Zákon o zásluhách Václava Havla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zákon o zásluhách Václava Havla
Předpis státu
Česká republikaČeská republika Česká republika
Druh předpisu zákon
Číslo předpisu 94/2012 Sb.
Údaje
Autor Parlament České republiky
Schváleno 29. února 2012
Platnost 28. března 2012
Účinnost 28. března 2012

Zákon o zásluhách Václava Havla byl přijat na návrh vlády České republiky za účelem uctění památky bývalého prezidenta Václava Havla. Znění zákona je: „Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii.“ Podobné zákony již byly přijaty v případě T. G. Masaryka, M. R. Štefánika a Edvarda Beneše.

Iniciace a příprava zákona[editovat | editovat zdroj]

Informace o záměru vládní koalice předložit zákon o zásluhách Václava Havla se objevily v médiích ihned v den Havlovy smrti, v neděli 18. prosince 2011. Podle prvních informací měla vláda předložit návrh zákona hned následující pondělí, 19. prosince. V neděli ještě neexistovala plná shoda na obsahu zákona. Karel Schwarzenberg preferoval znění „Václav Havel se zasloužil o svobodu“, Alexandr Vondra preferoval znění, že se Václav Havel zasloužil o republiku. Koaliční shodu na přijetí zákona potvrdil i Radek John.[1]

V pondělí 19. prosince 2011 schválila vláda na svém mimořádném zasedání jednomyslně návrh zákona ve znění: „Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii.“[2][3]

Podle vládní důvodové zprávy Václav Havel patří mezi nejvýznamnější osobnosti v českých dějinách, mimořádnou měrou se zasadil o pád komunistického režimu a o obnovení svobody a demokracie a dosáhl oprávněného uznání i v zahraničí, díky čemuž napomohl k opětovnému zapojení České republiky do rodiny evropských a světových demokracií. Jeho zásluhy jsou nepopiratelné a mimořádné a svým významem překračují hranice státu. Vláda v této důvodové zprávě vyjadřuje přesvědčení, že právo „není jen souborem formálně chápaných pravidel chování, ale současně vyjadřuje i hodnoty, na nichž je daná společnost založena, s nimiž bezprostředně souvisí také význam osobností, které tyto hodnoty mimořádným způsobem ovlivnily“.

Postoje k návrhu[editovat | editovat zdroj]

Na tiskové konferenci vládní schválení návrhu zdůvodňoval předseda vlády Petr Nečas, legislativní akt prohlásila za důležitý i předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. Předseda senátu Milan Štěch vyjádřil uznání Václavu Havlovi a prohlásil, že zákonu nebude bránit, poslanec za ČSSD Jan Hamáček uvedl, že pro zákon bude hlasovat. V návaznosti na existenci zákonů o zásluhách Masaryka a Beneše vyjádřil principiální souhlas se zákonem i Petr Gazdík. Kateřina Klasnová prohlásila, že Věci veřejné zákon podpoří.[3] Komentátor Radiožurnálu Petr Nováček označil zvolenou formulaci za šťastnou a vyjádřil názor, že námitky mohou mít jen „krajní části politického spektra“.[2]

Petr Pithart v pořadu České televize Události, komentáře vyjádřil přesvědčení, že politici nemají soudit dějiny formou zákonů, a vytkl vládě, že se nejprve neporadila s oběma komorami parlamentu.[4] Daniel Korte označil deklaratorní zákony za nesmyslné, hodnocení by se mělo přenechat historikům.[4] Silný odpor k návrhu chová senátor Jaroslav Doubrava z hnutí Severočeši.cz. Vytkl Václavu Havlovi souhlas s bombardováním Jugoslávie, amnestii, omluvu Sudetským Němcům, poklonkování Evropské unii, „tzv. humanitní“ postoje k Romům a zminil též názory o Havlových nevěrách či alkoholismu.[5] Proti návrhu se vyjádřil i senátor za ODS Petr Pakosta, podle nějž se Havlova úloha přeceňuje.[5]

Redakce Parlamentních listů zjišťovala u poslanců za KSČM, zda se chystají zákon podpořit. Pavel Kováčik (KSČM) upozornil na rozporuplnost Havlovy osobnosti a nesrovnatelnost Havla s Masarykem. Uvedl, že on by zákon spíše nepřijímal a že pokud má takový zákon existovat, tak by měl být velice obecný, aby nezpůsobil více škody než užitku.[3] Miloslav Ransdorf uvedl, že je mu lhostejné, zda bude zákon přijat, a upozornil na rozpory mezi Havlovými slovy a činy a rozpornost celé jeho doby. Miloslava Vostrá odpověděla, že podobný zákon by se měl projednávat s větším časovým odstupem. Jiří Dolejš uvedl, že toto je ještě příliš živé a politické a že politické hodnocení v zákoně je problém. Miroslav Opálka zákon odmítl podpořit jednak kvůli inflaci zákonů mistrujících historii, jednak kvůli rozporům mezi slovy a činy u Václava Havla. Uvedl, že pokud zákon projde, zváží předložení zákona, že Ludvík Svoboda se zasloužil o osvobození Československa od nacismu a o nekrvavý průběh srpna 1968. Marta Semelová se vyjádřila jasně proti návrhu, upřela Václavu Havlovi jakékoliv zásluhy a zákon prohlásila za zbytečný. Připomněla humanitární bombardování v Jugoslávii a zvýšení kriminality kvůli rozsáhlé amnestii recidivistů. Europoslanec Jaromír Kohlíček označil zákon za nevhodný, protože Václav Havel, ač určitě nějaké zásluhy má, se v době ohrožení československého státu zbavil odpovědnosti a odstoupil z funkce, místo aby přispěl k jeho záchraně.[6] Silně odmítavá stanoviska k osobě Václava Havla v předchozích dnech vyjádřili Vojtěch Filip a Stanislav Grospič.[7]

Radiožurnál i iDnes.cz připomněly, že předchozí podobný zákon, o Edvardu Benešovi, prezident Václav Klaus nepodepsal (avšak ani nevetoval) a zdůvodnil to tím, že názor na historii by si měl každý udělat sám a není k tomu potřeba vytvářet zákon, a je tedy otázkou, jak se postaví k tomuto návrhu.[2][8]

Přijetí zákona[editovat | editovat zdroj]

Poslanecké sněmovně vláda předložila tento návrh 27. prosince 2011 a zároveň požádala o jeho schválení ve zkráceném jednání, tedy již v prvém čtení. Dne 1. února 2012 jej Poslanecká sněmovna v prvním čtení schválila, pro byli téměř všichni ze 161 přítomných poslanců kromě poslanců za KSČM (všichni přítomní členové KSČM se zdrželi hlasování), proti zákonu jako jediný hlasoval Jiří Koskuba z ČSSD.[9] Dne 29. února 2012 jej schválil i Senát.[10] Pro hlasovalo 52 senátorů z celkem 59 přítomných, šest se zdrželo a proti hlasoval pouze komunistický senátor Václav Homolka.[11]

Prezident Klaus zákon dne 16. března 2012 podepsal.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Havel má mít zákon o zásluhách. Jako Masaryk, Týden.cz, 18. 12. 2011
  2. a b c Návrh zákona oceňující Havlovy zásluhy má podporu celé koalice, Český rozhlas, zprávy, 19. 12. 2011, Veronika Sedláčková (ves), Petr Nováček (pno), Eva Presová
  3. a b c Zásluhy Václava Havla chce vláda stvrdit zákonem, komunisté váhají, Novinky.cz, 20. 12. 2011, ada, nig, Právo
  4. a b Petr Pithart: Havel byl jiný politik, neuměl na lidi tlačit, Parlamentní listy.cz, 19. 12. 2011, jhe
  5. a b Lukáš Petřík: Senátor: Havel se zasloužil o smrt mnoha lidí. Dejte to do zákona, Parlamentní listy.cz, 20. 12. 2011
  6. Lukáš Petřík: Žádný Havel. Ludvík Svoboda se zasloužil o stát, navrhne poslanec, Parlamentní listy, 21. 12. 2011
  7. Jiří Hroník: Komunistka Semelová drsně sečetla hříchy Václava Havla, Parlamentní listy, 18. 12. 2011
  8. Vláda chce navrhnout zákon, který ocení Havlovy zásluhy, iDnes.cz, 18. 12. 2011
  9. Hlasování na 33. schůzi Poslanecké sněmovny dne 1. 2. 2012, pořadové číslo 31
  10. Senátní tisk č. 285
  11. Hlasování na 18. schůzi Senátu 29. února 2012, pořadové číslo 6
  12. Prezident podepsal dva zákony, tisková zpráva, Hrad.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]