vyrobeno z bílých, růžových, červených, nebo modrých hroznů révy vinné. Při jeho výrobě se rmut (narušené slupky hroznů) ihned lisuje a získává se čistý mošt ke kvašení. Pevné zbytky po lisování se nazývají matoliny. Bílým vínům vyrobených z červených nebo modrých hroznů se říká klaret.

Růžové víno (rosé)

vyrobeno z modrých hroznů bez nakvášení, u stolních vín šumivých a perlivých vín i ze směsi bílého a červeného vína.

Červené víno

vyrobené pouze z modrých hroznů (protože červené barvivo se nachází pouze v těchto odrůdách), a to nakvášením nebo jejich tepelným zpracováním. Při jeho výrobě se rmut nechá několik dní kvasit. Slupky tak zůstávají v kontaktu s kvasící šťávou. Kvašení probíhá delší dobu a za vyšší teploty než u bílého vína. V červeném vínu jsou tak ve vyšší míře třísloviny a také resveratrol (ze slupek i z jadérek), který se vyskytuje i v bílém víně. Dva decilitry červeného vína obsahují přibližně 600 mikrogramů resveratrolu.

Dle obsahu cukru[editovat | editovat zdroj]

U vín:

  • suché: nejvýše 4 g zbytkového cukru / litr
  • polosuché: 4,1–12 g zbytkového cukru / litr
  • polosladké: 12,1–45 g zbytkového cukru / litr
  • sladké: minimální obsah 45 g zbytkového cukru / litr

U sektů:

  • "brut nature" "přírodně tvrdé": méně než 3 g cukru / litr (cukr nebyl dodán)
  • "extra brut" "zvláště tvrdé": 0–6 g cukru / litr
  • "brut" "tvrdé": obsah cukru nižší než 12 g cukru / litr
  • "extra sec" ("extra dry") "zvláště suché": 12–17 g cukru / litr
  • "sec" "suché": 17–32 g cukru / litr
  • "demi-sec" "polosuché": od 32–50 g cukru / litr
  • "doux" "sladké": více než 50 g cukru / litr

Dle třídy a druhu[editovat | editovat zdroj]

Stolní víno

Stolní víno se vyrábí z hroznů sklizených na území České republiky, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti (hrozny s cukernatostí 10 stupňů mohou být zpracovány na základě zvláštního povolení Ministerstva), nebo rmutu, moštu či vína získaných z hroznů odrůd moštových a odrůd registrovaných jako stolní – i z dovozu. Ke zpracování mohou být použity také hrozny neregistrovaných odrůd vysazených před 1. 9. 1995. Stolní víno nesmí být označováno názvem odrůdy ani názvem vinařské oblasti.

Jakostní víno

Jakostní víno se vyrábí z hroznů moštových odrůd sklizených ve vinařských oblastech ČR, které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti, nebo ze rmutu případně moštu z těchto hroznů. Jakostní víno bývá kromě základních údajů označeno názvem vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu. Je vyráběno ve dvou druzích:

  • Odrůdové jakostní víno s určeným názvem odrůdy vína na obalu, ze které bylo vyrobeno a musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z této odrůdy.
  • Známkové jakostní víno, které smí být vyráběno smísením odrůdových jakostních vín.
Víno s přívlastkem

Víno s přívlastkem se vyrábí z hroznů, rmutu nebo moštu jedné moštové odrůdy révy vinné[zdroj?] stanovené pro vinařskou oblast prováděcím právním předpisem, sklizených ve viničních tratích. Víno s přívlastkem bývá navíc označováno názvem přívlastku, názvem vinařské oblasti a vinařské obce a rokem sklizně hroznů. Přívlastky jsou určeny jednak přírodní cukernatostí hroznů , případně moštu, a jednak dalšími okolnostmi zpracování při jejich výrobě:

  • Kabinet: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů přírodní cukernatosti.
  • Pozdní sběr: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů přírodní cukernatosti.
  • Výběr z hroznů: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů přírodní cukernatosti.
  • Výběr z bobulí: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
  • Výběr z cibéb: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 31 stupňů přírodní cukernatosti[zdroj?]
  • Ledové víno: vyrábí se z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 7 °C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
  • Slámové víno: vyrábí se z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
  • Botrytický výběr: vyrábí se z hroznů napadených ušlechtilou plísní šedou.
  • Barrique: víno zraje v dubových sudech a částečně přejímá jejich vůni
  • Sur lie: víno leží v nádobách na jemných kvasnicích, které jsou míchány
Přírodní víno

za přírodní víno je považováno to, které není chemicky ošetřováno.

Mešní víno

Mešní víno je zvláště pečlivě sledované přírodní víno, které není chemicky ošetřováno ani při růstu a zrání, ani není použito jakékoli chemie či aditiv při jeho výrobě. V minulosti se mešní víno vyrábělo převážně pouze v klášterech pro účely mše svaté, jako víno pro transsubstanciaci v Krev Kristovu - Eucharistii.

Košer víno

V případě košer vína je nutné, aby technologický postup byl po celou dobu trvání pod dohledem příslušného představitele židovské obce. Naopak Islám alkohol zakazuje (srov. halal) a to se týká i vína.

Aromatizované víno

Aromatizované víno se vyrábí z vína nebo hroznového moštu (a jejich směsí), s přídavkem vody nejvýše 15 %. Aromatizují se pomocí přírodních aromatických látek nebo povolených aromatických extraktů, aromatických bylin nebo koření. Je možné také použít povolené přídatné ochucující látky. K doslazení se používá sacharóza, hroznový mošt nebo zahuštěný hroznový mošt. K doalkoholizování se používá přírodní líh tak, aby skutečný obsah alkoholu v konečném výrobku dosahoval nejméně 14,5 % a nejvýše 22 % objemových.

  • Vermut: označení bývá použito v případě, že aromatizace byla provedena aromatickými látkami získanými z pelyňku a přislazení bylo provedeno pouze karamelizovaným cukrem, sacharózou, hroznovým moštem nebo zahuštěným hroznovým moštem.
  • Americano: je hořké aromatizované víno vykazující charakteristickou hořkou chuť. K aromatizaci se používají přírodní látky z pelyňku a hořce. Žlutého nebo červeného zabarvení se dosáhne použitím povolených přísad.
Likérové víno

Tento druh dezertních vín) musí vykazovat nejméně 15 % objemových a nejvýše 22 % objemových skutečného obsahu alkoholu a nejméně 17,5 % objemových celkového obsahu alkoholu.

  • Jakostní likérové víno vyrábí se z hroznového moštu, z vína nebo ze směsi hroznového moštu a vína, může se vyrobit taktéž z vinného destilátu.
  • Likérové víno vinařské oblasti splňuje stejné podmínky, navíc však užité víno a mošt musí pocházet z vinařské oblasti a z registrovaných odrůd.
Dealkoholizované víno

Toto víno, také zkráceně dealko, se vyrábí z běžných odrůd vína jako jsou např. Merlot, Riesling, Müller Thurgau, dále je vermut Rosso Bitter, Rosé a sekt. Nejde o hroznový mošt, jak je často mylně předpokládáno. Základ je klasické víno, z kterého se následně např. vakuovou technologií odstraní etanol. Dealko víno musí mít méně než 0,5 % alkoholu. Používají se aromatičtější a plnější odrůdy, jelikož dealkoholizační proces odstraní cca do 20 % chuti vína jako takového. Množství zbytkového cukru je u Müller Thurgau cca 2,5 g cukru / litr, u Riesling, Rose a Merlot mezi 20–50 g cukru/litr.

Perlivé víno

Perlivé víno se vyrábí z tuzemských vín (stolních nebo jakostních), popř. i obohacených (o koňak, brandy nebo vinný destilát a zahuštěný révový mošt nebo rafinovaný cukr), jejich sycením oxidem uhličitým. Musí vykazovat nejméně 9 % objemových celkového obsahu alkoholu a nejméně 7 % objemových skutečného obsahu alkoholu; přetlak v lahvi při teplotě 20 °C musí být v rozsahu 0,1 až 0,25 MPa. Vína takto upravená jsou svěží a dobře pitelná. Ve srovnání s víny šumivými je perlivost těchto vín menší, má po otevření větší a intenzivnější bublinky, které však rychleji vyprchají.

Šumivé víno a sekt

Šumivé víno je druh vína, ve kterém je rozpuštěn oxid uhličitý, vznikající při kvašení, kdy se cukr mění na alkohol a oxid uhličitý. Oxid uhličitý při výrobě ostatních vín volně uniká, při výrobě šumivých vín je tomu zabráněno tím, že víno při druhotném kvašení kvasí v uzavřené láhvi anebo v uzavřeném tanku.

  • Šumivé víno: vyrábí se prvotním nebo druhotným kvašením vín. Celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě musí dosahovat nejméně 8,5 % objemových a přetlak v lahvi při teplotě 20 °C nejméně 0,3 MPa. Tento druh nesmí být označován jako sekt. Šumivé víno bývá mimo základních údajů označováno názvem druhu vína, názvem místa výroby vína.
  • Jakostní šumivé víno, které se také označuje sekt: vyrábí se prvotním nebo druhotným kvašením moštů a vín (i z dovozu) z odrůd, které jsou povoleny v zemi původu pro výrobu jakostního vína. Přetlak v lahvi při teplotě 20 °C musí vykazovat u klasické láhve nejméně 0,35 MP, celková doba výroby při kvašení v tancích musí být nejméně 120 dnů v období od 1. ledna 2002, celková doba výroby při kvašení v lahvích musí být nejméně 9 měsíců. Doba kvašení (od počátku kvašení až do odkalení) v tancích bez míchacího zařízení musí být nejméně 60 dnů, při použití míchacího zařízení nejméně 30 dnů. Celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě musí být nejméně 9 % objemových; při použití kupáže s jednou odrůdou nejméně 8,5 % objemových, skutečný obsah alkoholu v hotovém výrobku musí být nejméně 10 % objemových.
    • Aromatický sekt (šumivé víno aromatické) je zvláštní typ jakostního šumivého vína, při jehož výrobě bylo použito pouze prvotní kvašení kupáže z moštů výhradně pěti zvláštních odrůd. Zároveň musí být splněny ještě technologické požadavky ukládané zákonem. Aromatický sekt se kromě výše uvedených údajů označuje názvem odrůdy nebo údajem, že víno bylo vyrobeno z hroznů aromatických odrůd, kterými jsou:
      • Irsai Oliver,
      • Muškát moravský,
      • Muškát Ottonel,
      • Tramín červený nebo
      • Müller Thurgau.
    • Jakostní šumivé víno vinařské oblasti (sekt vinařské oblasti) se vyrábí druhotným kvašením kupáže z jakostních odrůdových vín jen uvnitř jedné vinařské oblasti, v níž byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu. Přetlak v lahvi při teplotě 20 °C musí být nejméně 0,35 MPa, s výjimkou láhví do objemu 0,25 l. Je rovněž určena minimální celková doba výroby včetně zrání (180 dnů při kvašení v tancích a 270 dnů při kvašení v lahvích) a nejmenší doba kvašení (90 dnů a při kvašení v tancích za použití míchacího zařízení nejméně 30 dnů). Celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě musí být nejméně 9 % objemových; při použití kupáže s jednou odrůdou nejméně 8,5 % objemových, skutečný obsah alkoholu v hotovém výrobku je nejméně 10 % objemových. Šumivé víno bývá mimo základních údajů označováno názvem vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny.
    • Pěstitelský sekt: vyrábí se, jsou-li splněny podmínky výrobu sektu vinařské oblasti s tím, že vlastní výroba se uskuteční u pěstitele révy vinné, jejíž hrozny byly použity k výrobě.

Odrůdy[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Odrůdy vinné révy.
Mapa konzumace vína ve světě. Čím tmavší barva, tím větší spotřeba.
Pásy dle typického druhu alkoholu, které se na daném území konzumuje.
     Pás vodky     Pás piva     Pás vína

Mezi nejběžnější odrůdy produkované na území ČR patří:

Bílá vína[editovat | editovat zdroj]

Červená vína[editovat | editovat zdroj]

Růžová vína[editovat | editovat zdroj]

Ovocná vína[editovat | editovat zdroj]

Víno je možné rovněž vyrábět z dalších druhů ovoce, případně bylin. V těchto případech je název doplněn přívlastkem, např. ovocné víno; známé je jablečné víno (cidre) (hovorově jablečňák); oběma se lidově říká čůčo nebo čučák[2] nebo švestkové víno, které je k mání v asijských restauracích a obchodech. Slovo víno bez dalšího vždy primárně odkazuje na víno z hroznů.

Zdraví prospěšné účinky[editovat | editovat zdroj]

Některé studie uvádějí, že pravidelné pití vína má přízvivé zdravotní účinky. Látkou, která je ve vinné révě zdravotně významná, je resveratrol. Ten sehrává podstatnou roli v prevenci kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky. Réva má též protirakovinný účinek, protože fenoly v ní obsažené fungují jako antioxidanty, zpomalují stárnutí buněk.

Kardiolog profesor Milan Šamánek, který vychází mj. z článku v blíže nespecifikovném kardiologickém časopise, doporučuje pít mužům 4 decilitry vína denně (ženám polovinu). Důležité však je pít pravidelně – alespoň pětkrát týdně. Bílé víno je podle něj vhodnější než červené. [3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Na plovárně s Milanem Šamánkem. Pořad Česé televize (26. 6. 2011), dostupné online (čas 14:30-20:30).
  2. Slovník nespisovné češtiny (Maxdorf), dostupné i online (hesla čúčo, čučák)
  3. Na plovárně s Milanem Šamánkem. Pořad České televize (26. 6. 2011), dostupné online (čas 14:30-20:30).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Stránky obecně věnované vínu: