Házená: Porovnání verzí

Házená
	Turnaj v házené žen (2005).
Nadřazené odvětví
	Míčový kolektivní sport
Disciplíny
	házená mužů, házená žen
Vrcholné soutěže
Olympijský turnaj	od roku 1936 (ženy od 1976)
Mistrovství světa (muži)	od roku 1938
Mistrovství světa (ženy)	od roku 1957
Mistrovství Evropy (muži)	od roku 1994
Mistrovství Evropy (ženy)	od roku 1994
Mezinárodní federace
Název	Mezinárodní federace házené
Založena	1946
Web	ihf.info
Národní svaz
Název	Český svaz házené
Založen	1971
Web	www.chf.cz

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 7. 5. 2020, 16:49

Házená je kolektivní míčový sport, ve kterém proti sobě nastupují dva sedmičlenné týmy. Její počátky mají prapůvod už v míčových sportech starého Řecka. Hry tehdy sloužily dospělým jako forma zábavy nebo obřadu a dětem jako příprava na dospělost. Staří Římané provozovali míčové hry dokonce jako léčebný prostředek. Házenou (tehdy pod názvem „håndbold“) vymyslel dánský učitel Holger Nielsen v roce 1898. První pravidla vyšla v roce 1906. V Německu se v roce 1911 objevila varianta hry, ve které proti sobě nastupují dva jedenáctičlenné týmy, tzv. velká házená. Ta byla v roce 1936 na programu olympijských her v Berlíně. V roce 1946 v Kodani vznikla Mezinárodní federace házené (IHF) a roku 1972 byla házená zařazena na program olympijských her.

Pravidla

Házená se hraje na hřišti o rozměrech 20×40 metrů. Čáry vymezující hrací plochu na delší straně se nazývají postranní čáry. Kratší strany hrací plochy ohraničují brankové čáry (mezi tyčemi branky) a vnější brankové čáry (po stranách branky). Okolo celé hrací plochy by měla být ochranná zóna, široká vedle postranních čar nejméně 1 metr a za brankovými i brankovými-autovými čarami nejméně 2 metry. Vlastnosti hrací plochy se nesmí během utkání měnit ve prospěch jednoho z družstev. Hřiště je rozdělené na dvě poloviny, z nichž v každé je vyznačené brankoviště, které je vzdálené od branky 6 metrů. V brankovišti se smí pohybovat pouze brankář, který hájí branku o rozměrech 2×3 metry. Každé družstvo se většinou skládá ze 14 hráčů, přičemž hry se v jednom okamžiku účastní pouze 7 hráčů (6 hráčů v poli a brankář, nebo nově 7 hráčů v poli). Cílem je dopravit míč do branky protivníka. Hraje se na dva poločasy po 30 minutách (u hráčů 12–14 let věku po 25 minutách a u hráčů 8–12 let věku po 20 minutách) oddělených desetiminutovou přestávkou.

Brankoviště má poloměr 6 m. Za zabránění v brankové příležitosti (hrubý faul) na hranici brankoviště se nařizuje trestný hod ze vzdálenosti 7 m (tzv. sedmička). Běžný faul a jiné porušení pravidel je trestáno 9m hodem (tzv. devítka). Hráči se střídají ve hře libovolným způsobem. Za hrubý faul následuje varování žlutou kartou, při opakovaném hrubém faulu vyloučení na dvě minuty. Rozhodčí také může hráče vyloučit i bez předchozího varování. Po třetím vyloučení je hráč současně diskvalifikován do konce zápasu – červená karta.

Pravidla zahrnují i velikost hracího míče. Každá kategorie má určitou velikost.

Minižáci – Velikost č. 0
Mladší žáci – Velikost č. 1
Starší žačky – Velikost č. 1
Starší žáci – Velikost č. 2
Mladší dorost – Velikost č. 2
Starší dorost (ženy), dospělé kategorie (ženy) – Velikost č. 2 (obvod míče 54 až 56 centimetrů, hmotnost 325 až 400 gramů)
Starší dorost (muži), dospělé kategorie (muži) – Velikost č. 3 (obvod míče 56 až 60 centimetrů, hmotnost 425 až 475 gramů)

Házená v českých zemích

Národní házená

Výrazným českým příspěvkem na poli házené se stal zrod a vývoj tzv. národní házené (někdy také byla označována jako česká házená). Její vznik se datuje do roku 1905. Od „klasické“ házené se značně liší v několika zásadních pravidlech. Hlavním rozdílem je členění hřiště na části. Jednotliví hráči se pak mohou pohybovat pouze na určitém území – podle postu, na kterém se vyskytují (například obránce smí být pouze v obranné a střední třetině). Jinými rozdíly jsou odlišné rozměry hřiště a branek a mnoho dalších pravidel. Dříve měla národní házená svůj podíl na mezinárodním úspěchu ČSSR v klasické házené, protože mnoho vyspělých hráčů přecházelo právě z národní házené do oblasti klasické házené. Dnes se tento sport, který měl velkou členskou základnu a byl rozšířen i v zahraničí, omezuje pouze na české území a i zde pozbývá svého dřívějšího významu.

Házená v Československu

Mezi největší československé úspěchy patří titul mistryň světa z roku 1957, vítězství na mistrovství světa ve Švédsku v roce 1967, stříbrné medaile na MS v letech 1958 a 1961 a bronzové medaile v letech 1954 a 1964.

V dosavadní historii české, respektive československé klubové mužské házené je nejúspěšnějším klubem HC Dukla Praha. Získala jednatřicetkrát titul mistra republiky, šestkrát Český pohár a především v letech 1957, 1963 a 1984 se Dukla stala vítězem Poháru mistrů evropských zemí.

Házená v Česku

V České republice se v současné době nejvyšší mužská soutěž nazývá Strabag Rail Extraliga házené, avšak dříve se jmenovala Tipgames extraliga a před tím ZUBR extraliga. Ženy hrají společně se slovenskými družstvy MOL ligu, která v mužském provedení už zanikla.

Mezi největší úspěchy klasické házené v Česku patří vyhlášení Filipa Jíchy nejlepším světovým hráčem házené za rok 2010.^[1]

ČR se může pyšnit i úspěchy v řadách rozhodčích. Patří mezi ně především dvojice Václav Horáček a Jiří Novotný^[2], rozhodčí IHF, kteří byli nominování na Olympiádu v Londýně (2012), kde rozhodovali mimo jiné utkání o třetí místo mužů. V roce 2014 se zúčastnili Mistrovství Evropy v Dánsku.

Hrají se dva druhy turnajů (zápasů): 4+1 – malá házená a 6+1 – velká házená.

Český pohár

Český pohár je prestižní ocenění pro vítěze této soutěže. Dělí se na Český pohár mužů a Český pohár žen.

V mužské kategorii se hraje celkem 7 kol. V prvním kole jsou družstva pouze ze Společní regionální soutěže mužů a družstev z mužské 2. ligy. Hraje se pouze 1 utkání na hřišti celku z „papírově“ slabšího celku, většinou tedy na hřišti družstva z nižší ligy. Ve druhém kole se připojují družstva z 1. ligy mužů a zápasy jsou sehrány stejným způsobem jako v prvním kole. Ve třetím kole se už přidávají Extraligové družstva. Zápasy jsou sehrány stejným způsobem jako doposud. Ve čtvrtém kole (osmifinále) se už můžou mezi sebou potkat Extraligové celky a domácí celek je losován. Páté kolo (čtvrtfinále) je většinou odehráno už jen mezi extraligovými družstvy. Šesté kolo (semifinále) je předposlední kolo celé této soutěže. Jediné sedmé kolo (finále) se hraje na více zápasů. Finálová série se hraje na dva zápasy. Na hřišti každého družstva jedno. Tímto způsobem (dvě finálové utkání) se hraje Český pohár mužů až od sezóny v roce 2018–2019.

V ženské kategorii se hraje celkem 6 kol. V prvním kole jsou družstva pouze 2. ligy žen. Hraje se pouze 1 utkání a domácí celkem je předem losován. Ve druhém kole se připojují družstva z 1. ligy žen. Ve třetím kole (osmifinále) se přidávají české celky z MOL ligy žen. Čtvrté a páté kolo (čtvrtfinále a semifinále) probíhá stejným způsobem jako v mužské kategorii. Šesté kolo (finále) se hraje pouze na jeden zápas.

Odkazy

Reference

↑ Král házené Jícha: Je to největší ocenění, jakého můžu dosáhnout [online]. iDNES.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
↑ http://www.svaz.chf.cz/content.aspx?contentid=12975

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu házená na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo házená ve Wikislovníku

[1] Král házené Jícha: Je to největší ocenění, jakého můžu dosáhnout [online]. iDNES.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.

[2] ttp://www.svaz.chf.cz/content.aspx?contentid=12975

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{Možná hledáte|český sport [[Národní házená]]}}
+{{Možná hledáte|český sport [[národní házená]]}}
 {{Infobox - sportovní disciplína
   | název = Házená
@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
   | web svazu = [http://www.chf.cz www.chf.cz]
 }}
-'''Házená''' je kolektivní [[míč]]ový [[sport]], ve kterém proti sobě nastupují dva sedmičlenné týmy. Její počátky mají prapůvod už v míčových sportech [[Starověké Řecko|starého Řecka]]. Hry tehdy sloužily dospělým jako forma zábavy nebo obřadu a dětem jako příprava na dospělost. Staří Římané provozovali míčové hry dokonce jako léčebný prostředek. Házenou (tehdy pod názvem Handbold) vymyslel [[Dánsko|dánský]] učitel [[Holger Nielsen]] v roce [[1898]]. První pravidla vyšla v roce 1906. V [[Německo|Německu]] se v roce [[1911]] objevila varianta hry, ve které proti sobě nastupují dva jedenáctičlenné týmy, tzv. [[velká házená]]. Ta byla v roce [[letní olympijské hry 1936|1936]] na programu [[olympijské hry|olympijských her]] v [[Berlín]]ě.
+'''Házená''' je kolektivní [[míč]]ový [[sport]], ve kterém proti sobě nastupují dva sedmičlenné týmy. Její počátky mají prapůvod už v míčových sportech [[Starověké Řecko|starého Řecka]]. Hry tehdy sloužily dospělým jako forma zábavy nebo obřadu a dětem jako příprava na dospělost. Staří Římané provozovali míčové hry dokonce jako léčebný prostředek. Házenou (tehdy pod názvem „{{cj|da|håndbold}}“) vymyslel [[Dánsko|dánský]] učitel [[Holger Nielsen]] v roce [[1898]]. První pravidla vyšla v roce 1906. V [[Německo|Německu]] se v roce [[1911]] objevila varianta hry, ve které proti sobě nastupují dva jedenáctičlenné týmy, tzv. [[velká házená]]. Ta byla v roce [[letní olympijské hry 1936|1936]] na programu [[olympijské hry|olympijských her]] v [[Berlín]]ě. V roce [[1946]] v [[Kodaň|Kodani]] vznikla [[Mezinárodní federace házené]] (IHF) a roku [[1972]] byla házená zařazena na program [[Olympijské hry|olympijských her]].
-== Historie ==
-V roce [[1946]] v [[Kodaň|Kodani]] vznikla [[Mezinárodní federace házené]] ('''IHF''') a roku [[1972]] byla házená zařazena na program [[Olympijské hry|olympijských her]]. Mezi největší [[Československo|československé]] úspěchy patří titul mistryň světa pro ČSSR z [[Jugoslávie]] z roku 1957 a titul mistrů světa ze Švédska o 10 let později.
-Dalším výrazným příspěvkem [[Československá socialistická republika|ČSSR]] na poli házené se stal zrod a vývoj tzv. [[Národní házená|Národní házené]] (někdy také byla označována jako česká házená). Její vznik se datuje do roku [[1905]]. Od "klasické“ házené (i když se to podle názvu nezdá) se značně liší v několika zásadních pravidlech. Hlavním rozdílem je členění hřiště na části. Jednotliví hráči se pak mohou pohybovat pouze na určitém území - podle postu na kterém se vyskytují (například obránce smí být pouze v obranné a střední třetině). Jinými rozdíly jsou odlišné rozměry hřiště a branek a mnoho dalších pravidel. Dříve měla ''Národní házená'' svůj podíl na mezinárodním úspěchu ČSSR v „klasické házené“ , protože mnoho vyspělých hráčů přecházelo právě z Národní házené do oblasti „klasické házené“. Dnes se tento sport, který měl velkou členskou základnu a byl od nás rozšířen i do zahraničí, omezuje pouze na naše území a i zde pozbývá svého dřívějšího významu.
 == Pravidla ==
-Házená se hraje na hřišti o rozměrech 20×40 [[metr]]ů. Čáry vymezující hrací plochu na delší straně se nazývají postranní čáry. Kratší strany hrací plochy ohraničují brankové čáry (mezi tyčemi branky) a vnější brankové čáry (po stranách branky). Okolo celé hrací plochy by měla být ochranná zóna, široká vedle postranních čar nejméně 1 metr a za brankovými i brankovými-autovými čarami nejméně 2 metry. Vlastnosti hrací plochy se nesmí během utkání měnit ve prospěch jednoho z družstev. Hřiště je rozdělené na dvě poloviny, z nichž v každé je vyznačené [[brankoviště]], které je vzdálené od branky 6 metrů. V brankovišti se smí pohybovat pouze [[brankář]], který hájí [[házenkářská branka|branku]] o rozměrech 2×3 metry. Každé družstvo se většinou skládá ze 14 hráčů, přičemž hry se v jednom okamžiku účastní pouze 7 hráčů (6 hráčů v poli a brankář, nebo nově 7 hráčů v poli. ). Cílem je dopravit míč do branky protivníka. Hraje se na dva poločasy po 30 [[minuta|minutách]] (u hráčů 12-14 let věku po 25 minutách a u hráčů 8-12 let věku po 20 minutách) oddělených desetiminutovou přestávkou.
+Házená se hraje na hřišti o rozměrech 20×40 [[metr]]ů. Čáry vymezující hrací plochu na delší straně se nazývají postranní čáry. Kratší strany hrací plochy ohraničují brankové čáry (mezi tyčemi branky) a vnější brankové čáry (po stranách branky). Okolo celé hrací plochy by měla být ochranná zóna, široká vedle postranních čar nejméně 1 metr a za brankovými i brankovými-autovými čarami nejméně 2 metry. Vlastnosti hrací plochy se nesmí během utkání měnit ve prospěch jednoho z družstev. Hřiště je rozdělené na dvě poloviny, z nichž v každé je vyznačené [[brankoviště]], které je vzdálené od branky 6 metrů. V brankovišti se smí pohybovat pouze [[brankář]], který hájí [[házenkářská branka|branku]] o rozměrech 2×3 metry. Každé družstvo se většinou skládá ze 14 hráčů, přičemž hry se v jednom okamžiku účastní pouze 7 hráčů (6 hráčů v poli a brankář, nebo nově 7 hráčů v poli). Cílem je dopravit míč do branky protivníka. Hraje se na dva poločasy po 30 [[minuta|minutách]] (u hráčů 12–14 let věku po 25 minutách a u hráčů 8–12 let věku po 20 minutách) oddělených desetiminutovou přestávkou.
-Brankoviště má poloměr 6 m. Za zabránění v brankové příležitosti (hrubý [[faul]]) na hranici brankoviště se nařizuje trestný hod ze vzdálenosti 7 m (tzv. sedmička). Běžný faul a jiné porušení pravidel je trestáno 9m hodem (tzv. devítka). Hráči se střídají ve hře libovolným způsobem. Za hrubý faul následuje varování žlutou kartou, při opakovaném hrubém faulu vyloučení na dvě minuty. Rozhodčí také může hráče vyloučit i bez předchozího varování. Po třetím vyloučení je hráč současně diskvalifikován do konce zápasu - červená karta.
+Brankoviště má poloměr 6 m. Za zabránění v brankové příležitosti (hrubý [[faul]]) na hranici brankoviště se nařizuje trestný hod ze vzdálenosti 7 m (tzv. sedmička). Běžný faul a jiné porušení pravidel je trestáno 9m hodem (tzv. devítka). Hráči se střídají ve hře libovolným způsobem. Za hrubý faul následuje varování žlutou kartou, při opakovaném hrubém faulu vyloučení na dvě minuty. Rozhodčí také může hráče vyloučit i bez předchozího varování. Po třetím vyloučení je hráč současně diskvalifikován do konce zápasu – červená karta.
 Pravidla zahrnují i velikost hracího míče. Každá kategorie má určitou velikost.
-* '''Minižáci''' - Velikost č. 0
+* '''Minižáci''' – Velikost č. 0
-* '''Mladší žáci''' - Velikost č. 1
+* '''Mladší žáci''' – Velikost č. 1
-* '''Starší žačky''' - Velikost č. 1
+* '''Starší žačky''' – Velikost č. 1
-* '''Starší žáci''' - Velikost č. 2
+* '''Starší žáci''' – Velikost č. 2
-* '''Mladší''' '''dorost''' - Velikost č. 2
+* '''Mladší dorost''' – Velikost č. 2
-* '''Starší dorost (ženy), dospělé kategorie (ženy)''' - Velikost č. 2 (obvod míče 54 až 56 centimetrů, hmotnost 325 až 400 gramů)
+* '''Starší dorost (ženy), dospělé kategorie (ženy)''' – Velikost č. 2 (obvod míče 54 až 56 centimetrů, hmotnost 325 až 400 gramů)
-* '''Starší dorost (muži), dospělé kategorie (muži)''' - Velikost č. 3 (obvod míče 56 až 60 centimetrů, hmotnost 425 až 475 gramů)
+* '''Starší dorost (muži), dospělé kategorie (muži)''' – Velikost č. 3 (obvod míče 56 až 60 centimetrů, hmotnost 425 až 475 gramů)
-== Házená v České republice ==
+== Házená v českých zemích ==
+=== Národní házená ===
-V [[Česko|České republice]] se v současné době nejvyšší mužská soutěž nazývá Strabag Rail Extraliga házené, avšak dříve se jmenovala Tipgames extraliga a před tím ZUBR extraliga. Ženy hrají společně se slovenskými družstvy MOL ligu, která v mužském provedení už zanikla. Vítězem extraligy v sezoně 2018- 2019 se, po dlouhé a napínavé sérii, stalo družstvo Talent M.A.T. Plzeň, když ve finále play-off, na hřišti soupeře, zdolalo celek HCB Karviná 3-2 na zápasy. U žen v sezoně 2018-2019 vyhrálo družstvo [[DHK Baník Most|Baníku Most]], které ve finále play-off porazilo Slavii Praha 2–0 na zápasy.
+Výrazným českým příspěvkem na poli házené se stal zrod a vývoj tzv. [[národní házená|národní házené]] (někdy také byla označována jako česká házená). Její vznik se datuje do roku [[1905]]. Od „klasické“ házené se značně liší v několika zásadních pravidlech. Hlavním rozdílem je členění hřiště na části. Jednotliví hráči se pak mohou pohybovat pouze na určitém území – podle postu, na kterém se vyskytují (například obránce smí být pouze v obranné a střední třetině). Jinými rozdíly jsou odlišné rozměry hřiště a branek a mnoho dalších pravidel. Dříve měla národní házená svůj podíl na mezinárodním úspěchu ČSSR v klasické házené, protože mnoho vyspělých hráčů přecházelo právě z národní házené do oblasti klasické házené. Dnes se tento sport, který měl velkou členskou základnu a byl rozšířen i v zahraničí, omezuje pouze na české území a i zde pozbývá svého dřívějšího významu.
+=== Házená v Československu ===
+Mezi největší [[Československo|československé]] úspěchy patří titul [[Mistrovství světa v házené žen 1957|mistryň světa z roku 1957]], vítězství na mistrovství světa ve Švédsku v roce 1967, stříbrné medaile na MS v letech [[1958]] a [[1961]] a bronzové medaile v letech [[1954]] a [[1964]].
 V dosavadní historii české, respektive československé klubové mužské házené je nejúspěšnějším klubem [[HC Dukla Praha]]. Získala jednatřicetkrát titul mistra republiky, šestkrát Český pohár a především v letech [[1957]], [[1963]] a [[1984]] se Dukla stala vítězem [[Liga mistrů EHF|Poháru mistrů evropských zemí]].
+=== Házená v Česku ===
-Největším úspěchem československé reprezentace bylo vítězství na mistrovství světa v roce 1967, stříbrné medaile na MS v letech [[1958]] a [[1961]] a bronzové medaile v letech [[1954]] a [[1964]]. Československé reprezentaci se připisuje i autorství tzv. ''trháku'', tj. rychlého protiútoku jednoho nebo více hráčů.{{doplňte zdroj}}
+V [[Česko|České republice]] se v současné době nejvyšší mužská soutěž nazývá Strabag Rail Extraliga házené, avšak dříve se jmenovala Tipgames extraliga a před tím ZUBR extraliga. Ženy hrají společně se slovenskými družstvy MOL ligu, která v mužském provedení už zanikla.
-Mezi největší úspěchy klasické házené v Česku patří bezpochyby také vyhlášení [[Filip Jícha|Filipa Jíchy]] nejlepším světovým hráčem házené za rok [[2010]] a až do teď je vzorem malých, ale i velkých házenkářů...nedávno přestoupil z německého klubu,který hrál a hraje Bundes Ligu [Kiel]do Barcelony kde i přesto že je zraněný hraje a podílí se na týmové hře<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Král házené Jícha: Je to největší ocenění, jakého můžu dosáhnout|url = http://sport.idnes.cz/kral-hazene-jicha-je-to-nejvetsi-oceneni-jakeho-muzu-dosahnout-pbo-/hazena.aspx?c=A110113_202513_hazena_ald|vydavatel = iDNES.cz|datum přístupu = 2015-12-28}}</ref>. V červnu roku 2019 ukončil ve své rodné Plzni na zimním stadioně bohatou kariéru a nyní působí jako asistent trenéra v německém Kielu.
+Mezi největší úspěchy klasické házené v Česku patří vyhlášení [[Filip Jícha|Filipa Jíchy]] nejlepším světovým hráčem házené za rok [[2010]].<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Král házené Jícha: Je to největší ocenění, jakého můžu dosáhnout|url = http://sport.idnes.cz/kral-hazene-jicha-je-to-nejvetsi-oceneni-jakeho-muzu-dosahnout-pbo-/hazena.aspx?c=A110113_202513_hazena_ald|vydavatel = iDNES.cz|datum přístupu = 2015-12-28}}</ref>
-ČR se může pyšnit i úspěchy v řadách [[rozhodčí]]ch. Patří mezi ně především dvojice [http://www.svaz.chf.cz/content.aspx?contentid=12975 Václav Horáček a Jiří Novotný], rozhodčí [http://www.ihf.info/ IHF], kteří byli nominování na [[Olympijské hry 2012|Olympiádu v Londýně]] (2012), kde rozhodovali mimo jiné utkání o [[Házená na Letních olympijských hrách 2012#O 3. místo|třetí místo]] mužů. V roce 2014 se zúčastnili Mistrovství Evropy v Dánsku.
+ČR se může pyšnit i úspěchy v řadách [[rozhodčí]]ch. Patří mezi ně především dvojice Václav Horáček a Jiří Novotný<ref>http://www.svaz.chf.cz/content.aspx?contentid=12975</ref>, rozhodčí IHF, kteří byli nominování na [[Olympijské hry 2012|Olympiádu v Londýně]] (2012), kde rozhodovali mimo jiné utkání o [[Házená na Letních olympijských hrách 2012#O 3. místo|třetí místo]] mužů. V roce 2014 se zúčastnili Mistrovství Evropy v Dánsku.
-Hrají se dva druhy turnajů (zápasů): 4+1 - malá házená a 6+1 - velká házená.
+Hrají se dva druhy turnajů (zápasů): 4+1 – malá házená a 6+1 – velká házená.
-== Český pohár ==
+==== Český pohár ====
 Český pohár je prestižní ocenění pro vítěze této soutěže. Dělí se na Český pohár mužů a Český pohár žen.
-V mužské kategorii se hraje celkem 7 kol. V prvním kole jsou družstva pouze ze Společní regionální soutěže mužů a družstev z mužské 2. ligy. Hraje se pouze 1 utkání na hřišti celku z "papírově" slabšího celku, většinou tedy na hřišti družstva z nižší ligy. Ve druhém kole se připojují družstva z 1. ligy mužů a zápasy jsou sehrány stejným způsobem jako v prvním kole. Ve třetím kole se už přidávají Extraligové družstva. Zápasy jsou sehrány stejným způsobem jako doposud. Ve čtvrtém kole (osmifinále) se už můžou mezi sebou potkat Extraligové celky a domácí celek je losován. Páté kolo (čtvrtfinále) je vetšinou odehráno už jen mezi extraligovými družstvy. Šesté kolo (semifinále) je předposlední kolo celé této soutěže. Jediné sedmé kolo (finále) se hraje na více zápasů. Finálová série se hraje na dva zápasy. Na hřišti každého družstva jedno. Tímto způsobem (dvě finálové utkání) se hraje Český pohár mužů až od sezóny v roce 2018-2019.
+V mužské kategorii se hraje celkem 7 kol. V prvním kole jsou družstva pouze ze Společní regionální soutěže mužů a družstev z mužské 2. ligy. Hraje se pouze 1 utkání na hřišti celku z „papírově“ slabšího celku, většinou tedy na hřišti družstva z nižší ligy. Ve druhém kole se připojují družstva z 1. ligy mužů a zápasy jsou sehrány stejným způsobem jako v prvním kole. Ve třetím kole se už přidávají Extraligové družstva. Zápasy jsou sehrány stejným způsobem jako doposud. Ve čtvrtém kole (osmifinále) se už můžou mezi sebou potkat Extraligové celky a domácí celek je losován. Páté kolo (čtvrtfinále) je většinou odehráno už jen mezi extraligovými družstvy. Šesté kolo (semifinále) je předposlední kolo celé této soutěže. Jediné sedmé kolo (finále) se hraje na více zápasů. Finálová série se hraje na dva zápasy. Na hřišti každého družstva jedno. Tímto způsobem (dvě finálové utkání) se hraje Český pohár mužů až od sezóny v roce 2018–2019.
 V ženské kategorii se hraje celkem 6 kol. V prvním kole jsou družstva pouze 2. ligy žen. Hraje se pouze 1 utkání a domácí celkem je předem losován. Ve druhém kole se připojují družstva z 1. ligy žen. Ve třetím kole (osmifinále) se přidávají české celky z MOL ligy žen. Čtvrté a páté kolo (čtvrtfinále a semifinále) probíhá stejným způsobem jako v mužské kategorii. Šesté kolo (finále) se hraje pouze na jeden zápas.
-V sezóně 2018-2019 se vítěz Českého poháru mužů stalo družstvo HCB Karviná, když dokázalo zdolat celek Dukla Praha v obou finálových utkání. U žen se z vítězství mohlo radovat družstvo Baníku Most po vítězství nad Slavii Praha.
-V sezoně 2019-2020, z důvodu epidemie viru COVID-19, se museli odložit finálové utkání mužského poháru mezi celky Dukla Praha, která zvítězila v semifinále na hřišti HCB Karviná na sedmimetrové hody po velice napínavém utkání, a Nového Veselí, které dokázalo před plně zaplněnou domácí tribunou porazit loňského mistra Talent M.A.T. Plzeň. Odložit se také muselo semifinále žen.
 == Odkazy ==
 === Reference ===
-<references />
+<references/>
 === Související články ===