Hoyerswerda

Hoyerswerda ; Wojerecy
	Náměstí
	; znak
Poloha
Souřadnice	51°25′59″ s. š., 14°15′ v. d.
Nadmořská výška	117 m n. m.
Časové pásmo	UTC +1
Stát	Německo
Spolková země	Sasko
Zemský okres	Budyšín
Administrativní dělení	6 místních částí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	95,4 km²
Počet obyvatel	31 356 (2022)
Hustota zalidnění	328,5 obyv./km²
Etnické složení	Němci a Lužičtí Srbové 98,8 %
Náboženské složení	protestantství 8,3 %; římskokatolická církev 4,1 %
Správa
Status	velké okresní město
Primátor	Torsten Ruban-Zeh (SPD)
Oficiální web	www.hoyerswerda.de
Adresa obecního úřadu	Salomon-Gottlob-Frentzel-Straße 1; 02977 Hoyerswerda
Telefonní předvolba	03571
PSČ	02977
Označení vozidel	BZ, BIW, HY, KM
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hoyerswerda (hornolužickosrbsky Wojerecy^[4], česky zastarale Hojeřice, Vojerce či Vojerec), je velké okresní město na území Horní Lužice, administrativně náležející k německé spolkové zemi Sasko a k zemskému okresu Budyšín. Leží přibližně 35 km jižně od Chotěbuzi, 54 km severovýchodně od Drážďan a 19 km jihovýchodně od Senftenbergu. Má přibližně 31 tisíc^[2] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1268, kdy je vesnice zmiňována jako Hoyerswerde. Roku 1382 je Hoyerswerda uváděna jako město. Roku 1956 překročil počet obyvatel města 10 000 a svého maxima 71 000 dosáhl v roce 1981. V letech 1989–1994 byla ve městě v provozu nejmladší trolejbusová linka v Německu. V období od 1. ledna 1996 do 31. července 2008 bylo město samostatným statutárním městem, následně bylo začleněno do zemského okresu Budyšín a obdrželo status velké okresní město.

Přírodní poměry

Hoyerswerda se nachází na severu zemského okresu Budyšín na hranici Horní a Dolní Lužice asi 30 kilometrů severozápadně od okresního města Budyšín. Území je poznamenané povrchovou těžbou hnědého uhlí. Z bývalých lomů byla vytvořena rekultivační jezera náležející k oblasti Lužických jezer, z nichž na území města zasahuje Scheibesee. Městem protéká řeka Schwarze Elster a prochází jím železniční trať Węgliniec–Roßlau.

Správní členění

Hoyerswerda se dělí na 6 místních částí.^[1]

Bröthen/Michalken (Brětnja/Michałki)
Dörgenhausen (Němcy)
Hoyerswerda (Wojerecy)
Knappenrode (Hórnikecy)
Schwarzkollm (Čorny Chołmc)
Zeißig (Ćisk)

Pamětihodnosti

zámek Hoyerswerda

Osobnosti

Richard Heidan (1893–1947), příslušník Gestapa a SS
Rainer Nachtigall (* 1941), fotbalista
Dietmar Hötger (* 1947), judista
Gerhard Gundermann (1955–1998), písničkář a bagrista

Galerie

Staré Město
Panelový dům

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Gemeindeverzeichnis. Landkreis Bautzen [online]. Landesdirektion Sachsen [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. (německy)
↑ ^a ^b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
↑ ^a ^b Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2017-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-05. (německy)
↑ (hornolužickosrbsky)(německy) Zakoń wo prawach Serbow w Swobodnym staće Sakska Archivováno 21. 5. 2011 na Wayback Machine.

Související články

Trolejbusová doprava v Hoyerswerdě

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hoyerswerda na Wikimedia Commons
Galerie Hoyerswerda na Wikimedia Commons
(německy) Oficiální stránky
(německy) Digitales Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen

[ortsteile-1] Gemeindeverzeichnis. Landkreis Bautzen [online]. Landesdirektion Sachsen [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. (německy)

[ea79d7941459e3df58384dc321384f29a852590e-2] Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].

[Zensus-3] Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2017-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-05. (německy)

[zakoń-4] (hornolužickosrbsky)(německy) Zakoń wo prawach Serbow w Swobodnym staće Sakska Archivováno 21. 5. 2011 na Wayback Machine.

[1]

[2]

[3]

[4]

Města a obce zemského okresu Budyšín

Arnsdorf (Warnoćicy) • Bautzen (Budyšin) • Bernsdorf (Njedźichow) • Bischofswerda (Biskopicy) • Burkau (Porchow) • Crostwitz (Chrósćicy) • Cunewalde (Kumwałd) • Demitz-Thumitz (Zemicy-Tumicy) • Doberschau-Gaußig (Dobruša-Huska) • Elsterheide (Halštrowska Hola) • Elstra (Halštrow) • Frankenthal (Frankln) • Göda (Hodźij) • Großdubrau (Wulka Dubrawa) • Großharthau • Großnaundorf • Großpostwitz (Budestecy) • Großröhrsdorf (Wulke Rědorjecy) • Haselbachtal • Hochkirch (Bukecy) • Hoyerswerda (Wojerecy) • Kamenz (Kamjenc) • Königsbrück (Kinspork) • Königswartha (Rakecy) • Kubschütz (Kubšicy) • Laußnitz (Łužnica) • Lauta (Łuty) • Lichtenberg (Swětła) • Lohsa (Łaz) • Malschwitz (Malešecy) • Nebelschütz (Njebjelčicy) • Neschwitz (Njeswačidło) • Neukirch • Neukirch/Lausitz (Wjazońca) • Obergurig (Hornja Hórka) • Ohorn (Mohorn) • Oßling (Wóslink) • Ottendorf-Okrilla • Panschwitz-Kuckau (Pančicy-Kukow) • Pulsnitz (Połčnica) • Puschwitz (Bóšicy) • Räckelwitz (Worklecy) • Radeberg • Radibor (Radwor) • Ralbitz-Rosenthal (Ralbicy-Róžant) • Rammenau (Ramnow) • Schirgiswalde-Kirschau (Šěrachow-Korzym) • Schmölln-Putzkau (Smělna-Póckowy) • Schwepnitz (Sepicy) • Sohland an der Spree (Załom) • Spreetal (Sprjewiny Doł) • Steina (Sćenjow) • Steinigtwolmsdorf (Wołbramecy) • Wachau (Wachow) • Weißenberg (Wóspork) • Wilthen (Wjelećin) • Wittichenau (Kulow)