Gerhard Gundermann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gerhard Gundermann
Gerhard Gundermann.jpg
Základní informace
Narození 21. února 1955
Výmar
Úmrtí 21. června 1998 (ve věku 43 let)
Spreetal
Místo pohřbení Hoyerswerda
Povolání písničkář a kytarista
Nástroje kytara
Vydavatel SPV GmbH
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gerhard Gundermann (21. února 1955 Weimar ‒ 21. června 1998 Spreetal) byl německý písničkář. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších folkrockových autorů a zpěváků v oblasti bývalé NDR.

Hudební dráha[editovat | editovat zdroj]

Dramatické a lyrické tvorbě se Gerhard Gundermann věnoval už během studia důstojnické vysoké školy v Löbau. Po usazení v hornolužickém hornickém městě Hoyerswerda se stal vůdčí osobností pěveckého klubu Brigade Feuerstein, kterou proslavila zejména hudebně-divadelní představení pro děti.

Jako písničkář se představil poprvé v roce 1986, o rok později obdržel hlavní cenu na největším východoněmeckém písňovém festivalu, v roce 1988 pak vyšlo jeho první album „Männer, Frauen und Maschinen“. Během dalších deseti let následovala čtyři řadová alba, všechna víceméně v rockovém aranžmá. V 90. letech doprovázela Gundermanna obvykle skupina Seilschaft, koncertoval ale také sólově.

Umělecky spolupracoval s rockovou skupinou Silly nebo s písničkářem Manfredem Maurenbrecherem. V roce 1994 vystupoval v Halle jako předskokan Boba Dylana. Poslední samostatný koncert zachycuje nahrávka „Krams - Das letzte Konzert“. Týden po tomto koncertu podlehl Gundermann náhlé mozkové příhodě. Bylo mu 43 let.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Gundermannův osobní život byl charakterizován napětím mezi dvěma světy, jimiž žil a mezi nimiž pendloval. Jedním byla hudební scéna, druhým hnědouhelný revír. Vedle tvůrčí a koncertní činnosti totiž Gundermann téměř po celý život pracoval jako bagrista v povrchovém dole Spreetal. Pro tuto nezvyklou kombinaci si vysloužil přízvisko zpívající bagrista.

Směnný provoz a poměrně tvrdé pracovní prostředí Gundermanna zároveň vysilovaly i inspirovaly. Většina jeho písní je v podstatě autobiografická. Lyrizuje v nich život obyčejného člověka v hornickém regionu se vším, co k němu patří. Přesvědčivý projev, srozumitelná poetika a z nich plynoucí popularita učinily z Gundermanna hlásnou troubu obyvatel lužického uhelného revíru.

Jako exponovaný zpěvák a autor byl vystaven zájmu Státní bezpečnosti, která ho jednak sledovala a jednak ho také na přelomu 70. a 80. let přiměla k aktivní spolupráci. Tato kapitola Gundermannova příběhu vyšla najevo v polovině 90. let.

Umělecký odkaz[editovat | editovat zdroj]

Gundermannovy písně žijí dále v interpretaci několika revivalových hudebních skupin; zvláštní pozornost je jim věnována u příležitosti větších jubilejních koncertů (1998, 2008, 2015). Nejpřirozenějším pokračovatelem je původní skupina Seilchaft, jejímž frontmanem je od roku 2010 zpěvák Christian Haase.

Od roku 1999 o Gundermannovům umělecký odkaz pečuje spolek přátel a příznivců Gundermanns Seilschaft e. V., který pořádá koncerty, výstavy a kolokvia a který svolává do Hoyerswerdy a Berlína každoroční gundermannovská setkání.

V překladu zatím vyšly Gundermannovy písně pouze v holandském podání Johana Meijera. V roce 2018 se však v obci Grossräschen konalo mezinárodní sympozium Gundermanns Lieder in Europa, kde byl Gundermann překládán do více než 10 evropských jazyků. V současnosti (2019) je připravován zpěvník a kompilační nahrávka těchto překladů.

U příležitosti 20. výročí úmrtí byl v létě 2018 uveden film Gundermann. Vedle písničkářova soukromého a hudebního života připomíná zejména jeho působení politické. Gundermann se totiž jako nadšený komunista a zároveň oblíbená veřejná osobnost zapletl nejen s komunistickou stranou, ale také se Státní bezpečností.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]