Francouzský paradox

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Francouzským paradoxem označujeme skutečnost, že lidé žijící ve Francii trpí relativně nízkým výskytem akutních srdečních příhod, navzdory jejich jídelníčku bohatého na nasycené tuky. Tento fenomén poprvé odborně popsal irský lékař Samuel Black v roce 1819.

Podstata paradoxu[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů FAO (Food and Agriculture Organization) z roku 2002, průměrný Francouz zkonzumoval denně 108 gramů živočišných tuků, zatímco průměrný Američan zkonzumoval jen 72, tedy rozdíl je 50 procent. Francouzi jedí čtyřikrát více másla, o 60 procent více sýrů a téměř třikrát více vepřového masa. Ačkoli Francouzi konzumují celkově jen o trochu více tuku (171g/den proti 157), konzumují mnohem více nasycených tuků, protože Američané konzumují o dost větší proporce tuku ve formě rostlinných olejů a většinou je to sojový olej. Nicméně, podle údajů britské Heart foundation, v roce 1999 počty úmrtí z důvodů akutních srdečních příhod mezi muži ve věku 35–74 let byly 230 na 100 000 lidí v USA, ale jen 83 na 100 000 ve Francii.[zdroj?]

Jisté analýzy ale ukazují na (vysvětlující) rozdíly v kvalifikaci onemocnění a časové prodlevě (30 let) mezi konzumací a výskytem nemocí (tak jako u rakoviny plic).[1]

Zdálo se, že primárním faktorem tohoto trendu je vysoká spotřeba červeného vína ve Francii.[zdroj?] Tato teorii zazněla v rozhlasovém pořadu ”60 minutes” vysílaném v roce 1992. Tento pořad tak urychlil značný nárůst poptávky po červeném vínu v USA.

Resveratrol a další složky hroznového vína (obecně flavonoidy) byly pozitivně spojené s bojem proti rakovině, srdečním chorobám, proti degenerativnímu nervovému onemocnění, a dalším onemocněním. Poslední výzkumy ukazují, že vliv resveratrolu byl přeceňován.[2][3] Koncentrace resveratrolu jsou tak malé, že nemohou vysvětlit tento paradox.[4]

První vědecká studie vztahu mezi konzumací alkoholu a aterosklerózy byla zveřejněné v Journal of the American Medical Association v roce 1904. První epidemiologická studie oznamující, že mírní pijáci vykazují vyšší dlouhověkost než abstinenti, nebo těžcí pijani byla (v době prohibice) zveřejněna americkým biologem Raymondem Pearlem v roce 1926.

Dosud neexistuje lékařský konsenzus o tom, zda mírná spotřeba piva, vína, anebo destilátů má silnější vazbu k dlouhověkosti. Z deseti významnějších studií,[zdroj?] třetina z nich nalézá silnější důkazy pro víno, jedna třetina pro pivo, jedna třetina pro destiláty, a jedna studie nenašla žádný rozdíl mezi alkoholickými nápoji.

Významnou příčinou úmrtí v USA jsou srdeční onemocnění a většina výzkumů udává, že mírná spotřeba alkoholu snižuje jejich zhoubnost o 40 až 60%. Mechanismy, které redukují množství srdečních onemocnění jsou stále lépe dokumentovány.[zdroj?] Výzkumem[zdroj?] se zjistilo, že alkohol zlepšuje profil krevních lipidů (zvyšuje HDL a redukuje LDL), snižuje se výskyt trombózy (redukuje agregaci krevních destiček, redukuje fibrogen a zvyšuje fibrinolýzu), snižuje krevní tlak, zvyšuje proudění krve ve věnčitých tepnách a redukuje hladinu krevního inzulinu.

Nicméně, příčiny francouzského paradoxu z lékařského hlediska nejsou ještě zcela jasné a výzkum pokračuje.

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

Francouzský paradox je často zaměňován se souvisejícím, ale odlišným konceptem o Středomořské stravě.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Cabot, R. C. The relation of alcohol to atherioscleroisis. Journal of the American Medical Association, 1904, 43, 774-775.
  • Ellison, R. C. Does Moderate Alcohol Consumption Prolong Life? NY: American Council on Science and Health, 1993.
  • Hennekens, C. H. Alcohol and Risk of Coronary Events. In: National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism. Alcohol and the Cardiovascular System. Washington, DC: United States Department of Health and Human Services, 1996.
  • Pearl, Raymond. Alcohol and Longevity. NY: Knopf, 1926.
  • Perdue, W. Lewis, et al. the French Paradox and Beyond. Sonoma, CA: Renaissance, 1993.
  • Corder, Roger Víno jako lék. Praha: Ikar, 2007.
  1. http://www.bmj.com/content/318/7196/1471 - Why heart disease mortality is low in France: the time lag explanation
  2. http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=6084&id_c=115193 - Alternativní medicína má problém
  3. http://www.osel.cz/index.php?clanek=7611 - Zklamání z resveratrolu
  4. http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0009912002003971 - Absorption of three wine-related polyphenols in three different matrices by healthy subjects

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]