Kostel Nalezení svatého Kříže (Moravská Třebová): Porovnání verzí
Doplnění značka: editace z Vizuálního editoru |
doplněn odstavec o pověstech, spolu s referencemi značky: problematické ISBN editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 57: | Řádek 57: | ||
=== Kostel v současnosti === |
=== Kostel v současnosti === |
||
Stavba byla v současnosti nepříliš využívána. Bohoslužby se zde konaly jen sporadicky, ve Svátek Povýšení svatého Kříže (14. 9.) a na ,,Dušičky" (2. 11.).<ref>{{Citace elektronické monografie |
Stavba byla v současnosti nepříliš využívána. Bohoslužby se zde konaly jen sporadicky, ve [[Povýšení svatého Kříže|Svátek Povýšení svatého Kříže]] (14. 9.) a na ,,[[Dušičky]]" (2. 11.).<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Hřbitovní kostel Povýšení sv. Kříže - Římskokatolická farnost Moravská Třebová |
| titul = Hřbitovní kostel Povýšení sv. Kříže - Římskokatolická farnost Moravská Třebová |
||
| url = https://www.farnostmoravskatrebova.cz/hrbitovni-kostel/,%20https://www.farnostmoravskatrebova.cz/hrbitovni-kostel/ |
| url = https://www.farnostmoravskatrebova.cz/hrbitovni-kostel/,%20https://www.farnostmoravskatrebova.cz/hrbitovni-kostel/ |
||
Řádek 80: | Řádek 80: | ||
| jazyk = cs |
| jazyk = cs |
||
| datum přístupu = 2024-01-25 |
| datum přístupu = 2024-01-25 |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
== Pověsti == |
|||
Ke kostelu se váží i některé pověsti. První z nich vypráví o době, kdy město vlastnil jeho zakladatel [[Boreš z Rýzmburka]]. Pasáček měl na Křížovém vrchu nalézt dřevěný kříž, který donesl na hrad na [[Hradisko (přírodní památka)|Hradisku]] do kaple. Kříž se ale každé ráno objevil zpátky na místě, kde jej pasáček našel prvně. Na místě nechal Boreš postavit dřevěnou kapli Nalezení svatého Kříže.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Martínková |
|||
| jméno = Jana |
|||
| příjmení2 = Šmeral |
|||
| jméno2 = Jiří |
|||
| titul = Pověsti Moravskotřebovska |
|||
| ilustrátoři = František Žáček, Vladimír Čadílek |
|||
| vydavatel = Kulturní služby města Moravská Třebová |
|||
| rok vydání = 2004 |
|||
| počet stran = 88 |
|||
| kapitola = Kostel na Křížovém vrchu |
|||
| strany = 17 |
|||
| isbn = 80-903564-0-0 |
|||
}}</ref> |
|||
Druhá se pojí se sušickým dělníkem, který pracoval v kryptě kostela. Jednomu z nebožtíků zcizil křížek. O půlnoci, když dělník spal, se za oknem jeho domu mihl stín. Umrlec si měl přijít pro svůj křížek a muž na místě zemřel vyděšením.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Martínková |
|||
| jméno = Jana |
|||
| příjmení2 = Šmeral |
|||
| jméno2 = Jiří |
|||
| titul = Pověsti Moravskotřebovska |
|||
| ilustrátoři = František Žáček, Vladimír Čadílek |
|||
| vydavatel = Kulturní služby města Moravská Třebová |
|||
| rok vydání = 2004 |
|||
| počet stran = 88 |
|||
| kapitola = Umrlcův křížek |
|||
| strany = 56 |
|||
| isbn = 80-903564-0-0 |
|||
}}</ref> |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
Řádek 88: | Řádek 119: | ||
CHRISTIÁNOVÁ, Dana; KRYL, Ladislav; MARTÍNKOVÁ, Jana a PANOCH, Pavel, SEDLÁK, Jan (ed.) et al, 2012. ''Cesta od renesance k baroku: Slavné stavby Moravské Třebové''. FOIBOS BOOKS. ISBN 978-80-87073-48-3 |
CHRISTIÁNOVÁ, Dana; KRYL, Ladislav; MARTÍNKOVÁ, Jana a PANOCH, Pavel, SEDLÁK, Jan (ed.) et al, 2012. ''Cesta od renesance k baroku: Slavné stavby Moravské Třebové''. FOIBOS BOOKS. ISBN 978-80-87073-48-3 |
||
ŠMERAL, Jiří, 2021. ''Zmizelá Moravská Třebová''. Vlastním nákladem. ISBN 978-80-270-8498-2 |
ŠMERAL, Jiří, 2021. ''Zmizelá Moravská Třebová''. Vlastním nákladem. ISBN 978-80-270-8498-2 |
||
MARTÍNKOVÁ, Jana a ŠMERAL, Jiří, 2004. ''Pověsti Moravskotřebovska''. Kulturní služby města Moravská Třebová. <nowiki>ISBN 80-903564-0-0</nowiki>{{Pahýl}} |
|||
[[Kategorie:Kostely zasvěcené Nalezení svatého Kříže v Česku|Moravská Třebová]] |
[[Kategorie:Kostely zasvěcené Nalezení svatého Kříže v Česku|Moravská Třebová]] |
Verze z 30. 1. 2024, 13:07
Nalezení svatého Kříže | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Pardubický |
Okres | Svitavy |
Obec | Moravská Třebová |
Souřadnice | 49°45′31,07″ s. š., 16°40′23,53″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | arcidiecéze olomoucká |
Děkanát | Svitavy |
Farnost | Moravská Třebová |
Status | filiální kostel |
Současný majitel | Město Moravská Třebová |
Zasvěcení | svatý Kříž |
Architektonický popis | |
Architekt | Andreas Balzer z Nisy |
Stavební sloh | renesance |
Výstavba | 1603–1605 |
Specifikace | |
Umístění oltáře | východ |
Další informace | |
Adresa | Moravská Třebová, Česko |
Ulice | Křížový vrch |
Kód památky | 33533/6-3224 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Nalezení svatého Kříže (známý také jako kostel Povýšení svatého kříže[1]) se nachází na hřbitově v Moravské Třebové. Byl vybudován v období renesance na místě původního, pravděpodobně dřevěného kostela.
Historie
Stavba
Na místě dnešního kostela stával pravděpodobně dříve již dřevěný kostelík. Do jeho blízkosti pak roku 1499 nechal Ladislav Černohorský z Boskovic přemístit městský hřbitov, který byl do té doby uvnitř městských hradeb u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Původní stavba byla dokončena někdy před rokem 1505, jelikož tímto letopočtem jsou datovány zvony v sanktusníku.
O výstavbě nového kostela bylo rozhodnuto městskou radou roku 1602. Výstavbu mezi lety 1603 - 1605 vedl stavitel Andreas Balzer z Nisy. Výsledkem je renesanční trojlodní stavba. Presbytář je napojen na střední loď. V západní stěně s trojúhelným štítem se nachází dvě hrotitá okénka, pod nimi římsa a další tři hrotitá okénka. Zvenčí nalezneme také opěrné pilíře. Ve vstupu kostela v jižní části je osazen renesanční portál, nad kterým se nachází alianční erbovní deska tehdejšího majitele města Ladislava Velena ze Žerotína a jeho ženy Bohunky z Kunovic.
Interiér
Interiér kostela byl v době baroka vyzdoben freskami od významného malíře Judy Tadeáše Suppera. Dokončeny byly v roce 1755 a námětem byla legenda o Nalezení svatého Kříže.
Velkou cenu mají i manýristické lavice z roku 1630. Právě při jejich opravě na konci 19. století bylo zjištěno, že podlaha kostela je vydlážděna kamennými náhrobníky. Ty byly ničeny a takto použity v době protireformace. Postupně tak byly vyzvednuty a umístěny do vnější stěny kostela a do lapidária, vzniklého v kapli sv. Markéty.
V presbytáři jsou umístěny tři dřevěné kříže, které dříve stály na vrcholu Křížového vrchu. Roku 1510 je nechal sejmout a do kostela umístit Ladislav Černohorský z Boskovic a nahradil je kamenným sousoším.
Okolí kostela
Okolo kostela se nachází městský hřbitov ohraničený kamennou zdí. Přímo u kostela byl roku 1753 vybudován rokokový kříž.[2] Jeho autorem je František Josef Seitl. Ve východní zdi nalezneme empírovou kapli sv. Markéry, využívanou od roku 1912 jako lapidárium pro náhrobníky z interiéru kostela.[3]
Kostel v současnosti
Stavba byla v současnosti nepříliš využívána. Bohoslužby se zde konaly jen sporadicky, ve Svátek Povýšení svatého Kříže (14. 9.) a na ,,Dušičky" (2. 11.).[4] Církev neměla na údržbu interiéru dostatek financí.[5] Město Moravská Třebová se tak dohodlo s římskokatolickou farností na bezplatném převodu památky do vlastnictví města s platností od 1. 1. 2024. Stavba by tak měla projít rekonstrukcí interiéru a mobiliáře a měla by být častěji otevřena veřejnosti.[6]
Pověsti
Ke kostelu se váží i některé pověsti. První z nich vypráví o době, kdy město vlastnil jeho zakladatel Boreš z Rýzmburka. Pasáček měl na Křížovém vrchu nalézt dřevěný kříž, který donesl na hrad na Hradisku do kaple. Kříž se ale každé ráno objevil zpátky na místě, kde jej pasáček našel prvně. Na místě nechal Boreš postavit dřevěnou kapli Nalezení svatého Kříže.[7]
Druhá se pojí se sušickým dělníkem, který pracoval v kryptě kostela. Jednomu z nebožtíků zcizil křížek. O půlnoci, když dělník spal, se za oknem jeho domu mihl stín. Umrlec si měl přijít pro svůj křížek a muž na místě zemřel vyděšením.[8]
Reference
- ↑ kostel Povýšení svatého Kříže - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ krucifix - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ márnice - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Hřbitovní kostel Povýšení sv. Kříže - Římskokatolická farnost Moravská Třebová [online]. 2018-08-03 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, Radek Latislav. Moravská Třebová chce od církve převzít kostel, hodnotný interiér roky chátrá. iDNES.cz [online]. 2023-10-29 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Moravská Třebová. Kostel Nalezení sv. Kříže přejde do vlastnictví města. Moravská Třebová [online]. 2023-10-31 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ MARTÍNKOVÁ, Jana; ŠMERAL, Jiří. Pověsti Moravskotřebovska. Ilustrace František Žáček, Vladimír Čadílek. [s.l.]: Kulturní služby města Moravská Třebová, 2004. 88 s. ISBN 80-903564-0-0. Kapitola Kostel na Křížovém vrchu, s. 17.
- ↑ MARTÍNKOVÁ, Jana; ŠMERAL, Jiří. Pověsti Moravskotřebovska. Ilustrace František Žáček, Vladimír Čadílek. [s.l.]: Kulturní služby města Moravská Třebová, 2004. 88 s. ISBN 80-903564-0-0. Kapitola Umrlcův křížek, s. 56.
Použitá literatura
CHRISTIÁNOVÁ, Dana; KRYL, Ladislav; MARTÍNKOVÁ, Jana a PANOCH, Pavel, SEDLÁK, Jan (ed.) et al, 2012. Cesta od renesance k baroku: Slavné stavby Moravské Třebové. FOIBOS BOOKS. ISBN 978-80-87073-48-3
ŠMERAL, Jiří, 2021. Zmizelá Moravská Třebová. Vlastním nákladem. ISBN 978-80-270-8498-2
MARTÍNKOVÁ, Jana a ŠMERAL, Jiří, 2004. Pověsti Moravskotřebovska. Kulturní služby města Moravská Třebová. ISBN 80-903564-0-0