Wikipedista:Palu/Únos Ramana Prataseviče

Únos Ramana Prataseviče
Raman Pratasevič po zadržení v letadle Raman Pratasevič po zadržení v letadle
Cíl	Raman Pratasevič
Důsledky	Uvěznění Ramana Prataseviče
Datum	23. květen 2021
Místo	Minsk, Bělorusko
Pravděpodobný pachatel	na rozkaz Alexandra Lukašenka

K únosu Ramana Prataseviče, běloruského opozičního aktivisty a novináře žijícího v litevském exilu, došlo 23. května 2021 během pravidelného letu Ryanair 4978 na lince z Athén do Vilniusu, a to za dramatických okolností, kdy bylo letadlo v běloruském vzdušném prostoru donuceno vojenskou stíhačkou přistát v Minsku. Jako záminka bylo využito podezření pro bombu na palubě. Raman Pratasevič byl následně vzat do vazby a hrozí mu trest za údajný terorismus.

Únos

Odkloněný stroj Boeing 737 (SP-RSM) společnosti Ryanair vyfocený v roce 2019

Dne 23. května 2021 byl pravidelný let 4978 (Athény–Vilnius) odkloněn do Minsku na základě falešného podezření na přítomnost bomby v letadle. To let obdržel, když se pohyboval 45 km jižně od Vilniusu a 90 km západně od Minsku, ale přitom ještě v Běloruském vzdušném prostoru. Piloti byli podle aerolinky informováni běloruskými úřady o „potenciálním bezpečnostním problému na palubě“ a bylo jim nařízeno, aby přistáli v Minsku. Na palubě letadla bylo 171 cestujících. V tu dobu šestadvacetiletý běloruský opoziční aktivista Raman Pratasevič, který je běloruskou vládou obviňován z několika zločinů, byl po přistání v Minsku vyveden z letadla a zatčen. Zatčena byla i jeho přítelkyně Sofia Sapegaová. Alexander Lukašenko dle své tiskové kanceláře osobně rozkázal, aby byl let přesměrován do Minsku, a poslal běloruský MiG-29 jako eskort. Ryanair i běloruská policie potvrdili, že na palubě nebyly nalezeny žádné výbušniny.

Vedle Prataseviče a jeho přítelkyně ještě další čtyři cestující do koncové destinace nepokračovali, přestože měli zakoupen lístek.

Pratasevič byl zapsán na seznam „lidí spojených s teroristickými aktivitami“ minulý rok kvůli své roli v protestech v Bělorusku 2020–2021. Podle Svjatlany Cichanouské může Pratasevič v Bělorusku „čelit trestu smrti“. Jiný zdroj uvedl, že Pratasevičovi hrozí 15 let vězení.

Reakce

Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská vyzvala k vyšetřování ICAO.

Ředitel společnosti Ryanair Michael O’Leary a také irský ministr zahraničí Simon Coveney označili běloruský postup za státem podporované pirátství. Některé aerolinky, jako Air France, AirBaltic, Austrian Airlines či Wizz Air, se poté začaly vzdušnému prostoru Běloruska vyhýbat. Litevské úřady vydaly zákaz leteckého cestování ze země či do země přes běloruský vzdušný prostor. Běloruský postup ostře odsoudila Evropská unie, NATO, Spojené státy americké, Velká Británie, Francie, Německo či Polsko. K propuštění Prataseviče vyzval také český ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Následně se o omezení letecké dopravy do Běloruska dohodli i lídři států EU a evropské země postupně začaly rušit linky do Běloruska a přelety nad ním a přestaly přijímat běloruská letadla na svých letištích. K tomu se lídři dohodli na dalším kole sankcí, tentokrát na lidi spojené s vynuceným přistáním a na další osoby a firmy podporující běloruský režim. K zákazu přeletu běloruského vzdušného prostoru se přidaly ještě Singapore Airlines a ukrajinské aerolinky, ty na základě vládního zákazu.

Jediným zastáncem Běloruska se v tomto konfliktu stalo Rusko. To vyjádřilo politování nad „uspěchaným“ rozhodnutím summitu Evropské unie. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila reakci Západu za nepochopitelnou „hysterii“ s tím, že podle ní v posledních letech došlo k několika případům vynuceného přistání letadel z různých zemí ze strany Západu, a to i z politických důvodů. Mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov uvedl, že „vyhýbat se území dosti velké země uprostřed Evropy je pro jakoukoli leteckou společnost velice nákladné.“

Šéf britské diplomacie Dominic Raab uvedl, že „je těžké si představit, že Rusko nebylo do incidentu nějak zapleteno, třeba jen svým souhlasem.“ Zapojení Ruska do incidentu následně popřel Dmitrij Peskov.

Politická rozepře pronikla také do hokejového světa. Hned druhý den po incidentu, 24. května, nechal starosta Rigy Martinš Stakis a lotyšský ministr zahraničních věcí Edgars Rinkevičs v souvislosti s incidentem vyměnit běloruskou vlajku, která visí v centru Rigy v souvislosti s tam probíhajícím mistrovstvím ledního hokeje, za bílo-červeno-bílý prapor, který používá tamní opozice a symbolizuje vzdor proti Lukašenkovu režimu. Ještě týž den v reakci na to Bělorusko vyhostilo lotyšského velvyslance v Minsku i všechny zaměstnance ambasády vyjma jednoho člověka, a Lotyšsko kontrovalo a vyhostilo běloruského velvyslance a další zaměstnance ambasády. Prezident Mezinárodní hokejové federace (IIHF) René Fasel následně zaslal starostovi Rigy dopis, v němž se orhadil proti stažení vlajky Běloruska kvůli politickému prohlášení a požádal o stažení vlajky IIHF na daném místě kvůli její apolitičnosti, nebo o navrácení původní vlajky. Starosta následně napsal na Twitter, že si museli vybrat mezi diktátorem a lidem toužícím po svobodě, a poroto stáhli vlajku IIHF. K tomu došlo hned druhý den. Postoj Rigy pak podpořila Cichanouská.

Vyšetřovací vazba a soud

Raman Pratasevič se 24. května 2021 objevil na videu, kde se doznal k organizaci nepokojů v Bělorusku. Pratasevič měl na videu viditelný šrám na čele ale uvedl, že dozorci se k němu chovají korektně. Dále uvedl, že pokračuje ve spolupráci s vyšetřováním a že nemá problémy se srdcem. To bylo v reakci na prohlášení jeho matky, která původně uvedla, že je v kritickém stavu v nemocnici kvůli srdečním problémům. Podle ruských médií mu hrozí 15 let za mřížemi.

Přítelkyně a ruská občanka Sofija Sapegaová se podle vůdkyně běloruské opozice v exilu Cichanouské, která má informace od příbuzných ženy, nachází v minské věznici. Ruský konzul v Minsku jí podle Cichanouské odmítl pomoct.

Odkazy

Reference

Portály: Bělorusko | Letectví | Politika