Štěpánka (rozhledna)
| Štěpánka | |
|---|---|
_-_rozhledna_%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1nka,_2023-08,_obr01.jpg) Rozhledna Štěpánka, stav 2023 | |
| Základní informace | |
| Konstrukce | zděná |
| Kóta paty | 958 m n. m. |
| Rok vzniku | 1892 |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký kraj |
| Souřadnice | 50°44′47,76″ s. š., 15°21′57,24″ v. d. |
  Štěpánka Štěpánka, Česko | |
| Technické informace | |
| Výška stavby | 24 m |
| Počet schodů | 81 |
| Stav | přístupná |
| Poznámka | |
| Kód památky | 45215/5-53 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| turistická známka č. 32 (Štěpánka) | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štěpánka (německy Stephanshöhe) je kamenná a cihlová novogotická rozhledna na vrchu Hvězda v západních Krkonoších, na Příchovickém hřebeni. Nachází se v katastrálním území Příchovice u Kořenova, obec Kořenov, okres Jablonec nad Nisou.
Rozhledna je 24 m vysoká. Z rozhledny je pěkný výhled na Krkonoše, Jizerské hory, ale i Zvičinu, Mužský, Bezděz, Ralsko a Lužické hory.
Stavba rozhledny byla zahájena už roku 1847 a Štěpánka se tak (spolu s rozhlednou Žalý) řadí k nejstarším rozhlednám v oblasti Krkonoš a Jizerských hor. V červnu 1847 totiž zdejší kraj navštívil zemský správce arcivévoda Štěpán, který v rámci kontroly probíhající výstavby císařské „krkonošské“ silnice z Liberce do Trutnova (dnes silnice I/14) vystoupil právě na vrch Hvězda a na jeho počest pak kníže Kamil Rohan zadal stavbu, kterou pojmenoval „Stephanshöhe“ = „Štěpánova vyhlídka“. Ale už o rok později byl arcivévoda povolán zpět do Uher a kníže Rohan ztratil zájem o další mecenášství. Za první rok tak byla vystavěna pouze kamenná základnová část do výše cca 4 metrů. Roku 1888 tuto nedokončenou vyhlídku od knížete převzal kořenovský horský spolek, který ji po čtyřech letech prací dokončil a v srpnu 1892 otevřel pro veřejnost.[zdroj?]
Podle pověsti kníže Rohan zastavil stavbu poté, co mu cikánka předpověděla, že dokončení rozhledny mu přinese smrt. Měsíc po jejím dokončení skutečně zemřel – ovšem v úctyhodném věku 91 let.
Kamenný kříž
[editovat | editovat zdroj]V roce 1944 bylo pod rozhlednou vybudováno pietní místo s mohutným kamenným křížem se svastikou, znakem nacistické diktatury, které mělo upomínat na padlé vojáky wehrmachtu a SS. Kříž, který měl tvar železného kříže, tedy tlapatého kříže s obrubou, používaného od roku 1813 v pruské a později i německé armádě. Na kamenech v jeho blízkosti byla uvedena jména obcí a kladly se k nim přilby a květiny. Slavnostního odhalení kříže se 22. října 1944 zúčastnil župní vedoucí říšské župy Sudety Konrad Henlein. V projevu k shromážděným, o kterém informoval jablonecký deník Gablonzer Tagblatt, připomněl úspěšný boj Sudetoněmecké strany proti Čechům a vyzval k dalšímu fanatickému boji až do konečného vítězství.[1][2] Ze strany nacistů šlo o snahu mobilizovat zbytky nacistických sil v Sudetech v době, kdy se schylovalo k prohře Německa ve druhé světové válce.[2]
Dne 8. května 1945 tři Češi z kříže zčásti odstříleli svastiku a téhož roku v červnu ho skupina evangelíků z Turnova svrhla do rokle pod rozhlednou.[2][3] V ní rozbitý kříž zůstal ležet více než šest desítek let. K obnově kříže došlo v roce 2011, kdy jej znovu instalovali pozdější členové Spolku Jizeran.[2] Dne 25. března 2023 někdo kříž strhl z podstavce, čímž se znovu rozbil na několik kusů.[4] O zbytky kříže má zájem Severočeské muzeum v Liberci, které připravuje expozici o Říšské župě Sudety.[5]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Oprava rozhledny v roce 2013 -
Točité schodiště uvnitř rozhledny -
Horní vyhlídka -
Někdejší pietní místo s kamenným křížem pod rozhlednou -
Čelní pohled na kamenný kříž -
Výhled na sever – Jizerské hory, Krkonoše -
Pohled na Kořenov -
Pohled k Tanvaldu a Ještědu
_-_rozhledna_%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1nka,_interi%C3%A9r,_2023-08,_obr02.jpg)
_-_rozhledna_%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1nka,_interi%C3%A9r,_2023-08,_obr01.jpg)
.jpg)
.jpg)
_-_rozhledna_%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1nka,_pohled_na_Ko%C5%99enov,_2023-08,_obr01.jpg)
_-_rozhledna_%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1nka,_pohled_k_Tanvaldu,_2023-08,_obr02.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Letzten Endes siegt, wer nicht nachgibt. Gablonzer Tagblatt. 1944-10-23, roč. 53, čís. 250, s. 1. Dostupné online.
- ↑ a b c d LÁNSKÝ, Tomáš. Kříž na Štěpánce vztyčili opravdu nacisté v čele s Henleinem, říká badatel. idnes.cz [online]. 2020-11-13 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
- ↑ HLOUŠKOVÁ, Lenka. Tajemství unikátního nacistického pomníku. Je jediný v Česku. novinky.cz [online]. Seznam, 2019-12-08 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online.
- ↑ VÁLKOVÁ, Lada. Kontroverzní nacistický kříž u Kořenova je na kusy, policie hledá pachatele. iDNES.cz [online]. 2023-03-25. Dostupné online.
- ↑ PEŠEK, Jan. O rozlomený kontroverzní kříž má zájem muzeum, chystá expozici o Sudetech. iDNES.cz [online]. 2023-03-27. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpánka na Wikimedia Commons - Štěpánka na stránkách Kořenova
- Rozhledna Štěpánka na ceskehory.cz
- Rozhledna Štěpánka a kamenný maltézský kříž
