Újfehértó
| Újfehértó | |
|---|---|
 Újfehértó | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°48′17″ s. š., 21°40′39″ v. d. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Maďarsko |
| Župa | Szabolcs-Szatmár-Bereg |
| Okres | Nyíregyháza |
| Administrativní dělení | Mályváskert, Újfehértó |
  Újfehértó | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 140,9 km² |
| Počet obyvatel | 12 218 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 86,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | Město |
| Starosta | Nagy Sándor |
| Vznik | 1349 |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 4244 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Újfehértó (rumunsky Grigoreşti, německy a v jidiš Ratzfert / ראַצפעֶרט) je město v severovýchodním Maďarsku v župě Szabolcs-Szatmár-Bereg, spadající pod okres Nyíregyháza. Žije zde přibližně 12 tisíc[1] obyvatel.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Je vzdálené 240 km východně od Budapešti. Nachází se těsně u hranic župy Hajdú-Bihar, asi 11 km jižně od Nyíregyházy. Újfehértó sousedí s městy Balkány, Hajdúdorog, Nagykálló a Téglás. Okolí představuje zemědělsky využívaná rovinatá krajina, půdy jsou většinou písčité.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název znamená nové bílé jezero. Odkazuje nejspíše[zdroj?] na původní slaná jezera, která sídlo ještě v 19. století obklopvala. Ta byla později vysušena aby uvolnila místo pro ornou půdu. Byly nimi postaveny odvodňovací kanály, které ústí do potoka Érpatak.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1608.
Na mapách prvního vojenského mapování měla tehdejší obec podobu vesnice, přiléhající k rozlehlému jezeru (Sos-tó). To leželo východně od ní. Západně potom vzniklo další jezero, Szilas-tó.
Na začátku 19. století zde žilo okolo sedmi tisíc lidí. Město tehdy mělo práva pořádat trhy celkem čtyřikrát do roka. Na přelomu 19. a 20. století mělo statut tzv. velké obce. V této době byla postavena radnice, první moderní kavárna a veřejná knihovna.
V roce 1920 se zhruba 11 % místního obyvatelstva hlásilo k judaismu, židovská komunita zde zanikla za druhé světové války. Transporty byli odvezeni do vyhlazovacího tábora Auschwitz (Osvětim).
Ještě před válkou byla obě jezera vysušena a na jejich místě vybudovány kanály, které odvádějí vodu pryč. V této době zde žilo 15 tisíc lidí. Válka si vyžádala 750 obětí mezi místními.
V roce 1960 dosáhl počet obyvatel maxima (15 000), od té doby setrvala klesá. Statut města získalo Újfehértó v roce 1992.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Ve městě stojí kulturní centrum, které nese název podle Ference Zajtiho. Nedaleko od něj je také budova městského muzea. Místní kostel reformované církve je z poloviny 18. století, postaven byl v barokním stylu. Budova radnice je z roku 1905.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dostupné je po dálnici M3. Severojižním směrem potom vede silnice celostátního významu č. 4, která směřuje z Nyíregyházy do Debrecína. Městem také prochází severo-jižním směrem železniční trať, která spojuje Debrecín s Nyíregyházou.
Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- András Toma (1925–2004), válečný zajatec z druhé světové války
- Erika Marozsán (born 1972), herečka
- János Marozsán (born in 1965), fotbalista
- Gábor Péter (1906–1993), komunistický politik a velitel tajné policie
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Magyarország helységnévtára. Hungarian Central Statistical Office. 30. října 2023. Dostupné online. [cit. 2023-11-05].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Újfehértó na Wikimedia Commons
