Humanitární bombardování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Humanitární bombardování je pojem ražený původně pro bombardování Svazové republiky Jugoslávie zeměmi Severoatlantické aliance (NATO) v roce 1999 v průběhu války v Kosovu (24. 3. 1999 – 10. 6. 1999), používaný kritiky této války coby ironický oxymóron jako odpověď na akce NATO, které měly ochránit obyvatele Kosova. Později byl používán i pro jiné vojenské intervence zdůvodňované humanitárními důvody.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Termín bývá připisován Václavu Havlovi,[1] tehdejšímu presidentovi České republiky, kritikovi režimu Slobodana Miloševiće a jeho intervence v Kosovu.

Slovní spojení „humanitární bombardování“ zmínil Richard Falbr, kandidující do Evropského parlamentu, v pořadu TV Nova Sedmička vysílaném 23. května 2004:[2] „...řekl jsem, že člověk, který použil termín ‚humanitární bombardování‘, nemá co dělat ve funkci prezidenta Evropské unie.“[3]

Havel ostře odmítl, že by byl autorem tohoto termínu. „Obskurní pojem ‚humanitární bombardování‘ jsem samozřejmě nejen nevymyslel, ale nikdy ani nepoužil a použít nemohl, neboť mám – troufám si tvrdit – vkus. (Něco jiného je postoj k Miloševičovi a jeho genocidním praktikám, v tom se asi opravdu s panem senátorem rozcházíme.) Jinými slovy: co pan Falbr říká, je čistá a zlovolná lež. Mohu k ní dodat jen to, že lidé, kteří lžou, nepatří do Evropského parlamentu.“[4] Později pojem označil za „ptákovinu, kterou nemohl říct ani kdyby byl při pominutí smyslů“ a „spleteninu novinářů“.[5]

Falbr ve své odpovědi poukázal na článek „Moi aussi je me sens albanais“, jenž byl otištěn 29. dubna 1999 ve francouzském listu Le Monde[6], a prohlásil, že „buď se [Havel] mýlí, nebo má krátkou paměť.“[3]

Text prvního odstavce tohoto článku zní francouzsky:

Dans l'intervention de l'OTAN au Kosovo, je pense qu'il y a un élément que nul ne peut contester: les raids, les bombes, ne sont pas provoqués par un intérêt matériel. Leur caractère est exclusivement humanitaire: ce qui est en jeu ici, ce sont les principes, les droits de l'homme auxquels est accordée une priorité qui passe même avant la souveraineté des Etats. Voilà ce qui rend légitime d'attaquer la Fédération yougoslave, même sans le mandat des Nations unies. Mais, en m'appuyant sur mon expérience personnelle, je suis également convaincu que seul le temps permettra d'évaluer avec objectivité ce qui se passe ces jours-ci en Yougoslavie et les répercussions sur l'OTAN.

V překladu do češtiny:

Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, který nikdo nemůže popřít: nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu Spojených národů. Ale na základě své osobní zkušenosti jsem stejně silně přesvědčen, že jen čas dovolí objektivně zhodnotit to, co se děje v těchto dnech v Jugoslávii a dopad na NATO.

Již 23. dubna 1999 vyšel analogický text v italštině pod názvem „Anch'io mi sento albanese“ v deníku La Repubblica.[7]

Text článku má vycházet z rozhovoru, který Václav Havel poskytl 14. dubna 1999 před svou cestou do USA agentuře Reuters. Přepis rozhovoru ovšem termín „humanitární bombardování“ ani „bombardování“ neobsahuje. Obsahuje pasáž: „I k tomu zastavení toho vyvražďování a vyhánění lidí z domovů i k eventuálním – vytvořit jakýsi prostor pro eventuální další politická jednání, k zabránění té katastrofě humanitární, jak se to nazývá, k té humanitární asistenci. K tomu všemu by napomohla přítomnost těch mírových sborů.“[8]

Další použití[editovat | editovat zdroj]

Fráze „humanitární bombardování“ (případně „humanitární válka“) pronikla do médií, kde je často používána jako označení pro vojenské operace, jejichž oficiálně uváděným cílem je ochrana lidských práv.

S heslem „humanitární bombardování“ souvisí také výrok „sebeobranný útok“, použitý mluvčím Pentagonu Peter Cookem 13. října 2016, jako obhajoba útoku dvěma střelami Tomahawk americkým torpédoborcem USS Nitze na Jemen při opětování útoku na hlídkující torpédoborec USS Mason (oba třídy Arleigh Burke) v úžině Bab-al-Mandab poblíž Jemenu. V diskusích k tomuto výroku Petra Cooka se objevují komentáře které upozorňují na fakt, že v brzké době můžeme akci a její obhajobu v obdobném jazkovém stylu, např. s využitím slovního spojení „atomová desinfekce“.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. „Nous sommes tous des Jimmy Carter, 2002“ (francouzsky). http://www.legrandsoir.info/Nous-sommes-tous-des-Jimmy-Carter.html. Ověřeno 2013–02–15.
  2. http://vera-tydlitatova.eblog.cz/o-umeni-cist
  3. a b http://www.falbr.cz/tisk/2004/25052004.htm
  4. Václav Havel, K Falbrově lži, Mladá fronta DNES, 24. května 2004
  5. Václav Havel o pojmu „humanitární bombardování“: https://www.youtube.com/watch?v=ry98wQJ7qeg&feature=youtu.be
  6. „Moi aussi je me sens albanais“ (francouzsky, placený archiv). Le Monde. http://www.lemonde.fr/cgi-bin/ACHATS/acheter.cgi?offre=ARCHIVES&type_item=ART_ARCH_30J&objet_id=20689. Ověřeno 2013–02–16. Rubrika „Point de vue“ („Úhel pohledu“). Pod článkem je uvedeno „Par Vaclav Havel“.
  7. Anch'io mi sento albanese. Di Vaclav Havel. 23. dubna 1999
  8. Rozhovor prezidenta republiky Václava Havla pro televizi Reuters