Despocie: Porovnání verzí
m →Despocie ve filosofii: -vata |
m fixlink |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{různé významy|redirect=despot|tento=formě vlády|druhý=panovnickém titulu|stránka=despot (panovnický titul)}} |
{{různé významy|redirect=despot|tento=formě vlády|druhý=panovnickém titulu|stránka=despot (panovnický titul)}} |
||
'''Despocie''' je [[forma vlády]] ve které jedinec skupina vládne [[absolutismus|absolutní]] [[ |
'''Despocie''' je [[forma vlády]] ve které jedinec skupina vládne [[absolutismus|absolutní]] [[moc]]í. Může jít o [[autokracie|autokracii]] nebo [[oligarchie|oligarchii]].<ref>[http://www.archive.org/details/Despotis1946 Encyclopædia Britannica]</ref> |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Verze z 13. 7. 2013, 11:44
Despocie je forma vlády ve které jedinec skupina vládne absolutní mocí. Může jít o autokracii nebo oligarchii.[1]
Historie
Despocie ve filosofii
Aristotelés o něm pojednává v oddíle o správě hospodářství (oikonomia) a vysvětluje, že zde je trojí různý vztah: "manželský" vztah otce a matky, "otcovský" vztah rodičů k dětem a "despotický" vztah čili vláda hospodáře nad otroky. To je legitimní, protože otrok je jeho majetek a jakýsi "oživený nástroj", který je třeba ovládat.[2] Pokud se ale někteří domnívají, že v obci je to podobně, takže i vladař v obci má nad svobodnými panovat "despoticky" jako nad otroky, je to podle něho chyba.[3] Tak je tomu v asijských tyraniích, kde jsou i vztahy v domě všechny "despotické", kdežto u Řeků se rozlišuje vláda nad svobodnými od vlády nad otroky.[4]
Na jiném místě říká, že tyranie je despotická samovláda nad obcí (polis), což může platit i o oligarchii.[5] Také Platón na jednom místě ztotožňuje tyranii a despocii.[6] Původně neutrální označení despotés a despoina (hospodyně, paní domu) tak dostalo v západní tradici hanlivý[zdroj?] politický význam "despota", kdežto byzantští císařové je užívali jako svůj titul až do 12. století, později byl despotés nebo despot titul podřízených vládců provincií, které se na Balkáně a v Turecku nazývaly "despotáty" až do 19. století.[7]
Rozdíl oproti absolutní monarchii
Podle Montesquieua rozdíl mezi absolutní monarchií a despotismem je, že v případě monarchie panovník vládne s absolutní mocí založenou na zákonech, kdežto despota vládne jen podle své vůle a rozmaru.[8]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Despotism na anglické Wikipedii.
Literatura
- Aristotelés, Politika. Praha: Rezek
- Aristotelés, Etika Nikomachova. Praha: Rezek
- Platón, Zákony. Praha: Oikumené
- Ritter-Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie. Basel 1981ff.