Strana demokratické akce: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
Přejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
značka: nové přesměrování
 
z en:
značka: zrušeno přesměrování
Řádek 1: Řádek 1:
#PŘESMĚRUJ [[Strana demokratické akce (Malta)]]
{{Možná hledáte|tento=|jiné=maltskou [[Strana demokratické akce (Malta)|stranu demokratické akce]]}}
{{Infobox - politická strana
| název = Strana demokratické akce
| domácí název = Stranka demokratske akcije
| zkratka = SDA
| kód barvy = #00A859
| logo =
| popisek =
| datum založení = 26. května 1990
| datum zániku =
| předseda =
| předsedkyně =
| místopředseda =
| 1. místopředseda =
| pověřen vedením =
| pověřena vedením =
| generální tajemník = [[Halid Genjac]]
| lídr strany =
| lídryně strany =
| mluvčí =
| prezident = [[Bakir Izetbegović]]
| zakladatel = [[Alija Izetbegović]]
| lídr Senát =
| lídr SR =
| sídlo =
| sloučení =
| rozkol =
| předchůdce =
| nástupce =
| ideologie = {{ubl|class=nowrap|
|[[Bosňácký nacionalismus]]{{sfn|Šedo|2013|p=31}}<ref name="PEE">{{Cite web|url=http://www.parties-and-elections.eu/bosnia-herzegovina.html|title=Bosnia-Herzegovina|last=Nordsieck|first=Wolfram|date=2018|website=Parties and Elections in Europe|access-date=10 October 2018}}</ref>
|[[Konzervatismus]]{{refn|<ref name="PEE"/>{{sfn|Eralp|2012|p=28}}{{sfn|Babić|2014|p=128}}{{sfn|Farmer|2010|p=126}}{{sfn|Krieger|2012|p=102}}{{sfn|Tottoli|2014|p=81}}{{sfn|Filipović|28 July 2000}}}}
|[[Islamismus]]{{refn|{{sfn|Perica|2004|p=87}}<ref>Babić 2014, p. 128.</ref><ref>Farmer 2010, p. 126.</ref><ref>Krieger 2012, p. 102.</ref><ref>Tottoli 2014, p. 81.</ref><ref>Filipović 28 July 2000</ref>}}
|[[Proevropství]]<ref>{{cite web|url=https://ba.n1info.com/vijesti/a408825-stav-sda-o-novoj-metodologiji-prosirenja-evropske-unije/|title=Stav SDA o novoj metodologiji proširenja Evropske unije|date=7 February 2020|publisher=N1|website=ba.n1info.com|language=Bosnian}}</ref>
|[[Všelidová strana]]<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=DmaBAgAAQBAJ&q=sda+catch-all&pg=PA72|first=Tom|last=Gallagher|title=The Balkans After the Cold War: From Tyranny to Tragedy|date=2 September 2003|publisher=Routledge|isbn=9781134472406}}</ref><ref name=partypolitics/><ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=flmPBAAAQBAJ&q=sda+catch-all&pg=PA96|title=Yugoslavia and After: A Study in Fragmentation, Despair and Rebirth|last1=Dyker|first1=David|last2=Vejvoda|first2=Ivan|date=19 September 2014|publisher=Routledge |isbn=9781317891352}}</ref>}}
| pozice = {{nowrap|[[Středopravice]]<ref>{{cite news|last1=Nardelli|first1=Alberto|last2=Dzidic|first2=Denis|last3=Jukic|first3=Elvira|date=8 October 2014|title=Bosnia and Herzegovina: the world's most complicated system of government?|url=https://www.theguardian.com/news/datablog/2014/oct/08/bosnia-herzegovina-elections-the-worlds-most-complicated-system-of-government|work=[[The Guardian]]}}</ref> až [[pravice]]<ref>{{cite book|last=Arnautović|first=Suad|date=2018|chapter=The Presidentialisation of Political Parties in Bosnia and Herzegovina: A Mitigated Presidentialism|editor-last=Passarelli|editor-first=Gianluca|title=The Presidentialisation of Political Parties in the Western Balkans|page=[https://books.google.com/books?id=YsFqDwAAQBAJ&pg=PA87 87]|publisher=[[Palgrave Macmillan]]|isbn=978-3-319-97352-4}}</ref>}}
| státní příspěvek =
| mezinárodní =
| evropská strana =
| skupina EP =
| studentská =
| mládežnická =
| polovojenská =
| mateřská strana =
| noviny =
| náboženství =
| počet členů =
| slogan = "Snaga naroda!"<br>"Síla lidu!"
| barva = zelená
| volební výsledek =
| ičo =
| rejstřík =
| web = [http://www.sda.ba www.sda.ba]
| titul1 =
| mandáty1 =
| titul2 =
| mandáty2 =
| titul3 =
| mandáty3 =
| titul4 =
| mandáty4 =
| titul5 =
| mandáty5 =
| titul6 =
| mandáty6 =
| titul7 =
| mandáty7 =
| titul8 =
| mandáty8 =
| titul9 =
| mandáty9 =
| titul10 =
| mandáty10 =
| vlajka strany =
| velikost vlajky strany =
| popisek vlajky strany =
}}
'''Strana demokratické akce''' ({{vjazyce2|bs|Stranka demokratske akcije}}; zkr. SDA ) je [[Bosňáci|bosňácká]] nacionalistická, konzervativní [[politická strana]] v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]].<ref>{{cite book |last= James|first=Ron |url=https://books.google.com/books?id=WysT_YXvi0kC&pg=PA218|title=Frontiers and ghettos: State Violence in Serbia and Israel. | access-date=2009-06-18|page=218 |year=2003 |publisher= University of California Press|isbn=9780520236578}}</ref>

==Historie==
Strana demokratické akce (SDA) vznikla [[26. květen|26. května]] [[1990]] v [[Sarajevo|Sarajevu]] jako „strana muslimského kulturně-historického okruhu“. Byla to realizace myšlenky [[Alija Izetbegović|Aliji Izetbegoviće]] o islámské náboženské a národní straně v Bosně a Hercegovině. Na založení strany se podílelo mnoho členů [[Islámské společenství v Bosně a Hercegovině|Islámského společenství Bosny a Hercegoviny]], včetně [[imám]]ů. Alija Izetbegović, který byl zvolen jejím předsedou, se snažil vyřešit spory mezi muslimskými nacionalistickými islamisty vedenými [[Omer Behmen|Omerem Behmenem]] a levicovými muslimy vedenými [[Adil Zulfikarpašić|Adilem Zulfikarpašićem]]. Strana má své kořeny ve staré [[Jugoslávská muslimská organizace|jugoslávské muslimské organizaci]], konzervativní muslimské straně v [[Království Jugoslávie]]. Jugoslávská muslimská organizace byla nástupcem Muslimské národní organizace (''Muslimanska Narodna Organizacija''), konzervativní muslimské strany založené v roce [[1906]] za [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. Muslimská národní organizace byla sama nástupcem konzervativního muslimského „Hnutí za waqf a vzdělávací autonomii“ (''Pokret za vakufsko-mearifsku autonomiju''), které sahá až do roku 1887.

SDA dosáhla značného úspěchu ve volbách po [[Rozpad Jugoslávie|rozpadu Jugoslávie]] na počátku 90. let. Založila plátek ''Ljiljan''. Strana zůstává nejsilnější politickou stranou mezi bosenským obyvatelstvem v Bosně a Hercegovině.

V listopadu 2000 byla strana poražena Sociálně demokratickou stranou a dalšími stranami shromážděnými do „Aliance pro změnu“ a poprvé od svého vzniku se ocitla v opozici.<ref>{{cite book |last= Al-Azmeh |first= Aziz |url=https://books.google.com/books?id=uoSUovCrjLwC&pg=PA117|title=Islam in Europe: Diversity, Identity, and Influence| access-date=2009-06-18|page=118 |year=2007 |publisher= [[Cambridge University Press]]|isbn=9780521860116}}</ref> Po všeobecných volbách v roce 2022 SDA se opět stala nejsilnější stranou v Bosně a Hercegovině.

Strana má pobočky ve [[Slovinsko|Slovinsku]], [[Kosovo|Kosovu]], [[Severní Makedonie|Severní Makedonii]], [[Chorvatsko|Chorvatsku]] a v [[Srbsko|srbském]] regionu [[Sandžak]]. Jedním z cílů strany mimo Bosnu a Hercegovinu je zastupovat a hájit zájmy [[Bosňáci|Bosňáků]] a dalších [[Muslimani|muslimských Jihoslovanů]] v celém [[balkán]]ském regionu. V [[Černá Hora|Černé Hoře]] se SDA sloučila s menšími bosenskými a slovanskými muslimskými stranami a vytvořila Bosňáckou stranu.

Strana je pozorovatelským členem [[Evropská lidová strana|Evropské lidové strany]] (EPP).

==Odkazy==
=== Reference ===
{{Překlad|en|Party of Democratic Action|1217802601}}
<references />

{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Politické strany v Bosně a Hercegovině]]
[[Kategorie:Nacionalistické strany]]
[[Kategorie:Politické strany založené roku 1990]]
[[Kategorie:Nacionalistické strany v Evropě]]

Verze z 25. 4. 2024, 13:20

Možná hledáte: maltskou stranu demokratické akce.
Strana demokratické akce
Stranka demokratske akcije
ZkratkaSDA
Datum založení26. května 1990
Generální tajemníkHalid Genjac
PrezidentBakir Izetbegović
ZakladatelAlija Izetbegović
Ideologie
Politická poziceStředopravice[21] až pravice[22]
Slogan"Snaga naroda!"
"Síla lidu!"
Barvyzelená
Oficiální webwww.sda.ba
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strana demokratické akce (bosensky Stranka demokratske akcije; zkr. SDA ) je bosňácká nacionalistická, konzervativní politická strana v Bosně a Hercegovině.[23]

Historie

Strana demokratické akce (SDA) vznikla 26. května 1990 v Sarajevu jako „strana muslimského kulturně-historického okruhu“. Byla to realizace myšlenky Aliji Izetbegoviće o islámské náboženské a národní straně v Bosně a Hercegovině. Na založení strany se podílelo mnoho členů Islámského společenství Bosny a Hercegoviny, včetně imámů. Alija Izetbegović, který byl zvolen jejím předsedou, se snažil vyřešit spory mezi muslimskými nacionalistickými islamisty vedenými Omerem Behmenem a levicovými muslimy vedenými Adilem Zulfikarpašićem. Strana má své kořeny ve staré jugoslávské muslimské organizaci, konzervativní muslimské straně v Království Jugoslávie. Jugoslávská muslimská organizace byla nástupcem Muslimské národní organizace (Muslimanska Narodna Organizacija), konzervativní muslimské strany založené v roce 1906 za Rakouska-Uherska. Muslimská národní organizace byla sama nástupcem konzervativního muslimského „Hnutí za waqf a vzdělávací autonomii“ (Pokret za vakufsko-mearifsku autonomiju), které sahá až do roku 1887.

SDA dosáhla značného úspěchu ve volbách po rozpadu Jugoslávie na počátku 90. let. Založila plátek Ljiljan. Strana zůstává nejsilnější politickou stranou mezi bosenským obyvatelstvem v Bosně a Hercegovině.

V listopadu 2000 byla strana poražena Sociálně demokratickou stranou a dalšími stranami shromážděnými do „Aliance pro změnu“ a poprvé od svého vzniku se ocitla v opozici.[24] Po všeobecných volbách v roce 2022 SDA se opět stala nejsilnější stranou v Bosně a Hercegovině.

Strana má pobočky ve Slovinsku, Kosovu, Severní Makedonii, Chorvatsku a v srbském regionu Sandžak. Jedním z cílů strany mimo Bosnu a Hercegovinu je zastupovat a hájit zájmy Bosňáků a dalších muslimských Jihoslovanů v celém balkánském regionu. V Černé Hoře se SDA sloučila s menšími bosenskými a slovanskými muslimskými stranami a vytvořila Bosňáckou stranu.

Strana je pozorovatelským členem Evropské lidové strany (EPP).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Party of Democratic Action na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Šedo 2013, s. 31.
  2. ↑ a b NORDSIECK, Wolfram. Bosnia-Herzegovina [online]. 2018 [cit. 2018-10-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ Eralp 2012, s. 28.
  4. ↑ Babić 2014, s. 128.
  5. ↑ Farmer 2010, s. 126.
  6. ↑ Krieger 2012, s. 102.
  7. ↑ Tottoli 2014, s. 81.
  8. ↑ Filipović 28 July 2000.
  9. ↑ [2][3][4][5][6][7][8]
  10. ↑ Perica 2004, s. 87.
  11. ↑ Babić 2014, p. 128.
  12. ↑ Farmer 2010, p. 126.
  13. ↑ Krieger 2012, p. 102.
  14. ↑ Tottoli 2014, p. 81.
  15. ↑ Filipović 28 July 2000
  16. ↑ [10][11][12][13][14][15]
  17. ↑ Stav SDA o novoj metodologiji proširenja Evropske unije [online]. N1, 7 February 2020. Dostupné online. (Bosnian) 
  18. ↑ GALLAGHER, Tom. The Balkans After the Cold War: From Tyranny to Tragedy. [s.l.]: Routledge, 2 September 2003. Dostupné online. ISBN 9781134472406. 
  19. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené partypolitics není určen žádný text
  20. ↑ DYKER, David; VEJVODA, Ivan. Yugoslavia and After: A Study in Fragmentation, Despair and Rebirth. [s.l.]: Routledge, 19 September 2014. Dostupné online. ISBN 9781317891352. 
  21. ↑ NARDELLI, Alberto; DZIDIC, Denis; JUKIC, Elvira. Bosnia and Herzegovina: the world's most complicated system of government?. The Guardian. 8 October 2014. Dostupné online. 
  22. ↑ ARNAUTOVIĆ, Suad. The Presidentialisation of Political Parties in the Western Balkans. Redakce Passarelli Gianluca. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2018. ISBN 978-3-319-97352-4. Kapitola The Presidentialisation of Political Parties in Bosnia and Herzegovina: A Mitigated Presidentialism, s. 87. 
  23. ↑ JAMES, Ron. Frontiers and ghettos: State Violence in Serbia and Israel.. [s.l.]: University of California Press, 2003. Dostupné online. ISBN 9780520236578. S. 218. 
  24. ↑ AL-AZMEH, Aziz. Islam in Europe: Diversity, Identity, and Influence. [s.l.]: Cambridge University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 9780521860116. S. 118. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Strana_demokratické_akce&oldid=23855222“