Matteo Salvini: Porovnání verzí
portály |
Politická kariéra - trochu více. |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - politik}} |
{{Infobox - politik}} |
||
'''Matteo Salvini''' (* 1. března 1973 [[Milán]]) je [[Itálie|italský]] [[politik]], od prosince 2013 vůdce strany [[Liga Severu]], od března 2018 senátor [[Senát republiky (Itálie)|italského Senátu]] a od 1. |
'''Matteo Salvini''' (* 1. března 1973 [[Milán]]) je [[Itálie|italský]] [[politik]], od prosince 2013 vůdce strany [[Liga Severu]], od března 2018 senátor [[Senát republiky (Itálie)|italského Senátu]] a od 1. června 2018 ministr vnitra a vicepremiér ve [[vláda Giuseppa Conteho|vládě Giuseppa Conteho]]. Předtím byl v letech 2004–2006 a v letech 2009–2018 [[Poslanec Evropského parlamentu|poslancem Evropského parlamentu]] a v letech 2008–2009 poslancem italské [[Poslanecká sněmovna (Itálie)|Poslanecké sněmovny]]. |
||
== Studium a soukromý život == |
|||
Vystudoval gymnázium v Miláně, které ukončil maturitou v roce 1992, pak pokračoval studiem historie na [[Milánská univerzita|Milánské univerzitě]], které ale nedokončil. Už od roku 1990 byl členem Ligy Severu a od roku 1992 pracoval pro stranické noviny ''[[La Padania]]'' jako [[novinář]]. |
Vystudoval gymnázium v Miláně, které ukončil maturitou v roce 1992, pak pokračoval studiem historie na [[Milánská univerzita|Milánské univerzitě]], které ale nedokončil. Už od roku 1990 byl členem Ligy Severu a od roku 1992 pracoval pro stranické noviny ''[[La Padania]]'' jako [[novinář]]. |
||
Matteo Salvini má dvě děti: V roce 2003 se narodil jeho tehdejší manželce syn Federico. Pak se rozvedl a v roce 2012 mu další dítě, Mirtu, porodila jeho tehdejší [[domácí partnerství|domácí partnerka]]. |
Matteo Salvini má dvě děti: V roce 2003 se narodil jeho tehdejší manželce syn Federico. Pak se rozvedl a v roce 2012 mu další dítě, Mirtu, porodila jeho tehdejší [[domácí partnerství|domácí partnerka]]. |
||
== Politická kariéra == |
|||
Salvini je od roku 2013 předsedou strany [[Liga Severu]]. Před všeobecnými volbami v květnu 2018 vedl volební kampaň Ligy Severu pod heslem „Italové napřed“, tedy ve znamení odporu proti masovému přistěhovalectví, hlavně ze zemí [[Afrika|Afriky]] na člunech přes [[Středozemní moře]]. Tím se postavil proti benevolentnímu přístupu biskupů [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]] a samotného [[papež]]e [[František (papež)|Františka]] k tomuto pro obyvatelstvo Itálie palčivému problému. Postoj katolické církve je podle [[Německo|německého]] deníku [[Frankfurter Allgemeine Zeitung]] totiž takový, že je podle ní každý Ital, který by chtěl i jen uvažovat o navrácení „stovek tisíců ilegálních hospodářských migrantů“ do zemí jejich původu a o lepším zabezpečení italských státních hranic, vytlačován na okraj nebo již zcela mimo [[křesťanství]].<ref name="Matthias Rüb2" >RÜB, Matthias: „Italiener zuerst“ („Italové napřed“), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 6. března 2018, s. 1 (německy)</ref> Salvini takto získal tolik hlasů i v oblastech daleko na jih od původního územního ohraničení působnosti ''Legy Nord'', že její podíl na všech odevzdaných hlasech vzrostl proti parlamentním volbám v roce 2013 na čtyřnásobek, a sice na 17,4 %.<ref name="Matthias Rüb2" /> |
|||
Po volbách se očekávalo obtížné sestavování nové italské vlády. O funkci jejího předsedy se zprvu ucházeli jak volební lídr [[Hnutí pěti hvězd]] (M5S) [[Luigi di Maio]], tak předseda Ligy Severu Salvini.<ref>Di Maio und Salvini wollen beide Ministerpräsident Italiens werden (Di Maio a Salvini se chtějí oba stát ministerskými předsedy Itálie). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 6. března 2018, s. 1 (německy).</ref><ref name="Matthias Rüb3" >RÜB, Matthias: Was Populisten wollen (Co chtějí populisté). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 7. března 2018, s. 2 (německy).</ref> Salvini měl sice příslib od [[Silvio Berlusconi|Silvia Berlusconiho]], bývalého předsedy vlády a vůdčí osobnosti strany ''Forza Italia'', že jej tato strana bude při jeho snaze získat křeslo předsedy vlády podporovat. Po složitém vyjednávání se však předsedou nové italské vlády stal [[Giuseppe Conte]]. V [[Vláda Giuseppa Conteho|jeho vládě]] dostal Salvini 1. června 2018 vlivné křeslo ministra vnitra. |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
{{překlad|de|Matteo Salvini|178542551}} |
{{překlad|de|Matteo Salvini|178542551}} |
||
<references /> |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
Verze z 8. 9. 2018, 15:12
| Matteo Salvini | |
|---|---|
.jpg) Matteo Salvini (7. září 2021) | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Liga severu (od 1990) Lega Lombarda Us with Salvini |
| Rodné jméno | Matteo Salvini |
| Narození | 9. března 1973 (51 let) Milán |
| Choť | Fabrizia Ieluzzi (2003–2010) |
| Profese | novinář a politik |
| Náboženství | katolicismus |
| Podpis |  |
| Commons | Matteo Salvini |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Matteo Salvini (* 1. března 1973 Milán) je italský politik, od prosince 2013 vůdce strany Liga Severu, od března 2018 senátor italského Senátu a od 1. června 2018 ministr vnitra a vicepremiér ve vládě Giuseppa Conteho. Předtím byl v letech 2004–2006 a v letech 2009–2018 poslancem Evropského parlamentu a v letech 2008–2009 poslancem italské Poslanecké sněmovny.
Studium a soukromý život
Vystudoval gymnázium v Miláně, které ukončil maturitou v roce 1992, pak pokračoval studiem historie na Milánské univerzitě, které ale nedokončil. Už od roku 1990 byl členem Ligy Severu a od roku 1992 pracoval pro stranické noviny La Padania jako novinář.
Matteo Salvini má dvě děti: V roce 2003 se narodil jeho tehdejší manželce syn Federico. Pak se rozvedl a v roce 2012 mu další dítě, Mirtu, porodila jeho tehdejší domácí partnerka.
Politická kariéra
Salvini je od roku 2013 předsedou strany Liga Severu. Před všeobecnými volbami v květnu 2018 vedl volební kampaň Ligy Severu pod heslem „Italové napřed“, tedy ve znamení odporu proti masovému přistěhovalectví, hlavně ze zemí Afriky na člunech přes Středozemní moře. Tím se postavil proti benevolentnímu přístupu biskupů římskokatolické církve a samotného papeže Františka k tomuto pro obyvatelstvo Itálie palčivému problému. Postoj katolické církve je podle německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung totiž takový, že je podle ní každý Ital, který by chtěl i jen uvažovat o navrácení „stovek tisíců ilegálních hospodářských migrantů“ do zemí jejich původu a o lepším zabezpečení italských státních hranic, vytlačován na okraj nebo již zcela mimo křesťanství.[1] Salvini takto získal tolik hlasů i v oblastech daleko na jih od původního územního ohraničení působnosti Legy Nord, že její podíl na všech odevzdaných hlasech vzrostl proti parlamentním volbám v roce 2013 na čtyřnásobek, a sice na 17,4 %.[1]
Po volbách se očekávalo obtížné sestavování nové italské vlády. O funkci jejího předsedy se zprvu ucházeli jak volební lídr Hnutí pěti hvězd (M5S) Luigi di Maio, tak předseda Ligy Severu Salvini.[2][3] Salvini měl sice příslib od Silvia Berlusconiho, bývalého předsedy vlády a vůdčí osobnosti strany Forza Italia, že jej tato strana bude při jeho snaze získat křeslo předsedy vlády podporovat. Po složitém vyjednávání se však předsedou nové italské vlády stal Giuseppe Conte. V jeho vládě dostal Salvini 1. června 2018 vlivné křeslo ministra vnitra.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matteo Salvini na německé Wikipedii.
- ↑ a b RÜB, Matthias: „Italiener zuerst“ („Italové napřed“), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 6. března 2018, s. 1 (německy)
- ↑ Di Maio und Salvini wollen beide Ministerpräsident Italiens werden (Di Maio a Salvini se chtějí oba stát ministerskými předsedy Itálie). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 6. března 2018, s. 1 (německy).
- ↑ RÜB, Matthias: Was Populisten wollen (Co chtějí populisté). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 7. března 2018, s. 2 (německy).
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Matteo Salvini na Wikimedia Commons
