Wotrow

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wotrow
Ostro
Wostrowský kostel svatého Benna
Wostrowský kostel svatého Benna
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 150 m n. m.
Časové pásmo SEČ
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Spolková země Sasko Sasko
Zemský okres Budyšín
Obec Panschwitz-Kuckau
Wotrow
Wotrow
=
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 3,9 km²
Počet obyvatel 278 (2016)
Hustota zalidnění 71,6 obyv./km²
Etnické složení Lužičtí Srbové, Němci
Správa
Status část obce
Oficiální web www.panschwitz-kuckau.de
Telefonní předvolba 035796
PSČ 01920
Označení vozidel BZ, BIW, HY, KM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wotrow, (německy Ostro) je ves s 278 obyvateli, ležící na říčce Klášterní voda (německy Klosterwasser) uprostřed okresu Budyšin v Horní Lužici, v Sasku. Obec leží poblíž dálnice A4 a dálniční křižovatky 88a, odsud je přístupna po silnici S 101 a dále K 7270. Od roku 1994 je přičleněna k obci Pančicy-Kukow.

Osada náleží do centrální části lužickosrbského osídlení

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Wotrow leží v hornatější části Horní Lužice v tzv. Horjanech/Oberland a to na jejích jižním okraji. Jak naznačuje samo jméno původně velmi starého sídliště, vystupovalo místo z okolní, spíše již rovinaté, zavlhlé a bažinaté krajiny jako zřetelný a suchý útvar. Ostroh na kterém se původní hradiště nalézalo, je obtékán ze tří stran Klášterní vodou.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Místo bylo osídleno již velmi dávno, ještě před začátkem letopočtu keltsko-billendorfskou kulturou, která měla na ostrohu své hradiště. V době stěhování národů ve 4. století bylo hradiště původním obvatelstvem opuštěno, ale během zhruba jednoho staletí znovu obsazeno slovanským kmenem. Později bylo hradiště obnoveno, ale již v menším rozsahu. Po určité období bylo snad i hradiště hlavním sídlem Milčanů a leželo na důležité trase nazývané Via Regia. Místo byla velmi příhodné pro vybudování hradiště, neboť je ze tří stran obtékána říčkou Klášterní voda. Hradiště přetrvávalo ještě do 12. století, nebylo však již obsazeno.

Od 14. století existují o Wotrowu již první písemné zmínky. Týkají se platby čtyř talentů, které uhradil rytíř Dietrich Haukwitz spřátelenému faráři Eberhartovi jako tribut ze svého Wostrowského zboží. Osada náležela k Hodźijské faře od roku 1076 až do roku 1559.

Roku 1764 zřídil ve Wotrowu srbský biskup Jakub Wosky školu a roku 1772 byl postaven kostel svatého Benna a zřízena farnost.

Až do zrušení roboty v roce 1839 podléhal Wotrow třem vrchnostem: klášteru Marijina hvězna, Budyšínskému děkanství a Budyšínskému fojtství. Okolo roku 1630 zachvátila také Wotrow epidemie moru, které padlo za oběť mnoho wortovských rodin.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Jakub Bart-Ćišinski - kněz básník, národní buditel

Život v osadě[editovat | editovat zdroj]

Vedle farního společenství je v osadě také velmi živý klub mládeže Ob rigem, který se stal součástí Domowiny v roce 2005. Ve vsi se nachází mateřská škola, která je provozovaná již od roku 2005 Srbským školským společenstvím (Serbske šulske towarstwo): Škola byla v Wotrowu pro nízký počet žáků uzavřena.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Anja a Měrko Pohončec: Wotrow - něhdy a dźensa, Budyšin/Wotrow 2006 (ISBN 978-3-7420-2061-1)
  • Jan Meškank: Wotrow a wokolina. Přinošk k wjesnej chrónice. Budyšín 1958.
  • Pawol Šołta: Wotrow lužiska Troja. Budyšín 1922.
  • Alfons Frencl: Podłu Klóšterskeje wody, Budyšín 1986.
  • Salowski, Měrćin: 200 lět Wotrowska wosada 1772-1972, Budyšin 1972
  • Zdeněk Boháč: České země a Lužice. Tišnov Sursum 1993. ISBN 80-85799-00-6 nebo ISBN 80-85799-24-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]