Witikobund

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Witikobund
Vznik1950
Právní formazapsaný spolek
SídloMnichov, Německo
Oficiální webwww.witikobund.de
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Witikobund (česky Svaz Vítků či Vítkův spolek) je organizace založená v roce 1948 sudetoněmeckými nacisty. Jde o nacionálně šovinistickou[1] a početně nejmenší, avšak nejradikálnější součást Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Od roku 2001 je německou tajnou službou BfV považována za extremistickou.[2]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název Witikobund, odvozuje organizace od románu Adalberta StifteraWitiko“, jehož stejnojmenný hlavní hrdina je vylíčen jako bájný německý zakladatel českého rodu Vítkovců přibyvší do Čech z bavorského Pasova.

Nacistické základy[editovat | editovat zdroj]

Mezi zakládající členy Witikobundu patří:

Kromě zakládajících členů i mají i další „Witikové“ nacistickou minulost, která se neomezovala na pouhé členství v NSDAP.

  • Ernst Anrich, člen NSDAP, člen SS, ideologický historik a děkan nacistické Říšské univerzity ve Štrasburku (budovala např. sbírku židovských koster, pěstovala rasovou anatomii a byla rozpuštěna spojenci v roce 1944);
  • Konstantin Höß, člen SdP, za protektorátu oblastní šéf NSDAP v Praze, v Jičíně a Hradci Králové;
  • Franz Karmasin, zakladatel Karpatoněmecké strany, důstojník Waffen-SS, odsouzen v Bratislavě k trestu smrti, jemuž unikl;
  • Karl Kraus, hlava gestapa a SS-Obersturmbannführer v Bělehradu;
  • Albert Smagon, oblastní šéf NSDAP v Bratislavě;
  • Rudolf Staffen, oblastní šéf (Gauamtsleiter) NSDAP [7];
  • Dr. Walter Hergl, člen SdP, Agent SD a NSDAP-Hauptstellenleiter. SS-Hauptsturmführer[3], úzký spolupracovník K.H.Franka [8].

Ministerstvo vnitra ČR o Witikobundu[editovat | editovat zdroj]

Ve své zprávě o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území České republiky v roce 2004 uvádí Ministerstvo vnitra o Witikobundu následující

Pozornost si rovněž zaslouží organizace bývalých sudetoněmeckých nacistů – Witikobund, který v prostředí landsmanschaftů šíří protičeské názory. Programem organizace je odstranění tzv. „zločinných Benešových dekretů“ a odčinění údajných válečných zločinů Spojenců a jejich stoupenců na německém národě. Dále program obsahuje vymýcení tzv. lží o zločinech Němců za druhé světové války a pranýřování tzv. holocaustové kultury jakožto projevu neněmeckého způsobu myšlení. Kromě Bavorska je na německém území jeho nejsilnější složkou organizace v Severním Porýní – Vestfálsku. Od r. 2001 je Witikobund považován ze strany německé zpravodajské služby BfV za extremistickou organizaci. Působí též v Rakousku, kde provádí patrně nejostřejší protičeskou propagandu. Vliv Witikobundu ve Spolkové republice Německo v poslední době vzrostl.[2]

Aktivity v České republice a proti ČR[editovat | editovat zdroj]

Přímo v České republice působí Witikobund nenápadně a to pod krytím Centra Adalberta Stiftera [9][zdroj?] v rodišti autora románu „Witiko“ v Horní Plané. Nezisková organizace sídlí v domě vlastněném [10] [11] společností Bohemia Komunikation s.r.o., jejímiž nejvýznamnějšími společníky [12][13] jsou:

  • Horst Löffler jako největší společník, statutární orgán Centra [14], člen [15] a funkcionář Witikobundu [16];
  • Rudolf Erhart jako bývalý jednatel společnosti a bývalý agent StB [17] [18].

V roce 2002 proběhla českými médii zpráva, že Witikobund stojí za rozšiřováním letáků „Sudety byly a opět budou německé“. Tyto letáky rozšiřovali čeští skinheadi, avšak jejich tvorbu údajně hradil právě Witikobund. Witikobund nařčení popřel. [19][20][21]

Hans Mirtes, tehdejší předseda Witikobundu, podal v roce 2004 spolu s devadesátkou dalších krajanů vlastnickou žalobu na Česko u Evropského soudu pro lidská práva. Poté, co ji po roce soud odmítl, Hans Mirtes prohlásil: „Obrátíme se na OSN“. [22] [23]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Witikobund na německé Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. www.german-foreign-policy.com [online]. [cit. 2012-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-03-28. 
  2. a b https://web.archive.org/web/20120712220044/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/dokument/2005/bs2004.pdf str. 15
  3. a b http://www.blisty.cz/art/63635.html
  4. http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/070schuz/s070012.htm Stenoprotokol z prvorepublikové sněmovny ohledně problémů s Die Zeit
  5. http://www.reflex.cz/clanek/jine-pribehy-heydrichiady/43300/cechy-vymazat-reinhard-heydrich-a-konecne-reseni-ceske-otazky.html
  6. http://www.nadir.org/nadir/archiv/Antifaschismus/Themen/Revanchismus/nwh/witi.html
  7. Vgl. Andreas Kossert: Kalte Heimat. Die Geschichte der deutschen Vertriebenen nach 1945; München 2008; S. 182 ff.
  8. http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Kural_Mem.htm
  9. http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Organizacni_s_SL.htm
  10. http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
  11. Archivovaná kopie. www.stifter-centrum.info [online]. [cit. 2012-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-07. 
  12. http://rejstrik.penize.cz/62509721-bohemia-komunikation-s-r-o
  13. http://www.justice.cz
  14. http://www.informio.cz/centrum-adalberta-stiftera-adalbert-stifter-zentrum-65029402
  15. http://www.sudetenpost.eu/Archiv/1993/3.pdf Kulturpolitische Tagung des Witikobundes in Bad Kissingen, str. 3, 3. odst.
  16. http://www.aida-archiv.de/index.php?option=com_content&view=article&id=2741:auf-dem-qheiligenhofq-trifft-sich-die-extreme-rechte&catid=138:infrastruktur-versand-vertrieb-laden-verlag-&Itemid=152 4. odstavec od konce
  17. http://www.abscr.cz/data/knihy/C88/12/C88_12_75.jpg
  18. Archivovaná kopie. www.cibulka.com [online]. [cit. 2013-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-29. 
  19. http://m.radio.cz/cz/rubrika/tisk/prehled-tisku-2002-05-14
  20. http://zpravy.idnes.cz/policie-vini-skiny-z-propagace-sudet-dvu-/krimi.aspx?c=A020530_215023_domaci_nad
  21. http://zpravy.idnes.cz/sudety-nemcum-precetli-si-v-poste-radni-fco-/domaci.aspx?c=A020718_113239_domaci_zem
  22. http://respekt.ihned.cz/c1-36316940-nebyt-doma-jako-na-mallorce
  23. http://blisty.cz/art/40555.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]