Přeskočit na obsah

Celiakie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Příčiny: fruktan a úprava textu
značka: školní IP
Provedla jsem rozsáhlou editaci textu. Změnila jsem řazení a obsah textu a dodala jsem věrohodné zdroje.
Řádek 2: Řádek 2:
{{Upravit}}
{{Upravit}}


'''Celiakie''' (také '''glutenová enteropatie''' nebo '''celiakální sprue''') je chronické autoimunitní onemocnění postihující gastrointestinální soustavu, které však může mít i mimostřevní příznaky (například [[Duhringova nemoc]], neboli „kožní celiakie“). Projevuje se chronickým zánětem tenkého střeva spojeného se zvýšenou propustností střevní stěny. Je vyvoláno u geneticky predisponovaných jedinců po pozření potravy obsahující [[gluten]] (lepek), což je směs bílkovin obsažená v některých obilninách (především v [[Pšenice|pšenici]], [[Žito seté|žitě]] nebo [[Ječmen|ječmeni]]). Rozvoj nemoci je ovlivněn také dalšími faktory, mezi které patří stav střevní mikrobioty nebo infekční agens.<ref>{{Citace periodika
'''Celiakální [[sprue]]''' neboli '''celiakie''' (také '''glutenová enteropatie''', '''endemická sprue, primární [[malabsorpční syndrom]], choroba Geeova-Herterova''', '''Heubner-Herterova nemoc''' nebo '''nesnášenlivost lepku''', odlišuj od ''alergie na lepek''<ref>http://celiak.cz/o-nemoci/alergie-na-lepek</ref>) je chronické [[nemoc|onemocnění]] [[sliznice]] [[tenké střevo|tenkého střeva]] způsobené nesnášenlivostí [[lepek|lepku]] (neboli ''glutenu''), což je označení pro směs [[bílkovina|bílkovin]] obsaženou v [[pšenice|pšenici]], [[žito|žitu]], [[ječmen]]i a [[oves|ovsu]]. Nesnášenlivost přetrvává celoživotně a je částečně [[dědičnost|geneticky determinována]]. Spouštět ji mohou [[rotaviry]] či [[adenoviry]]. V současnosti je tato choroba nevyléčitelná, při dodržování [[bezlepková dieta|bezlepkové diety]] však vymizejí všechny její příznaky. Kožní projevy nesnášenlivosti lepku se označují jako [[Duhringova nemoc]].
| příjmení = de Sousa Moraes
| jméno = Luís Fernando
| příjmení2 = Grzeskowiak
| jméno2 = Lukasz Marcin
| příjmení3 = de Sales Teixeira
| jméno3 = Tatiana Fiche
| titul = Intestinal microbiota and probiotics in celiac disease
| periodikum = Clinical Microbiology Reviews
| datum = July 2014
| ročník = 27
| číslo = 3
| strany = 482–489
| issn = 1098-6618
| pmid = 24982318
| doi = 10.1128/CMR.00106-13
| poznámka = PMID: 24982318
PMCID: PMC4135898
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24982318
| datum přístupu = 2018-02-14
}}</ref> Spouštět ji mohou [[rotaviry]] či [[adenoviry]]. V současnosti je tato choroba nevyléčitelná, ale při dodržování [[bezlepková dieta|bezlepkové diety]] vymizejí všechny její příznaky. Nejčastěji postihuje malé děti, ale rozvinout se může v jakémkoliv věku.<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Leonard
| jméno = Maureen M.
| příjmení2 = Sapone
| jméno2 = Anna
| příjmení3 = Catassi
| jméno3 = Carlo
| titul = Celiac Disease and Nonceliac Gluten Sensitivity: A Review
| periodikum = JAMA
| datum = 2017-08-15
| ročník = 318
| číslo = 7
| strany = 647–656
| issn = 1538-3598
| pmid = 28810029
| doi = 10.1001/jama.2017.9730
| poznámka = PMID: 28810029
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28810029
| datum přístupu = 2018-02-14
}}</ref>


== Název ==
== Název ==
Název ''celiakie'' je odvozen od latinského slova ''coeliacus'', jež pochází z řeckého κοιλιακός ''koiliakόs'' "břišní".
Název ''celiakie'' je odvozen od latinského slova ''coeliacus'', jež pochází z řeckého κοιλιακός ''koiliakόs'' "břišní".


== Průběh a příznaky ==
== Příznaky ==
Celiakie má množství klinických příznaků a může být i asymptomatická.<ref name=":2">{{Citace periodika
[[Soubor:Coeliac Disease de.jpg|náhled|400px|Schematické znázornění změn sliznice tenkého střeva podle Marshovy klasifikace]]
| příjmení = De Re
Pokud postižení konzumují potraviny obsahující [[gluten]], vzniká [[zánět]] [[sliznice]] [[tenké střevo|tenkého střeva]] a dochází k rozsáhlé zkáze [[epitelová tkáň|epitelových]] buněk [[tenké střevo|střeva]]. Kvůli tomu mohou být živiny pouze těžko vstřebávány a zůstávají nestrávené ve střevě. Symptomy jsou tomu odpovídající ztráty [[hmotnost]]i, [[průjem]], [[dávení]], [[nechutenství]], [[únava]], rozmrzelost, u dětí v neposlední řadě poruchy [[růst]]u. Neléčená celiakie především zvyšuje nebezpečí onemocnění tzv. [[non-Hodgkinský lymfom|non-Hodgkinským lymfomem]] (agresivní [[rakovina]] [[lymfa]]tických žláz), pravděpodobně také [[rakovina|rakoviny]] střeva. U 5-10 % pacientů se zároveň vyskytuje [[Diabetes mellitus|cukrovka]]. Jediná v dnešní době známá možnost léčby celiakie spočívá v dodržování [[bezlepková dieta|bezlepkové diety]].
| jméno = Valli
| příjmení2 = Magris
| jméno2 = Raffaella
| příjmení3 = Cannizzaro
| jméno3 = Renato
| titul = New Insights into the Pathogenesis of Celiac Disease
| periodikum = Frontiers in Medicine
| datum = 2017
| ročník = 4
| strany = 137
| issn = 2296-858X
| pmid = 28913337
| doi = 10.3389/fmed.2017.00137
| poznámka = PMID: 28913337
PMCID: PMC5583152
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28913337
| datum přístupu = 2018-02-14
}}</ref> Typickými symptomy provázejícími toto onemocnění jsou bolesti břicha, průjmy, nadýmání, zvracení. Existuje také celá řada příznaků projevujících se mimo střevo. Mimostřevní projevy jsou, výsledkem kombinace nedostatečného příjmu živin v důsledku malabsorpce střeva (porucha vstřebávání) a rozšíření imunitní odpovědi ze střeva do dalších tkání a orgánů. Mezi tyto projevy patří špatný růst dětí, opožděný nástup puberty, nechutenství, únava, [[anémie]], ztráta hmotnosti, kožní, neurologické i psychiatrické poruchy.<ref name=":0" /> Nemoc je často asociována s dalšími autoimunitními onemocněními. Nejčastější jsou [[Downův syndrom]], [[Diabetes melitus 1. typu|Diabetes mellitus 1. typu]] (na inzulínu závislá forma), selektivní deficit IgA, Hashimotova thyroiditida.<ref name=":2" />


Neléčená celiakie především zvyšuje nebezpečí onemocnění tzv. [[non-Hodgkinský lymfom|non-Hodgkinským lymfomem]] (agresivní [[rakovina]] [[lymfa]]tických žláz), pravděpodobně také [[rakovina|rakoviny]] střeva.
== Diagnostika ==
V první fázi se stanoví sérové autoprotilátky k tkáňové transglutamináze třídy IgA. Pokud jsou přítomny, musíme vyšetřit autoprotilátky třídy IgG. Při pozitivitě začínáme druhou fázi diagnózy.


== Patogeneze ==
Při gastroskopickém vyšetření se odebere biotický vzorek kličky duodena, které je odesláno k histopatologickému vyšetření. „Při pozitivitě se nachází zmnožené lymfocyty a vyhlazené klky v histologickém preparátu odebíraného z duodena (dvanáctníku). Občas jsou klky vyhlazené tak výrazně, že můžeme onemocnění určit pouze z makroskopického obrazu (endoskopu). Dále odešle vzorek také na vyšetření přímou imunofluorescencí, kde při pozitivitě postižená část sliznice fluoreskuje. Při anemii, výraznému úbytku hmotnosti nebo průjmu se doporučuje poslat probanda na gastroenterologické vyšetření, i pokud byla negativní sérologie. Odhaduje se, že v Česku není diagnostikováno asi 85-90 % osob trpících celiakií.<ref>http://www.bezlepkovadieta.cz/celiakie-celiakalni-sprue/261-3/diagnostika-celiakie</ref>
Přesná příčina vzniku nemoci není zatím známa.


== Výskyt v populaci ==
==== Genetická predispozice ====
Onemocnění je asociováno se dvěma typy [[Hlavní histokompatibilní komplex|HLA molekul II.třídy]] (human leukocyte antigen), které jsou dědičné a přítomné u naprosté většiny pacientů s celiakií. Jsou to typy HLA-DQ2 a HLA-DQ8. Tento genotyp rizikový pro rozvoj nemoci nese asi 40% populace, ale pouze u 2-3% z nich se nemoc rozvine.<ref name=":0" />
[[Prevalence]] onemocnění v různých zemích výrazně kolísá. Kromě toho se údaje o výskytu liší podle toho, jestli je diagnóza stanovena teprve na základě klinických symptomů, nebo už podle orientačních testů. Při zohlednění pouze symptomatických případů dosahuje četnost od 1:10&nbsp;000 v [[Dánsko|Dánsku]] a [[Spojené státy americké|USA]] až po 1:3000 ve [[Švédsko|Švédsku]] a [[Spojené království|VB]]. Celosvětový průměr je zhruba 1:3350.
Příliš časné přikrmování dětí nejspíš zvyšuje riziko onemocnění. U lidí trpících [[Downův syndrom|Downovým syndromem]] je onemocnění také běžnější.


==== Vrozená imunita ====
Počet nemocných v České republice se odhaduje na asi 40-50&nbsp;000 (četnost 1:200-250), z nichž je ale asi pouze 10-15 % vedeno v dispenzární péči (léčeno), u většiny nemocných nemoc není objevena (diagnostikována).<ref>http://www.bezlepkovadieta.cz/?url=celiakie-celiakalni-sprue&clanek=5117</ref>
[[Soubor:Coeliac Disease de.jpg|náhled|400px|Schematické znázornění změn sliznice tenkého střeva podle Marshovy klasifikace]]U zdravých jedinců funguje střevní bariéra. Antigen prezentující buňky ([[Antigen prezentující buňka|APCs]]) a M-buňky vychytávají z lumen střeva potravní a jiné antigeny a přenáší je do lymfatické tkáně střeva ([[Peyerovy pláty]], lymfoidní folikuly). Pokud jde o neškodné molekuly pomáhají vytvářet toleranci na tento materiál (vzniká tzv. slizniční tolerance).


Někdy však dochází k porušení bariéry a zvýšení propustnosti střev (dochází k porušování těsných mezibuněčných spojů - tight junction). To může být způsobeno například virovou infekcí. Špatně štěpitelné glutenové peptidy (gliadiny) tak mohou přecházet z lumen střeva do lamina propria mucosae (vazivová vrstva sliznice), kde indukují vznik zánětu. Gliadin může střevní bariéru překračovat také přes neporušenou střevní sliznici a to přes transferinový receptor (CD17). <ref name=":0" /><ref name=":2" />
Počet nemocných je stanovován pouze podle dosavadního systému diagnostiky, tj. až se něco pokazí. Pokud by se prováděl celoplošný screening ( preventivní testy v celé populaci, např. krevní, na zjištění specifických protilátek - TTG ), jako je tomu u [[fenylketonurie]], pak by počet celiaků prudce vzrostl. A nedá se plně vyloučit, že by prevalence mohla být až 3 procenta, tak jak je tomu v některých oblastech Severního Irska.


== Příčiny ==
==== Adaptivní imunita ====
V lamina propria jsou fragmenty glutenu deaminovány tkáňovou transglutaminázou (tTG). Deaminované glutenové peptidy jsou navázány na molekuly HLA-DQ2 nebo 8 (na povrchu APC). Následně jsou prezentovány [[Pomocný T-lymfocyt|CD4+T lymfocytům]] (pomocné lymfocyty), které je pomocí svého [[T-buněčný receptor|TCR]] (receptory T lymfocytů) rozpoznají a začnou produkovat prozánětlivé [[Cytokin|cytokiny]] [[Interferon γ|IFN-γ]] a IL-21. To vede k rozvoji [[Th-1 odpověď|Th1 typu]] imunitní odpovědi. Je stimulována cytotoxická imunita, pro kterou jsou typické [[Cytotoxický T-lymfocyt|CD8+T lymfocyty]]. Společným působením těchto složek dochází k poškození střeva (které je patrné při biopsii) a tím se zvyšuje propustnost střevní bariéry. Pomocné T lymfocyty navíc podporují izotypový přesmyk [[B-lymfocyt|B lymfocytů]] a ty začnou produkovat protilátky ([[Imunoglobulin A|IgA]], [[Imunoglobulin G|IgG]]) proti gliadinu, tkáňové transglutamináze a [[Endomysium|endomysiu]] (EMA). Tyto protilátky jsou vhodnými markery a využívají se při sérologických testech.<ref name=":2" />


Nemoc je často asociována s dalšími autoimunitními onemocněními. Nejčastější jsou [[Downův syndrom]], [[Diabetes melitus 1. typu|Diabetes mellitus 1. typu]] (na inzulínu závislá forma), selektivní deficit IgA, Hashimotova thyroiditida.<ref name=":1">{{Citace periodika
Rodinné hromadění u příbuzných prvního stupně a obzvlášť u [[jednovaječné dvojče|jednovaječných dvojčat]] naznačuje závažnou příčinu. Skutečně se u více než 90 % všech postižených nachází určitá konstelace tzv. [[histokompatibilita|histokompatibilních]] [[antigen]]ů ([[HLA]]), jmenovitě [[HLA]] DQ2 a DQ8. 25 % všech lidí ovšem tuto konstelaci [[HLA]] vlastní a asi 98 % z nich [[lepek]] snáší bez problémů. Otázku, proč tomu tak je, nelze s jistotou zodpovědět. Vědecké výzkumy se zaměřují na další genetické znaky, ale také na [[Infekční onemocnění|infekce]], jako možné spolupůsobící faktory.
| příjmení = De Re
| jméno = Valli
| příjmení2 = Magris
| jméno2 = Raffaella
| příjmení3 = Cannizzaro
| jméno3 = Renato
| titul = New Insights into the Pathogenesis of Celiac Disease
| periodikum = Frontiers in Medicine
| datum = 2017
| ročník = 4
| strany = 137
| issn = 2296-858X
| pmid = 28913337
| doi = 10.3389/fmed.2017.00137
| poznámka = PMID: 28913337
PMCID: PMC5583152
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28913337
| datum přístupu = 2018-02-06
}}</ref>


== Diagnostika ==
Za symptomy obtíží však nemusí být lepek, ale [[fruktan]].<ref>https://medicalxpress.com/news/2017-11-fructan-gluten-people-stomachs.html - New study suggests it may be fructan, not gluten, that is upsetting people's stomachs</ref>
Vyšetření je nutné udělat ještě před zavedením bezlepkové diety, protože v opačném případě mohou být výsledky zkreslené.

Podle některých zdrojů je příčinným faktorem celiakie [[glyfosát]], používaný například v herbicidech.<ref>Samsel, A., & Seneff, S. (2013). Glyphosate, pathways to modern diseases II: Celiac sprue and gluten intolerance. Interdisciplinary toxicology, 6(4), 159-184. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3945755/</ref> Tento faktor je ale odbornou veřejností odmítán.<ref>https://www.sciencebasedmedicine.org/glyphosate-the-new-bogeyman/ - Glyphosate – The New Bogeyman</ref>

== Symptomy ==

Klasické příznaky celiakie jsou vleklé [[průjem|průjmy]], způsobené poruchami [[trávení]], zčásti ovšem také celistvá a (kvůli poruše [[trávení]] [[Tuky|tuků]]) lesklá [[stolice (vyprazdňování)|stolice]]. Postižené děti nemají chuť k jídlu, často zvrací a nepřibírají na váze. Později může být také omezen [[růst]]. Děti bývají mrzuté a nápadnými znaky jsou tenké končetiny a vypouklé, nafouknuté bříško.

Od té doby, co bylo do diagnostiky zahrnuto vyšetřování [[protilátka|protilátek]], pro celiakii specifických, se rozpoznávání nemoci zásadně změnilo. Lidé, u kterých byla celiakie rozpoznána např. v rámci rodinných prohlídek a kteří vykazují komplexní zakrňování [[klk]]ů, mohou mít pouze slabé, částečně také nespecifické příznaky. Skutečnost, že pouze část z nich vykazuje typické příznaky, vešla do literatury pod pojmem „[[špička ledovce]]". U nich se vyskytují bolesti břicha, paradoxně dokonce [[zácpa|zácpy]], oddálení růstu a u dětí oddálení [[puberta|puberty]], snížení obsahu [[vápník]]u v [[kost]]ech (kvůli omezenému vstřebávání [[vápník]]u), [[Chudokrevnost|anémie]] (omezená [[resorpce]] [[železo|železa]]), [[zánět]]y [[kloub]]ů, defekty zubní [[sklovina|skloviny]].

Intenzita reakce na [[gluten]] se odlišuje individuálně. U některých lidí se i požití většího množství potravin obsahujících [[gluten]] projeví jen málo. Na druhou stranu, u jiných celiaků se může požití [[gluten]]u projevit až nepřiměřenou reakcí.


==== Sérové protilátky ====
Jako [[autoimunitní onemocnění]] je celiakie sdružená s jinými nemocemi, při nichž se imunitní systém brání látkám tělu vlastním. Nejčastější doprovodná nemoc je [[Diabetes mellitus]] I. typu.
Při podezření na celiakii se nejdříve provádí sérologické vyšetření. Zjišťuje se přítomnost sérových protilátek třídy [[Imunoglobulin A|IgA]] proti tkáňové transglutamináze, gliadinu a endomysiu (u pacientů se sníženou tvorbou IgA se měří hodnoty IgG), protilátek proti endomysiu (EMA) nebo proti deaminovaným gliadinům.<ref name=":2" />
Asi 5-10 % celiaků trpí [[Diabetes mellitus|cukrovkou]] a naopak zhruba stejný podíl diabetiků celiakií. Stejně tak zánětlivé onemocnění [[štítná žláza|štítné žlázy]] ([[Hashimoto-Thyreoiditis]]) se často vyskytuje zároveň s celiakií. Spíše u dospělých může dojít ke vzniku silně svědivé, puchýřkovité vyrážky (Dermatitis herpetiformis Duhring). Pouze 1/10 z nich má symptomy týkající se [[gastrointestinální trakt|gastrointestinálního traktu]].


== Léčba ==
==== Biopsie ====
[[Soubor:Celiakia.jpg|link=https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Celiakia.jpg|náhled|Endoskopie střeva u pacienta s celiakií]]
Je to nejpoužívanější a nejpřesnější metoda pro definitivní stanovení diagnózy. Při tomto vyšetření se odebere vzorek střeva a ten je podroben histologickému zkoumání. Vzorky lidí trpících celiakií se vyznačují zvýšeným počtem infiltrujících lymfocytů, [[Hyperplazie|hyperplazií]] krypt a částečnou nebo úplnou atrofií střevních klků (střevo je "vyhlazené", zmenšuje se povrch pro vstřebávání živin).<ref name=":0" />


==== Stanovení HLA ====
V současné době jediná jistá možnost, jak nemoc léčit, je dodržovat doživotní [[bezlepková dieta|bezlepkovou dietu]]. [[Střevo]] se opět uzdraví a riziko dlouhodobých následků se sníží. Z jídelníčku se musí vyloučit všechny druhy [[Obilniny|obilí]] s vysokým obsahem [[lepek|lepku]] ([[pšenice]], [[ječmen]] a [[žito]]). Zvlášť u zpracovaných potravin a hotových výrobků je třeba dávat velký pozor, jestli nebyly použity žádné přísady obsahující [[lepek]].
V případě nejasných nebo protichůdných výsledků sérologických testů a [[biopsie]] se u pacienta zjišťuje rizikový haplotyp HLA molekul.<ref name=":0" /> Stanovení typu HLA se využívá také u pacientů, u kterých je snaha vyhnout se biopsii (malé děti) nebo pro testování lidí z rizikových skupin. Větší riziko vzniku onemocnění mají příbuzní pacientů s celiakií prvního stupně (otec, syn), pacienti s [[Downův syndrom|Downovým]], [[Turnerův syndrom|Turnerovým]] nebo Williamsovým syndromem, lidé s [[Diabetes mellitus|diabetem 1.typu]].<ref name=":2" />
Protože [[lepek]] bývá často používán jako [[emulgátor]], k želírování a jako nositel [[aroma]]tických látek, není to vždy na první pohled zřetelné.


== Terapie ==
Jako alternativa k [[Obilniny|obilninám]] obsahujícím [[lepek]] je povoleno používat [[proso]], [[kukuřice setá|kukuřici]], [[rýže|rýži]], [[laskavec]], [[pohanka|pohanku]], sojové boby, [[kaštany]]. Stejně tak je povolena [[zelenina]] včetně [[brambor]], [[ovoce]], maso, ryby, [[vejce]], [[mléko]] a mléčné výrobky.
Jedinou možností léčby je dodržování celoživotní, přísné [[Bezlepková dieta|bezlepkové diety]]. Při jejím důsledném dodržování příznaky nemoci vymizí. Pokud ji pacient poruší příznaky se vrátí. Vhodnou náhradou potravin obsahujících [[lepek]] jsou obiloviny přirozeně bezlepkové. Mezi ně patří [[rýže]], [[kukuřice]] nebo [[proso]]. Nově se uvažuje o možnosti snížení obsahu imunogenních peptidů v mouce pomocí bakteriálních enzymů (endopeptidáz), které rozloží lepek během přípravy těsta (detoxifikace glutenu).<ref>{{Citace periodika
Speciální bezlepkové výrobky bylo dříve možné koupit pouze ve speciálních obchodech, zabývajících se zdravou výživou. Dnes je možné některé z těchto potravin (bezlepkové sušenky, piškoty, aj.) koupit i v mnohých běžných obchodech s potravinami, zvláště pak v obchodních řetězcích. Nicméně jejich cena bývá mnohem vyšší než u normálních výrobků.
| příjmení = Rashtak
| jméno = S.
| příjmení2 = Murray
| jméno2 = J. A.
| titul = Review article: coeliac disease, new approaches to therapy
| periodikum = Alimentary Pharmacology & Therapeutics
| datum = April 2012
| ročník = 35
| číslo = 7
| strany = 768–781
| issn = 1365-2036
| pmid = 22324389
| doi = 10.1111/j.1365-2036.2012.05013.x
| poznámka = PMID: 22324389
PMCID: PMC3912561
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22324389
| datum přístupu = 2018-02-14
}}</ref>


Je důležité, aby pacienti s bezlepkovou dietou byli sledováni kvůli možnému vzniku deficitu některých živin ([[železo]], [[zinek]], vitamíny [[Vitamín B12|B12]],[[Vitamín D|D]], [[Kyselina listová|folát]]...).<ref name=":0" />
Současný výzkum nové léčby celiakie je založen na [[enzymatická terapie|enzymatické terapii]]. Nedávno se povedlo izolovat z klíčícího obilného zrna [[enzym]], který umí [[lepek]] zpracovat. Jeho zlomky pak už nemohou být [[imunitní systém|imunitním systémem]] rozpoznány a tím pádem nevedou ke vzniku [[zánět]]u. Úkolem je vyrobit pilulky, které by tento [[enzym]] obsahovaly. Postižený by si dal pilulku před jídlem nebo během něj a onen [[enzym]] by [[lepek]] obsažený v potravinách zneškodnil. Problém spočívá v rozdílu [[pH]] v [[žaludek|žaludku]] a ve [[střevo|střevě]]. Rozhodující je také rychlost [[trávení]] [[lepek|lepku]]. Ten musí být před tím, než se dostane do [[střevo|střeva]], kompletně rozložený, aby terapie byla dostatečně bezpečná.


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
=== Reference ===
<references/>
<references />


=== Související články ===
=== Související články ===

Verze z 14. 2. 2018, 10:18

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Celiakie (také glutenová enteropatie nebo celiakální sprue) je chronické autoimunitní onemocnění postihující gastrointestinální soustavu, které však může mít i mimostřevní příznaky (například Duhringova nemoc, neboli „kožní celiakie“). Projevuje se chronickým zánětem tenkého střeva spojeného se zvýšenou propustností střevní stěny. Je vyvoláno u geneticky predisponovaných jedinců po pozření potravy obsahující gluten (lepek), což je směs bílkovin obsažená v některých obilninách (především v pšenici, žitě nebo ječmeni). Rozvoj nemoci je ovlivněn také dalšími faktory, mezi které patří stav střevní mikrobioty nebo infekční agens.[1] Spouštět ji mohou rotaviry či adenoviry. V současnosti je tato choroba nevyléčitelná, ale při dodržování bezlepkové diety vymizejí všechny její příznaky. Nejčastěji postihuje malé děti, ale rozvinout se může v jakémkoliv věku.[2]

Název

Název celiakie je odvozen od latinského slova coeliacus, jež pochází z řeckého κοιλιακός koiliakόs "břišní".

Příznaky

Celiakie má množství klinických příznaků a může být i asymptomatická.[3] Typickými symptomy provázejícími toto onemocnění jsou bolesti břicha, průjmy, nadýmání, zvracení. Existuje také celá řada příznaků projevujících se mimo střevo. Mimostřevní projevy jsou, výsledkem kombinace nedostatečného příjmu živin v důsledku malabsorpce střeva (porucha vstřebávání) a rozšíření imunitní odpovědi ze střeva do dalších tkání a orgánů. Mezi tyto projevy patří špatný růst dětí, opožděný nástup puberty, nechutenství, únava, anémie, ztráta hmotnosti, kožní, neurologické i psychiatrické poruchy.[2] Nemoc je často asociována s dalšími autoimunitními onemocněními. Nejčastější jsou Downův syndrom, Diabetes mellitus 1. typu (na inzulínu závislá forma), selektivní deficit IgA, Hashimotova thyroiditida.[3]

Neléčená celiakie především zvyšuje nebezpečí onemocnění tzv. non-Hodgkinským lymfomem (agresivní rakovina lymfatických žláz), pravděpodobně také rakoviny střeva.

Patogeneze

Přesná příčina vzniku nemoci není zatím známa.

Genetická predispozice

Onemocnění je asociováno se dvěma typy HLA molekul II.třídy (human leukocyte antigen), které jsou dědičné a přítomné u naprosté většiny pacientů s celiakií. Jsou to typy HLA-DQ2 a HLA-DQ8. Tento genotyp rizikový pro rozvoj nemoci nese asi 40% populace, ale pouze u 2-3% z nich se nemoc rozvine.[2]

Vrozená imunita

Schematické znázornění změn sliznice tenkého střeva podle Marshovy klasifikace

U zdravých jedinců funguje střevní bariéra. Antigen prezentující buňky (APCs) a M-buňky vychytávají z lumen střeva potravní a jiné antigeny a přenáší je do lymfatické tkáně střeva (Peyerovy pláty, lymfoidní folikuly). Pokud jde o neškodné molekuly pomáhají vytvářet toleranci na tento materiál (vzniká tzv. slizniční tolerance).

Někdy však dochází k porušení bariéry a zvýšení propustnosti střev (dochází k porušování těsných mezibuněčných spojů - tight junction). To může být způsobeno například virovou infekcí. Špatně štěpitelné glutenové peptidy (gliadiny) tak mohou přecházet z lumen střeva do lamina propria mucosae (vazivová vrstva sliznice), kde indukují vznik zánětu. Gliadin může střevní bariéru překračovat také přes neporušenou střevní sliznici a to přes transferinový receptor (CD17). [2][3]

Adaptivní imunita

V lamina propria jsou fragmenty glutenu deaminovány tkáňovou transglutaminázou (tTG). Deaminované glutenové peptidy jsou navázány na molekuly HLA-DQ2 nebo 8 (na povrchu APC). Následně jsou prezentovány CD4+T lymfocytům (pomocné lymfocyty), které je pomocí svého TCR (receptory T lymfocytů) rozpoznají a začnou produkovat prozánětlivé cytokiny IFN-γ a IL-21. To vede k rozvoji Th1 typu imunitní odpovědi. Je stimulována cytotoxická imunita, pro kterou jsou typické CD8+T lymfocyty. Společným působením těchto složek dochází k poškození střeva (které je patrné při biopsii) a tím se zvyšuje propustnost střevní bariéry. Pomocné T lymfocyty navíc podporují izotypový přesmyk B lymfocytů a ty začnou produkovat protilátky (IgA, IgG) proti gliadinu, tkáňové transglutamináze a endomysiu (EMA). Tyto protilátky jsou vhodnými markery a využívají se při sérologických testech.[3]

Nemoc je často asociována s dalšími autoimunitními onemocněními. Nejčastější jsou Downův syndrom, Diabetes mellitus 1. typu (na inzulínu závislá forma), selektivní deficit IgA, Hashimotova thyroiditida.[4]

Diagnostika

Vyšetření je nutné udělat ještě před zavedením bezlepkové diety, protože v opačném případě mohou být výsledky zkreslené.

Sérové protilátky

Při podezření na celiakii se nejdříve provádí sérologické vyšetření. Zjišťuje se přítomnost sérových protilátek třídy IgA proti tkáňové transglutamináze, gliadinu a endomysiu (u pacientů se sníženou tvorbou IgA se měří hodnoty IgG), protilátek proti endomysiu (EMA) nebo proti deaminovaným gliadinům.[3]

Biopsie

Endoskopie střeva u pacienta s celiakií

Je to nejpoužívanější a nejpřesnější metoda pro definitivní stanovení diagnózy. Při tomto vyšetření se odebere vzorek střeva a ten je podroben histologickému zkoumání. Vzorky lidí trpících celiakií se vyznačují zvýšeným počtem infiltrujících lymfocytů, hyperplazií krypt a částečnou nebo úplnou atrofií střevních klků (střevo je "vyhlazené", zmenšuje se povrch pro vstřebávání živin).[2]

Stanovení HLA

V případě nejasných nebo protichůdných výsledků sérologických testů a biopsie se u pacienta zjišťuje rizikový haplotyp HLA molekul.[2] Stanovení typu HLA se využívá také u pacientů, u kterých je snaha vyhnout se biopsii (malé děti) nebo pro testování lidí z rizikových skupin. Větší riziko vzniku onemocnění mají příbuzní pacientů s celiakií prvního stupně (otec, syn), pacienti s Downovým, Turnerovým nebo Williamsovým syndromem, lidé s diabetem 1.typu.[3]

Terapie

Jedinou možností léčby je dodržování celoživotní, přísné bezlepkové diety. Při jejím důsledném dodržování příznaky nemoci vymizí. Pokud ji pacient poruší příznaky se vrátí. Vhodnou náhradou potravin obsahujících lepek jsou obiloviny přirozeně bezlepkové. Mezi ně patří rýže, kukuřice nebo proso. Nově se uvažuje o možnosti snížení obsahu imunogenních peptidů v mouce pomocí bakteriálních enzymů (endopeptidáz), které rozloží lepek během přípravy těsta (detoxifikace glutenu).[5]

Je důležité, aby pacienti s bezlepkovou dietou byli sledováni kvůli možnému vzniku deficitu některých živin (železo, zinek, vitamíny B12,D, folát...).[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ DE SOUSA MORAES, Luís Fernando; GRZESKOWIAK, Lukasz Marcin; DE SALES TEIXEIRA, Tatiana Fiche. Intestinal microbiota and probiotics in celiac disease. Clinical Microbiology Reviews. July 2014, roč. 27, čís. 3, s. 482–489. PMID: 24982318 PMCID: PMC4135898. Dostupné online [cit. 2018-02-14]. ISSN 1098-6618. DOI 10.1128/CMR.00106-13. PMID 24982318. 
  2. ↑ a b c d e f g LEONARD, Maureen M.; SAPONE, Anna; CATASSI, Carlo. Celiac Disease and Nonceliac Gluten Sensitivity: A Review. JAMA. 2017-08-15, roč. 318, čís. 7, s. 647–656. PMID: 28810029. Dostupné online [cit. 2018-02-14]. ISSN 1538-3598. DOI 10.1001/jama.2017.9730. PMID 28810029. 
  3. ↑ a b c d e f DE RE, Valli; MAGRIS, Raffaella; CANNIZZARO, Renato. New Insights into the Pathogenesis of Celiac Disease. Frontiers in Medicine. 2017, roč. 4, s. 137. PMID: 28913337 PMCID: PMC5583152. Dostupné online [cit. 2018-02-14]. ISSN 2296-858X. DOI 10.3389/fmed.2017.00137. PMID 28913337. 
  4. ↑ DE RE, Valli; MAGRIS, Raffaella; CANNIZZARO, Renato. New Insights into the Pathogenesis of Celiac Disease. Frontiers in Medicine. 2017, roč. 4, s. 137. PMID: 28913337 PMCID: PMC5583152. Dostupné online [cit. 2018-02-06]. ISSN 2296-858X. DOI 10.3389/fmed.2017.00137. PMID 28913337. 
  5. ↑ RASHTAK, S.; MURRAY, J. A. Review article: coeliac disease, new approaches to therapy. Alimentary Pharmacology & Therapeutics. April 2012, roč. 35, čís. 7, s. 768–781. PMID: 22324389 PMCID: PMC3912561. Dostupné online [cit. 2018-02-14]. ISSN 1365-2036. DOI 10.1111/j.1365-2036.2012.05013.x. PMID 22324389. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Celiakie&oldid=15852265“