Wikipedista:Katerina.kodesova/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxWikipedista:Katerina.kodesova/Pískoviště
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
DoménaEukaryota
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
TřídaSordariomycetes
ŘádHypocreales
ČeleďCordycipitaceae
RodCordyceps
DruhC. militaris
Binomické jméno
Cordyceps militaris

Housenice červená (Cordyceps militaris) je vřeckovýtrusá houba, které parazituje na kuklách motýlů. Z hlediska taxonomie patří do čeledi Cordycipitaceae, do rodu Cordyceps. Byla popsána v roce 1753 Carlem Linné a dostala jméno Clavaria militaris. V roce 1833 byl druh přejmenován německým mykologem J. H. F. Linkem na nynější Cordyceps militaris.[1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Cordyceps byl historicky řazen do čeledi Clavicipitaceae na základě morfologické podobnosti válcovitých vřecek se zesílenými vrcholy, vláknitých askospor, které se často rozpadají. Na základě fylogeneze došlo k oddělení čeledi Cordycipitaceae do které patří housenice červená a většina dalších druhů Cordyceps, které vytváří jasně zbarvená, dužnatá stromata. Nedávno byla navržena čeleď Ophiocordycipitaceae, která zahrnuje druh housenice čínská a další druhy, které se vyznačují tmavě pigmentovanými, tuhými stromaty.[2]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Makroskopická charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Houba vytváří dva až pět centimetrů vysoké, kyjovité, žlutooranžové plodnice, které vyrůstají z kukel motýlů. Stélka je obalena stromatem, v němž jsou uloženy vlastní plodnice, perithecia. To dává povrchu hrubý, skvrnitý vzhled. Vnitřní houbová tkáň, má bělavou až světle oranžovou barvu.[3]

Mikroskopická charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Vřecka jsou dlouhá, válcovitá. V každém vřecku se vytváří 8 askospor. Spory jsou hladké, dlouhé, často septované a nepohyblivé. V období zralosti se rozpadají na 2-4,5 x 1-1,5 μm velké subspory.[4]

Cordyceps militaris vyrůstající z kukly

Ekologie a výskyt[editovat | editovat zdroj]

Podobně jako ostatní druhy rodu Cordyceps je housenice červená entomopatogen, neboli patogen hmyzu. K infekci dochází prorůstáním spor do hemocoelu, kde se houba začne množit a požírat tkáně hostitele, což vede k úhynu hmyzu. Pokud jsou podmínky prostředí příznivé, houba znovu vyrůstá z hmyzího těla a vytváří askospory (u pohlavně se rozmnožujících forem) nebo vegetativní konidie (u nepohlavního rozmnožování), které se uvolňují do prostředí, aby je získali noví hostitelé.[5]

Housenice červená se vyskytuje na celé severní polokouli v listnatých a smíšených lesích. Houba byla nalezena také na území České republiky, a to konkrétně na Třeboňsku a Jihlavsku.[1]

Kultivace[editovat | editovat zdroj]

Pro kultivaci housenice červené ve velkém měřítku byla vyvinuta řada biotechnologických postupů. Jako substrát lze použít kukly bource morušového, rýže, brambory či v tekutá živná média. Tím se housenice červená stala lákavou alternativou housenice čínské, která se v laboratorních podmínkách kultivuje obtížně. Housenice červená navíc při kultivaci in vitro obsahuje podobné složení bioaktivních látek jako při volnému růstu v přírodě[6][7][8].

Bioaktivní látky[editovat | editovat zdroj]

Složení obsažených bioaktivních látek se mezi jednotlivými plodnicemi liší, ale houba obsahuje především polysacharidy, karotenoidy a nukleosidy – adenosin, kordycepin. Právě pro kordycepin se tato houba stala známou. Jedná se o sloučeninu, která vykazuje protizánětlivé, protivirové, protinádorové či hypoglykemické účinky. Kordycepin je také schopný vyvolat buněčnou a humorální imunitní odpověď.[8]

Kordycepinová kyselina[editovat | editovat zdroj]

Kordycepinová kyselina byla izolována z příbuzného druhu, C. sinensis, jako "nová" sloučenina v roce 1957 indickými vědci, ale roku 1963 bylo americkými vědci zjištěno, že se jedná o D-mannitol, který se vyskytuje i v jiných druzích hub. [9] Mannitol je monosacharid, který je využíván jako diuretikum nebo jako sladidlo vhodné pro diabetiky.[1]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Po staletí se používá v tradiční čínské medicíně, ačkoli endemický druh housenice čínská (Ophiocordyceps sinensis, dříve Cordyceps sinensis) je mnohem známější. Průmyslové odvětví v Číně se zabývá fermentací a komerčním pěstováním C. militaris ve velkém měřítku. V roce 2023 bylo v Číně schváleno minimálně 36 zdravotně prospěšných potravin připravených z této medicinální houby. Mycelia ve formě prášku či kapslí jsou komerčně schváleny a mohou být označeny, že mají příznivé účinky na ledviny a plíce a jsou účinné proti kašli, astmatu, hlenu, únavě, závratím, a dalším onemocněním. Navíc od roku 2009, kdy ji čínské ministerstvo zdravotnictví uznalo za "novou potravinu", je hojně konzumována jako běžná potravina.[10][11]

Odborné studie z let 2020 a 2021 poukazují na potenciál kordycepinu jako antivirové látky proti SARS-CoV-2.

V Evropské unii zatím C. militaris není schválená k prodeji jako složka potravin či doplňků stravy, narozdíl od C. sinensis, která je uvedena v dokumentech "Katalog potravin nového typu v EU" či "Compendium of Botanicals" (EFSA). I přes to však nebyly uřadem EFSA ani EK schváleny tvrzení o zdravotních přínosech houby.[8]

Účinky[editovat | editovat zdroj]

Možné zdraví prospěšné účinky C. militaris byly zkoumány v mnoha studiích a jsou často shodné s C. sinensis, avšak většina těchto výzkumů byla prováděny na zvířecích modelech.[12]

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Clavaria granulosa Bulliard 1791
  • Clavaria militaris Liné 1753
  • Corynesphaera militaris (L.) Dumortier 1822
  • Hypoxylon militare (L.) Mérat 1821
  • Sphaeria militaris (L.) Ehrhart 1821
  • Torrubia militaris (L.) Tulasne & C. Tulasne
  • Xylaria militaris (L.) Gray 1821

Reference:[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c Cordyceps militaris. Čínské vitální houby [online]. MycoMedica [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ SUNG, Gi-Ho; HYWEL-JONES, Nigel L.; SUNG, Jae-Mo. Phylogenetic classification of Cordyceps and the clavicipitaceous fungi. Studies in Mycology. 2007, roč. 57, s. 5–59. PMID: 18490993 PMCID: PMC2104736. Dostupné online [cit. 2023-11-08]. ISSN 0166-0616. DOI 10.3114/sim.2007.57.01. PMID 18490993. 
  3. ↑ Puppen-Kernkeule. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (německy) Page Version ID: 233385359. 
  4. ↑ Cordyceps militaris, Scarlet Caterpillarclub fungus. www.first-nature.com [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ WOOLLEY, Victoria C.; TEAKLE, Graham R.; PRINCE, Gillian. Cordycepin, a metabolite of Cordyceps militaris, reduces immune-related gene expression in insects. Journal of Invertebrate Pathology. 2020-11, roč. 177, s. 107480. PMID: 33022282 PMCID: PMC7768946. Dostupné online [cit. 2023-11-06]. ISSN 0022-2011. DOI 10.1016/j.jip.2020.107480. PMID 33022282. 
  6. ↑ LU, Yi; ZHI, Yuee; MIYAKAWA, Takuya. Metabolic profiling of natural and cultured Cordyceps by NMR spectroscopy. Scientific Reports. 2019-05-22, roč. 9, s. 7735. PMID: 31118439 PMCID: PMC6531489. Dostupné online [cit. 2023-11-10]. ISSN 2045-2322. DOI 10.1038/s41598-019-44154-x. PMID 31118439. 
  7. ↑ Large-scale cultivation method and quality detection method of cordyceps militaris fruit bodies. Původci vynálezu: 吴美兰, 吴更余, 李秋洋. CN. Patentový spis CN102626036A. 2012-08-08. Dostupné: <online> [cit. 2023-11-10].
  8. ↑ a b c JĘDREJKO, Karol Jerzy; LAZUR, Jan; MUSZYŃSKA, Bożena. Cordyceps militaris: An Overview of Its Chemical Constituents in Relation to Biological Activity. Foods. 2021-10-30, roč. 10, čís. 11, s. 2634. PMID: 34828915 PMCID: PMC8622900. Dostupné online [cit. 2023-11-08]. ISSN 2304-8158. DOI 10.3390/foods10112634. PMID 34828915. 
  9. ↑ SPRECHER, Milon; SPRINSON, David B. A Reinvestigation of the Structure of “Cordycepic Acid” 1a. The Journal of Organic Chemistry. 1963-09, roč. 28, čís. 9, s. 2490–2491. Dostupné online [cit. 2023-11-10]. ISSN 0022-3263. DOI 10.1021/jo01044a536. (anglicky) 
  10. ↑ PHULL, Abdul-Rehman; AHMED, Madiha; PARK, Hye-Jin. Cordyceps militaris as a Bio Functional Food Source: Pharmacological Potential, Anti-Inflammatory Actions and Related Molecular Mechanisms. Microorganisms. 2022-02-10, roč. 10, čís. 2, s. 405. PMID: 35208860 PMCID: PMC8875674. Dostupné online [cit. 2023-11-08]. ISSN 2076-2607. DOI 10.3390/microorganisms10020405. PMID 35208860. 
  11. ↑ DONG, Caihong; GUO, Suping; WANG, Wenfeng. Cordyceps industry in China. Mycology. 2015-04-03, roč. 6, čís. 2, s. 121–129. Dostupné online [cit. 2023-11-08]. ISSN 2150-1203. DOI 10.1080/21501203.2015.1043967. PMID 30151320. (anglicky) 
  12. ↑ 6 Benefits of Cordyceps, All Backed by Science. Healthline [online]. 2018-05-09 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Katerina.kodesova/Pískoviště&oldid=23366729“