Přeskočit na obsah

Narval: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Odkazy: +literatura
popis
Řádek 20: Řádek 20:
'''Narval jednorohý''' (''Monodon monoceros'') je menší ozubený [[kytovec]], jediný žijící zástupce rodu '''narval''' a jeden ze dvou žijících zástupců čeledi [[narvalovití]] (druhým je [[běluha severní]]). Žije v mořích okolo severního polárního kruhu. Lidově bývá často nazýván „mořský jednorožec“. Tento poetický název je ovšem stejně jako jeho [[druhové jméno]] zavádějící – jeho slavný [[roh (biologie)|roh]] je ve skutečnosti [[zub]], protažený levý [[Špičák (zub)|špičák]] horní čelisti.<ref name=":0" />
'''Narval jednorohý''' (''Monodon monoceros'') je menší ozubený [[kytovec]], jediný žijící zástupce rodu '''narval''' a jeden ze dvou žijících zástupců čeledi [[narvalovití]] (druhým je [[běluha severní]]). Žije v mořích okolo severního polárního kruhu. Lidově bývá často nazýván „mořský jednorožec“. Tento poetický název je ovšem stejně jako jeho [[druhové jméno]] zavádějící – jeho slavný [[roh (biologie)|roh]] je ve skutečnosti [[zub]], protažený levý [[Špičák (zub)|špičák]] horní čelisti.<ref name=":0" />


== Alternativní jména ==
== Systematika ==

* ''Vědecká''
K dalším českým názvům patří narval jednozubý, narval jednorohý či zoboun jednorožec.{{sfn|ref=Kiefner2002|Kiefner|2002|p=157}}
** ''Ceratodon monoceros''
** ''Tachinices megacephalus''
* ''Česká''
** '''narval jednozubý'''
** '''zoboun jednorožec'''


== Výskyt ==
== Výskyt ==
Řádek 35: Řádek 31:
Aktuální celková populace se odhaduje na cca 50 tisíc kusů.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Tajemství narvalího klu bylo odhaleno|url = http://www.osel.cz/index.php?clanek=1602|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref>
Aktuální celková populace se odhaduje na cca 50 tisíc kusů.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Tajemství narvalího klu bylo odhaleno|url = http://www.osel.cz/index.php?clanek=1602|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref>


== Vzhled ==
== Popis ==
Narvalové jsou středně velcí kytovci podobné velikosti jako [[Běluha severní|běluhy severní]]. Samice měří kolem 4–4,2 m, samci kolem 4,6–4,8 m (délka těla bez klu). Dospělé samice váží kolem 900–1000 kg, samci mohou vážit až 1700 kg, nicméně běžná váha je o něco nižší. Narvalí mláďata mají při narození kolem 1,5–1,6 m a váží 80–150 kg.{{sfn|Jefferson|Webber|Pitman|2015|ref=Jefferson2015|p=174}}{{sfn|Berta|2015|ref=Berta2015|p=196-197}}
[[Soubor:Narwalschaedel.jpg|náhled|vlevo|Skutečná rarita: [[lebka]] narvala se dvěma plně vyvinutými kly]]

Tělo samce narvala jednorohého dosahuje délky až 6 m a může vážit až 1,6 tuny, výjimečně i 1,8 tuny, samice je menší a dorůstá maximálně 5 metrů a hmotnosti 1 tuna. Mláďata jsou téměř černá, dospělci šedobílí s tmavými skvrnami na hřbetě, které s postupujícím stářím blednou. Samci jsou mohutnější než samice.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = It's Sensitive. Really.|url = http://www.nytimes.com/2005/12/13/science/13narw.html?pagewanted=2|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref>
Narvalové mají poměrně silné tělo s robustní hlavou zakončenou tupým rypcem. Linka zavřené tlamy je rovná a směřuje nahoru. Ploutve jsou krátké a tupé, v dospěli se jim zakrucují konečky.{{sfn|Jefferson|Webber|Pitman|2015|ref=Jefferson2015|p=172}} Jako jedni z několika kytovců, narvalové nemají hřbetní ploutev, nicméně na zadní straně středové části hřbetu se nachází nevelký, 4–5 cm vysoký tupý hřeben. Absence hřbetní ploutve a vyvinutí hřebenu narvalům přináší několik výhod. Jelikož narvalové často plavou břichem nahoru, absence hřbetní ploutve jim umožňuje snazší manévrování, jelikož hřbetní ploutev by jim byl spíše na obtíž.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Dietz
| jméno = Rune
| příjmení2 = Shapiro
| jméno2 = Ari D.
| příjmení3 = Bakhtiari
| jméno3 = Mehdi
| titul = Upside-down swimming behaviour of free-ranging narwhals
| periodikum = BMC Ecology
| datum vydání = 2007-11-19
| ročník = 7
| číslo = 1
| strany = 14
| issn = 1472-6785
| pmid = 18021441
| doi = 10.1186/1472-6785-7-14
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1186/1472-6785-7-14
| datum přístupu = 2022-09-26
}}</ref> K dalším výhodám patří omezení teplotních ztrát a možnost plavání těsně pod plujícími ledovými krami. Hřeben může být používán i v případě potřeby vytvoření dýchací díry v plovoucím ledu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Weiler
| jméno = Colleen
| titul = Arctic Adaptations
| url = https://uk.whales.org/2013/12/01/arctic-adaptations/
| vydavatel = Whale and Dolphin Conservation
| datum vydání = 2013-12-01
| datum přístupu = 2022-09-26
| jazyk = en-GB
}}</ref>

Ocasní ploutve jsou u mladých jedinců na konci víceméně zarovnané, nicméně s věkem se na odtokové hraně vypukují a na náběžné hraně jsou čím dál tím více vyduté,{{sfn|Jefferson|Webber|Pitman|2015|ref=Jefferson2015|p=172}} až křídla ploutví mají polokruhový tvar.{{sfn|ref=Kiefner2002|Kiefner|2002|p=156}} Křídla ocasních ploutví odděluje silný řez, až ocasní ploutve vypadají jakoby byly naruby.{{sfn|ref=Kiefner2002|Kiefner|2002|p=156}} To je patrné zejména u starších samců. Nedospělí narvalové jsou jednotně zbarvení šedě až hnědošedě. S přibývajícím věkem jejich kůže tmavne do černa a po celém těle se začínají objevovat světlé fleky. Břicho začíná světlat do světle šedé, která se postupně rozšiřuje i na hřbet, až nakonec zesvětlá celé tělo. Těla starších jedinců jsou plně bílá s tmavšími flíčky, a to především v oblasti hřebene, na přední a horní části hlavy a na ploutvích.{{sfn|Jefferson|Webber|Pitman|2015|ref=Jefferson2015|p=172}} Výdechová fontána jen malá a nevýrazná.{{sfn|ref=Kiefner2002|Kiefner|2002|p=156}}

V terénu jsou narvalové poměrně snadno identifikovatelní pomocí světlé barvy kůže, jedinečného tvaru ocasních ploutcí a výrazného klu. Starší samice bez dostatečného množství hřbetních tmavých skvrcn by bylo možné zaměnit s běluhou, nicméně převážná většina narvalích samic má na hřbetu tmavé skrvny. Šedá mláďata jsou snadno zaměnitelná s mláďaty běluh, nicméně v blízkosti narvalích mláďata se takřka vždy vyskytuje jejich matka.{{sfn|ref=Kiefner2002|Kiefner|2002|p=157}}


=== Kel ===
=== Kel ===
[[Soubor:Narwalschaedel.jpg|náhled|vlevo|Skutečná rarita: [[lebka]] narvala se dvěma plně vyvinutými kly]]
Narvala proslavil jeho „[[roh]]“, ve skutečnosti [[kel]]. Je to levý [[Špičák (zub)|špičák]] horní čelisti,<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení = Nweeia|jméno = Martin T.|titul = Vestigial Tooth Anatomy and Tusk Nomenclature for Monodon Monoceros|url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ar.22449/full#fn2|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> který je horizontálně protažený do délky až přes 2,5 metru.<ref>https://www.stoplusjednicka.cz/nejpodivnejsi-ozubenci-sveta-5-bizarnich-zubatcu</ref> Spirálovitě stočené kly jsou vyvinuty zejména u samců a pouze u 15% samic se vyvíjejí kly menších rozměrů. Pravý špičák zpravidla zakrní a dále se nevyvíjí, pouze zhruba u 2 z 1000 samců se vyvíjejí oba horní špičáky obdobně. Prášku z rozdrceného klu byly dříve (a částečně ještě někdy jsou) připisovány magické a léčivé vlastnosti (zejména v oblasti mužské potence), proto byl narval masově loven, v současné době už zájem opadl, a ač lov ještě pokračuje, nemá už takovou intenzitu.
Narvala proslavil jeho „[[roh]]“, ve skutečnosti [[kel]]. Je to levý [[Špičák (zub)|špičák]] horní čelisti,<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení = Nweeia|jméno = Martin T.|titul = Vestigial Tooth Anatomy and Tusk Nomenclature for Monodon Monoceros|url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ar.22449/full#fn2|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> který je horizontálně protažený do délky až přes 2,5 metru.<ref>https://www.stoplusjednicka.cz/nejpodivnejsi-ozubenci-sveta-5-bizarnich-zubatcu</ref> Spirálovitě stočené kly jsou vyvinuty zejména u samců a pouze u 15% samic se vyvíjejí kly menších rozměrů. Pravý špičák zpravidla zakrní a dále se nevyvíjí, pouze zhruba u 2 z 1000 samců se vyvíjejí oba horní špičáky obdobně. Prášku z rozdrceného klu byly dříve (a částečně ještě někdy jsou) připisovány magické a léčivé vlastnosti (zejména v oblasti mužské potence), proto byl narval masově loven, v současné době už zájem opadl, a ač lov ještě pokračuje, nemá už takovou intenzitu.



Verze z 26. 9. 2022, 06:11

Tento článek je o arktickém kytovci. O francouzské ponorce pojednává článek Narval (ponorka).
Jak číst taxoboxNarval jednorohý
alternativní popis obrázku chybí
Narvalové v moři
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádkytovci (Cetacea)
Čeleďnarvalovití (Monodontidae)
Rodnarval (Monodon)
Linné, 1758
Binomické jméno
Monodon monoceros
Linné, 1758
Rozšíření: Plnou barvou pravidelné, šrafovaně občasné. Vzhledem ke změně rozsahu zalednění se ovšem v poslední době dost mění.
Rozšíření: Plnou barvou pravidelné, šrafovaně občasné. Vzhledem ke změně rozsahu zalednění se ovšem v poslední době dost mění.
Rozšíření: Plnou barvou pravidelné, šrafovaně občasné. Vzhledem ke změně rozsahu zalednění se ovšem v poslední době dost mění.
Sesterská skupina
Delphinapterinae
(běluha severní + Denebola brachycephala)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narval jednorohý (Monodon monoceros) je menší ozubený kytovec, jediný žijící zástupce rodu narval a jeden ze dvou žijících zástupců čeledi narvalovití (druhým je běluha severní). Žije v mořích okolo severního polárního kruhu. Lidově bývá často nazýván „mořský jednorožec“. Tento poetický název je ovšem stejně jako jeho druhové jméno zavádějící – jeho slavný roh je ve skutečnosti zub, protažený levý špičák horní čelisti.[2]

Systematika

K dalším českým názvům patří narval jednozubý, narval jednorohý či zoboun jednorožec.[3]

Výskyt

Jedná se o jednoho z kytovců, kteří žijí v severních polárních oblastech celoročně, ne jen v době léta. Vyskytují se převážně na rozhraní Severního ledového oceánu a Atlantiku a v ruských oblastech Arktidy. Jelikož je jejich výskyt limitován na oblast mimo souvislou ledovou pokrývku, mění se rozsah jeho výskytu v závislosti na ní.

V průběhu roku narvalové migrují: v létě se pohybují poblíž pobřeží, v zimě se stahují do hlubších hustě zaledněných oblastí, často se vydávají překvapivě daleko pod souvislou ledovou pokrývku, přičemž k dýchání využívají občasně se vyskytující díry.

Aktuální celková populace se odhaduje na cca 50 tisíc kusů.[4]

Popis

Narvalové jsou středně velcí kytovci podobné velikosti jako běluhy severní. Samice měří kolem 4–4,2 m, samci kolem 4,6–4,8 m (délka těla bez klu). Dospělé samice váží kolem 900–1000 kg, samci mohou vážit až 1700 kg, nicméně běžná váha je o něco nižší. Narvalí mláďata mají při narození kolem 1,5–1,6 m a váží 80–150 kg.[5][6]

Narvalové mají poměrně silné tělo s robustní hlavou zakončenou tupým rypcem. Linka zavřené tlamy je rovná a směřuje nahoru. Ploutve jsou krátké a tupé, v dospěli se jim zakrucují konečky.[7] Jako jedni z několika kytovců, narvalové nemají hřbetní ploutev, nicméně na zadní straně středové části hřbetu se nachází nevelký, 4–5 cm vysoký tupý hřeben. Absence hřbetní ploutve a vyvinutí hřebenu narvalům přináší několik výhod. Jelikož narvalové často plavou břichem nahoru, absence hřbetní ploutve jim umožňuje snazší manévrování, jelikož hřbetní ploutev by jim byl spíše na obtíž.[8] K dalším výhodám patří omezení teplotních ztrát a možnost plavání těsně pod plujícími ledovými krami. Hřeben může být používán i v případě potřeby vytvoření dýchací díry v plovoucím ledu.[9]

Ocasní ploutve jsou u mladých jedinců na konci víceméně zarovnané, nicméně s věkem se na odtokové hraně vypukují a na náběžné hraně jsou čím dál tím více vyduté,[7] až křídla ploutví mají polokruhový tvar.[10] Křídla ocasních ploutví odděluje silný řez, až ocasní ploutve vypadají jakoby byly naruby.[10] To je patrné zejména u starších samců. Nedospělí narvalové jsou jednotně zbarvení šedě až hnědošedě. S přibývajícím věkem jejich kůže tmavne do černa a po celém těle se začínají objevovat světlé fleky. Břicho začíná světlat do světle šedé, která se postupně rozšiřuje i na hřbet, až nakonec zesvětlá celé tělo. Těla starších jedinců jsou plně bílá s tmavšími flíčky, a to především v oblasti hřebene, na přední a horní části hlavy a na ploutvích.[7] Výdechová fontána jen malá a nevýrazná.[10]

V terénu jsou narvalové poměrně snadno identifikovatelní pomocí světlé barvy kůže, jedinečného tvaru ocasních ploutcí a výrazného klu. Starší samice bez dostatečného množství hřbetních tmavých skvrcn by bylo možné zaměnit s běluhou, nicméně převážná většina narvalích samic má na hřbetu tmavé skrvny. Šedá mláďata jsou snadno zaměnitelná s mláďaty běluh, nicméně v blízkosti narvalích mláďata se takřka vždy vyskytuje jejich matka.[3]

Kel

Skutečná rarita: lebka narvala se dvěma plně vyvinutými kly

Narvala proslavil jeho „roh“, ve skutečnosti kel. Je to levý špičák horní čelisti,[2] který je horizontálně protažený do délky až přes 2,5 metru.[11] Spirálovitě stočené kly jsou vyvinuty zejména u samců a pouze u 15% samic se vyvíjejí kly menších rozměrů. Pravý špičák zpravidla zakrní a dále se nevyvíjí, pouze zhruba u 2 z 1000 samců se vyvíjejí oba horní špičáky obdobně. Prášku z rozdrceného klu byly dříve (a částečně ještě někdy jsou) připisovány magické a léčivé vlastnosti (zejména v oblasti mužské potence), proto byl narval masově loven, v současné době už zájem opadl, a ač lov ještě pokračuje, nemá už takovou intenzitu.

Odborníci nebyli schopní odpovědět na otázku, k čemu vlastně tento kel slouží, byť za účelem odhalení jeho důležité funkce vytvořili spousty teorií, někdy dost bizarních. Dlouho byl rozšířený názor, že kel se používá v milostných soubojích. To ovšem vždy popírali Inuité, kteří narvaly dobře znají, protože tato zvířata tradičně loví. Dnes vědci přijímají názor, že Inuité mají pravdu, a jsou si již jisti (díky zubařům), že roh je vysoce citlivým čidlem, který pomáhá narvalovi zjistit tlak, teplotu, hloubku a další věci důležité pro potopení [12] a orientaci pod vodou. Může tak najít místa s tajícím ledem, který může hlavou (ne klem) prorazit. Jako každý vodní savec potřebuje i narval otvory v ledu k pravidelným nádechům nad vodní hladinou.[4] Nové výzkumy poukazují na možnost, že je kel využíván také k omráčení menších ryb při lovu.[13]

Způsob života

Narvalové žijí v malých skupinách (stádech), v nichž je více samců a samic pohromadě. Po 14 až 15měsíční březosti se rodí obvykle 1 mládě, o které pečuje po dlouhou dobu matka. Mládě kojí až do věku 2 let. Živí se především rybami a dalšími drobnými mořskými živočichy.

Popularita

Znak Severozápadních teritorií.

Narval se usídlil i v heraldice, je součástí velkých znaků Severozápadních teritorií (v podobě dvou narvalů stojících na ocase na štítě) i Nunavutu (kde je spolu se sobem nosičem štítu).

Odkazy

Reference

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. a b NWEEIA, Martin T. Vestigial Tooth Anatomy and Tusk Nomenclature for Monodon Monoceros [online]. Dostupné online. 
  3. a b Kiefner 2002, s. 157.
  4. a b Tajemství narvalího klu bylo odhaleno [online]. Dostupné online. 
  5. Jefferson, Webber a Pitman 2015, s. 174.
  6. Berta 2015, s. 196-197.
  7. a b c Jefferson, Webber a Pitman 2015, s. 172.
  8. DIETZ, Rune; SHAPIRO, Ari D.; BAKHTIARI, Mehdi. Upside-down swimming behaviour of free-ranging narwhals. BMC Ecology. 2007-11-19, roč. 7, čís. 1, s. 14. Dostupné online [cit. 2022-09-26]. ISSN 1472-6785. DOI 10.1186/1472-6785-7-14. PMID 18021441. (anglicky) 
  9. WEILER, Colleen. Arctic Adaptations [online]. Whale and Dolphin Conservation, 2013-12-01 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b c Kiefner 2002, s. 156.
  11. https://www.stoplusjednicka.cz/nejpodivnejsi-ozubenci-sveta-5-bizarnich-zubatcu
  12. Sensory ability in the narwhal tooth organ system [online]. Dostupné online. 
  13. Uncover Narwhal Secrets. wwf-ap.org [online]. [cit. 2017-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-15. (anglicky) 

Literatura

česky
  • ANDĚRA, Miloš; ČERVENÝ, Jaroslav, 2000. Savci. (3), Kytovci, sirény, chobotnatci, damani, lichokopytníci, sudokopytníci, zajíci, bércouni. Praha: Albatros. ISBN 80-00-00829-7. 
  • KIEFNER, Ralf, 2002. Velryby a delfíni: Kytovci celého světa. Uherské Hradiště: Rajzl. ISBN 8090317103. 
  • MAZÁK, Vratislav, 1988. Kytovci. Praha: Státní zemědělské nakladatelství. 
anglicky
  • BERTA, Annalisa, 2015. Whales, dolphins, & porpoises: a natural history and species guide. Chicago: The University of Chicago Press. ISBN 978-0-226-18319-0. (anglicky) 
  • HEIDE-JØRGENSEN, M.P., 2009. Ziphius cavirostris. In: PERRIN, William F.; WÜRSIG, Bernd; THEWISSEN, J. G. M. Encyclopedia of Marine Mammals. United States of America: Elsevier. ISBN 978-0-12-373553-9. S. 754–758. (anglicky)
  • JEFFERSON, Thomas A.; WEBBER, Marc A.; PITMAN, Robert L., 2015. Marine mammals of the world : a comprehensive guide to their identification. Amsterdam: Elsevir. ISBN 978-0-12-409542-7. (anglicky) 

Externí odkazy