Humanitární bombardování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Humanitární bombardování je pojem ražený původně pro bombardování Svazové republiky Jugoslávie zeměmi Severoatlantické aliance (NATO) v roce 1999 v průběhu války v Kosovu (24. března 1999 – 10. června 1999), používaný kritiky této války coby ironický oxymóron jako odpověď na akce NATO, které měly ochránit obyvatele Kosova. Později byl používán i pro jiné vojenské intervence zdůvodňované humanitárními důvody.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Termín bývá chybně[1][2] připisován Václavu Havlovi,[3] tehdejšímu prezidentovi České republiky, kritikovi režimu Slobodana Miloševiće a jeho intervence v Kosovu. Určit autora slovního spojení je ovšem obtížné. Ve zprávě ČTK převzaté do článku z 29. března 1999 zpravodajským serverem iDNES.cz je uvedena odpověď premiéra Miloše Zemana na otázku, zda vláda o útocích NATO na Jugoslávii hlasovala:[4]

Vzhledem k tomu, že celá záležitost byla operativní a že vyžadovala rozhodnutí v intervalu dvaceti až třiceti minut, po konzultaci s ministrem zahraničí jsem se rozhodl tak, jak jsem rozhodl, a to v sobotu 20. března odpoledne s tím, že jde o útoky na ryze vojenské, nikoli civilní cíle, a že se jedná o ty vojenské akce, které mají zabránit humanitární katastrofě.

Prvním výskytem spojení výrazů „humanitární“ a „nálety, bomby“ je článek z 20. dubna 1999 v deníku Právo, autorem je sociolog Jan Keller:

...nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je výlučně humanitární...

Přesné slovní spojení „humanitární bombardování“ zmínil Richard Falbr, kandidující do Evropského parlamentu, v pořadu TV Nova Sedmička vysílaném 23. května 2004:[5]...řekl jsem, že člověk, který použil termín ‚humanitární bombardování‘, nemá co dělat ve funkci prezidenta Evropské unie.[6]

Falbr následně vydal tiskové prohlášení: „Dne 29. dubna 1999 uvedl Václav Havel pro francouzský deník Le Monde toto: ‚Domnívám se, že během zásahu NATO na Kosovu existuje jeden činitel, o kterém nikdo nemůže pochybovat: nálety, bomby nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární…‘ – opravdu vkusné!“. Článek v deníku Le Monde[7] byl převzatý z italského listu La Repubblica[8], kde vyšel 23. dubna 1999. Francouzská agentura AFP navíc 28. dubna 1999 uvedla, že podle Havla „má bombardování výhradně humanitární povahu“. Tuto zprávu citovala Česká tisková kancelář, od níž ji převzaly deníky Blesk a Právo.

Text prvního odstavce tohoto článku zní francouzsky:

Dans l'intervention de l'OTAN au Kosovo, je pense qu'il y a un élément que nul ne peut contester: les raids, les bombes, ne sont pas provoqués par un intérêt matériel. Leur caractère est exclusivement humanitaire: ce qui est en jeu ici, ce sont les principes, les droits de l'homme auxquels est accordée une priorité qui passe même avant la souveraineté des Etats. Voilà ce qui rend légitime d'attaquer la Fédération yougoslave, même sans le mandat des Nations unies. Mais, en m'appuyant sur mon expérience personnelle, je suis également convaincu que seul le temps permettra d'évaluer avec objectivité ce qui se passe ces jours-ci en Yougoslavie et les répercussions sur l'OTAN.

V překladu do češtiny:

Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, který nikdo nemůže popřít: nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu Spojených národů. Ale na základě své osobní zkušenosti jsem stejně silně přesvědčen, že jen čas dovolí objektivně zhodnotit to, co se děje v těchto dnech v Jugoslávii a dopad na NATO.

Text článku má vycházet z rozhovoru, který Václav Havel poskytl 14. dubna 1999 před svou cestou do USA agentuře Reuters. Přepis tohoto rozhovoru se ovšem značně odlišuje, termín „humanitární bombardování“, dokonce ani slovo „bombardování“ neobsahuje. Obsahuje pasáž:[9]

Já myslím, že nejdůležitější je, aby bylo zastaveno vyvražďování, aby se mohli uprchlíci zvolna vracet a aby nastalo opět nějaké nové kolo politických jednání o statutu budoucího Kosova. Ale ze všeho nejdůležitější se mi zdá být přítomnost mírových sborů, která samozřejmě by bylo nejlépe, kdyby tam byla za souhlasu Jugoslávie, aby tam nebyly jako okupanti nebo jako válčící strana. Neboť ta přítomnost mírových sborů je přesně tím instrumentem, který může znamenat klíč ke všemu ostatnímu. I k tomu zastavení toho vyvražďování a vyhánění lidí z domovů i k eventuálním – vytvořit jakýsi prostor pro eventuální další politická jednání, k zabránění té katastrofě humanitární, jak se to nazývá, k té humanitární asistenci. K tomu všemu by napomohla přítomnost těch mírových sborů.

Havel ostře odmítl, že by byl autorem termínu „humanitární bombardování“.[10] „Obskurní pojem ‚humanitární bombardování‘ jsem samozřejmě nejen nevymyslel, ale nikdy ani nepoužil a použít nemohl, neboť mám – troufám si tvrdit – vkus. (Něco jiného je postoj k Miloševičovi a jeho genocidním praktikám, v tom se asi opravdu s panem senátorem rozcházíme.) Jinými slovy: co pan Falbr říká, je čistá a zlovolná lež. Mohu k ní dodat jen to, že lidé, kteří lžou, nepatří do Evropského parlamentu.“[11] Později pojem označil za „ptákovinu, kterou nemohl říct, ani kdyby byl při pominutí smyslů“ a „spleteninu novinářů“.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JAN JANDOUREK: Mýty o tom, jak chtěl Havel humanitárně bombardovat. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  2. CEMPER, Jan. Operaci české armády proti Jugoslávii odsouhlasila vláda Miloše Zemana, ne Václav Havel. Manipulátoři [online]. 2017-08-07 [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  3. „Nous sommes tous des Jimmy Carter, 2002“ (francouzsky). http://www.legrandsoir.info/Nous-sommes-tous-des-Jimmy-Carter.html. Ověřeno 2013–02–15.
  4. Letecké útoky odsouhlasil za vládu její předseda. iDNES.cz [online]. 1999-03-29 [cit. 2019-04-08]. Dostupné online. 
  5. http://vera-tydlitatova.eblog.cz/o-umeni-cist
  6. http://www.falbr.cz/tisk/2004/25052004.htm
  7. „Moi aussi je me sens albanais“ (francouzsky, placený archiv). Le Monde. http://www.lemonde.fr/cgi-bin/ACHATS/acheter.cgi?offre=ARCHIVES&type_item=ART_ARCH_30J&objet_id=20689. Ověřeno 2013–02–16. Rubrika „Point de vue“ („Úhel pohledu“). Pod článkem je uvedeno „Par Vaclav Havel“.
  8. Anch'io mi sento albanese. Di Vaclav Havel. 23. dubna 1999
  9. Rozhovor prezidenta republiky Václava Havla pro televizi Reuters
  10. STRAŠÍKOVÁ, Lucie. Češi měli problém plně podpořit letecké útoky na Jugoslávii. ČT24 [online]. Česká televize, 2009-03-24 [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  11. Václav Havel, K Falbrově lži, Mladá fronta DNES, 24. května 2004
  12. Václav Havel o pojmu „humanitární bombardování“: https://www.youtube.com/watch?v=ry98wQJ7qeg&feature=youtu.be

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]