Wikipedista:Pavouk/Kyrgyzstán

Kyrgyzstán ( /k ɪər ɡ jsem ˌ s t n ɑː ˌ - ˌ s t æ n / Kyrgyz Qırğızstan [qɯrʁɯsˈstɑn] ), oficiálně Kyrgyzská republika ( Kyrgyz ) a také známý jako Kirghizia ( Russian  [kʲɪrˈɡʲizʲɪjə] ), je země ve střední Asii . Je druhým nejmenším z pěti středoasijských republik a zaujímá 0,9 procenta tehdejšího Sovětského svazu. Jeho sousedi jsou Kazachstán na severu, Uzbekistán na západě a jihozápadě, Tádžikistán na jihozápadě a Čína na východě . Hlavním a největším městem je Biškek.

Psaná historie Kyrgyzstánu se klene přes více než 2000 let a zahrnuje různé kultury a říše. Ačkoli Kyrgyzstán byl díky velmi hornatému terénu, který pomohl zachovat jeho starodávnou kulturu, geograficky izolován, ležel na křižovatce několika velkých civilizací jako součást Hedvábné stezky a dalších obchodních a kulturních cest. Ačkoli byl Kyrgyzstán dlouho obýván řadou nezávislých kmenů a klanů, pravidelně podléhal cizí nadvládě. Mezi obdobími samosprávy jej ovládali Turkuti, Ujgurská říše a Kitani, než jej ve 13.století dobyli Mongolové. Následně získal nezávislost, ale byl napaden Kalmyky, Mandžuy a Uzbeky . V roce 1876 se stala součástí ruského impéria a po ruské revoluci v roce 1917 zůstal součástí Sovětského svazu pod názvem Kyrgyzská sovětská socialistická republika. Po demokratických reformách Michala Gorbačova v SSSR byl v roce 1990 zvolen prezidentem sovětské socialistické republiky kandidát podporující nezávislost Askar Akajev. Dne 31. srpna 1991 vyhlásil Kyrgyzstán nezávislost na Moskvě a následně byla ustanovena demokratická vláda. Kyrgyzstán získal suverenitu jako národní stát až po rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991.

Od získání nezávislosti je suverénní stát oficiálně unitární parlamentní republikou, i když nadále přetrvávají etnické konflikty, povstání, ekonomické problémy, přechodné vlády a politický konflikt. Kyrgyzstán je členem Společenství nezávislých států, Euroasijské hospodářské unie, Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, Šanghajské organizace pro spolupráci, Organizace islámské spolupráce, Turkické rady, Turkické komunity a OSN .

Etničtí Kyrgyzové tvoří většinu ze šesti milionů obyvatel v zemi, následované významnými menšinami Uzbeků a Rusů. Kyrgyzština je úzce spjata s dalšími turkickými jazyky, ačkoli ruštinou se stále ještě široce hovoří a je úředním jazykem, dědictví století rusifikace. Devadesát procent populace jsou muslimové, přičemž většinu tvoří sunnité. Kromě svého turkického původu nese kyrgyzská kultura prvky perského, mongolského a ruského vlivu.

Etymologie

„Kyrgyz“ je považováno za odvozené z tureckého slova „čtyřicet“, o čtyřiceti klanech Manase, legendárního hrdiny, který spojil čtyřicet regionálních klanů proti Ujgurům . Doslova Kyrgyz znamená, že nám je čtyřicet. V té době, na počátku 9. století našeho letopočtu, Ujgurové ovládli většinu Střední Asie (včetně Kyrgyzstánu), Mongolska a částí současného Ruska a Číny. „ -stan “ je slovo v perštině, které znamená „místo“ nebo „země“.

Čtyřiceti paprskové slunce na kyrgyzské vlajce je odkazem na stejných čtyřicet kmenů a grafický prvek ve středu slunce zobrazuje dřevěnou korunu jurty zvanou tunduk - přenosné obydlí, které tradičně používají nomádi ve stepích střední Asie.

Pokud jde o konvence o pojmenování, oficiální název země je „Kyrgyzská republika“, který se používá na mezinárodní scéně a zahraničních vztazích. V češtině se běžně používá jednoslovné jméno Kyrgyzstán. [[Kategorie:Republiky v Sovětském svazu]] [[Kategorie:Státy Asie]] [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1991]] [[Kategorie:Republiky]] [[Kategorie:Státy Společenství nezávislých států]] [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [[Kategorie:Kyrgyzstán]]