Přeskočit na obsah

Élisa Bonaparte

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Élisa Bonaparte
velkovévodkyně toskánská a kněžna z Luccy a Piombina
Portrét
Portrét Élisa Bonaparte
Doba vládyvelkovévodkyně toskánská: 1809-1814
kněžna z Luccy a Piombina: 1804-1814
Úplné jménoMarie Anna Elisa Bonaparte
Narození3. ledna 1777
Ajaccio, Korsika
Francouzské královstvíFrancouzské království Francouzské království
Úmrtí7. srpna 1820 (ve věku 43 let)
Terst
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Pohřbenabasilika San Petronio, Bologna
Sňatek1. května 1797
ManželFelix Baciocchi
RodBonapartové
OtecCarlo Buonaparte
MatkaLaetitia Ramolino
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Élisa Bonaparte (celým jménem Maria Anna Elisa Buonaparte, 3. ledna 1777 Ajaccio7. srpna 1820 Terst), byla nejstarší sestra císaře Francouzů Napoleona Bonaparta.

1. května 1797 se provdala za korsického šlechtice Felixe Baciocchiho, který neoplýval velkým státnickým nadáním ani ambicemi, zato byl hudebně nadán pro hru na housle.

Élisa nebyla oblíbenou sestrou Napoleona. Ten sice velmi lpěl na svých sourozencích, ale neměl příliš rád inteligentní a schopné ženy, navíc mu byla Élisa svou výbušnou povahou a chováním velmi podobná. Přesto se stala roku 1804 kněžnouLuccyPiombina a roku 1809 velkovévodkyní toskánskou. V těchto zemích vládla do roku 1814.

Jejím milencem byl mimo jiné slavný houslový virtuos a hudební skladatel Niccolò Paganini. Později žila odloučeně od svého manžela. Měla pět dětí, z nichž jen dcera Napoleone-Élisa se dožila dospělosti a provdala se za Filipa hraběte Camerata-Passioneï di Mazzolini. Milostná aféra kněžny Élisy a houslisty Paganiniho se stala námětem také v Československu a posléze v Česku populární operety Paganini od Franze Lehára, poprvé uvedené 30. října 1925 ve Vídni.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • AMELUNXEN, Clemens. Napoleonův klan: rodina ve stínu imperátora. Praha: Brána, 1998. 352 s. ISBN 80-85946-99-8. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]