Wikipedista:Jiří Dušek/Karel Novotný (auditor)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doc. Ing. Karel Novotný, CSc.
Narození13. března 1933
Pisek
Československo Československo
Povoláníauditor
Chybí svobodný obrázek.

Karel Novotný (*13. března 1933 Pisek) je český auditor člen Komory auditorů České republiky.

Jedná se o velkého propagátora výpočetní techniky v zemědělství, který byl i jeho prvním průkopníkem od 60-tých let 20.století. [1] Nejpodrobněji je jeho historický přínos uveden v této diplomové práci [2].

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval gymnazium v Písku. Hlavně se věnoval hudbě a divadlu. Dálkově si vystudoval první ročník konzervatoře na fagot. V roce 1948 byla jeho rodina označena za nepřátele socialismu. Doma jim čeští estébáci všechno zabrali. Jeho otec byl zavřen a odvezen bez soudu neznámo kam. Jemu zakázali dále studovat. Mohl si vybrat jít do hutí, dolů nebo zemědělství. Vybral si zemědělství. Nastoupil na státní statek bývalého švarcenberského panství. Tam dělal účetního pro 35 vesnic. Zde se nejvíce naučil od ekonoma pana Kintnera, který měl tři vysoké školy. Ten jej naučil všem tajům, jak se prakticky vede účetnictví a celá správa panství.

Studium na vysoké škole a umístěnka[editovat | editovat zdroj]

V roce 1953 byla založena Vysoká škola ekonomická v Praze. Měla nedostatek studentů a proto mohl jít studovat. Vysokou školu ukončil v roce 1958. V tomto roce se i oženil. Manželka Dagmar. Mají spolu tři děti. Po škole nastoupil na umístěnku na statek Votice, který byl v tu dobu nejhorším ve středočeském kraji. Během pěti let se mu podařilo dát do pořádku účetnictví a statek začal prosperovat a dokonce vykazovat zisk. Na benešovském okrese bylo pět státních statků a on byl jediným ekonomem, který nebyl ve straně. Během těchto pěti let v účetnictví měl neustále závazek vůči těm zemědělcům, kterým byl majetek sebrán. Zjišťoval, jestli existuje nějaký zákon, který by zakazoval jim to vyplatit. Když zjistil, že ne, tak jim to převodem na vkladní knížky vyplatil. Bylo to asi pět milionů korun. Hned si ho předvolala okresní prokurátorka a chtěla vysvětlení, proč jim to vyplatil „těm kulakům a nepřátelům“. On se naproti tomu optal, proč se dluhy nemají platit, kde to je napsáno. Výsledkem bylo, že ze státního statku musel odejít. Hledal si místo. Na všechny zemědělské podniky ve středočeském kraji šlo ale upozornění, že ho nesmí přijmout. Chtěli, abych se stal příživníkem a měli důvod ho zavřít.

Období práce v kancelářských stojích[editovat | editovat zdroj]

Jel si tedy hledat místo do Prahy. Zcela náhodou potkal ředitele Kancelářských strojů, který ho přijal. Nastoupil do Kancelářských strojů do oddělení, kde byli samí takoví „nepřátelé socializmu“ a začal se učit a zavádět projekty a účetnictví. Nejprve zaváděl účtovací stroje a fakturovací stroje a dělal projekty pro účetnictví především pro zemědělské podniky. Později byl pověřen, aby připravil techniku a zavádění děrné pásky pro počítače. Posléze patřil do programátorského týmu, když se zaváděly první počítače v Československu. Byl u prvního počítače (Eliot 803 B), který se v zemi instaloval. Práce bylo dost a byla to nejkrásnější léta jeho zaměstnání.

Učitelem na vysoké škole[editovat | editovat zdroj]

V roce 1966 když začínalo rašit Pražské jaro, se nechal přesvědčit a šel učit na Vysokou školu zemědělskou v Praze . Odůvodněno to bylo tím, že ho tam studenti potřebují a hlavně, že se tam má instalovat počítač a nevědí si tam moc rady. Nastoupil tam a učil účetnictví, finance, praktikum účetnictví, projektování, a později teorii informací. Vytížen byl na sto procent, ale když přišel za ním jeden známý dobrý ekonom s žádostí, aby pro něj vyprojektoval prvý automatizovaný systém účetnictví pro zemedělství, neodolal. Objednal počítačový čas na celou noc a spolu s dalšími dvěma techniky se o to pokusili. Měli více nadšení než zkušeností, ale šlo to. Počítač Minsk 22 neměl žádný operační systém. Na vstupy si vypůjčili na celní záznam jeden sčítací stroj s děrnou páskou ADDO-X. Práce se povedla a v roce 1967 mohli zorganizovat veřejný seminář na téma „Automatizovaný systém účetnictví zemědělského podniku“.

Práce v AGRODATu[editovat | editovat zdroj]

Pak přišel rok [1968]] . Věnoval se hlavně [Skauting|skautingu]]. Při prověrkách byl ovšem označen za potencionálního nepřítele socializmu. V té době ho oslovil náměstek ministra zemědělství JUDr. Chromeček, který obdržel od premiéra Lubomíra Štrougala přidělenou kvótu 30-ti počítačů Tesla-200 a že nemají ani jednoho programátora, který by se toho ujal. Přistoupil tedy na návrh náměstka Chromečka a přešel do Agrodatu. Propočetl si, že zavádět programy pro každý podnik samostatně by bylo nehospodárné, vymyslel proto projekt Podnik-okres, Praha východ. To znamenalo, že se zaváděl projekt účetnictví vždy pro všechny podniky okresu najednou. Tím zvítězili nad konkurenčními projekty Slušovic, Tachova a Nitry. Zavádění tohoto projektu bylo organizačně náročné, neměli k tomu žádné odborníky. Proto vymyslel spolu s Ing. Amslerem, že na každém okrese zřídí „aplikační skupinu“. Tak úspěšně završili celý projekt pro celý rezort zemědělství v celém Československu.

Práce na minipočítačích[editovat | editovat zdroj]

Jenže technika se rychle vyvíjela a střední počítače byly nahrazovány tzv. minipočítači řady SK 3 a SK 4. Na tento typ počítačů vyvinuli soubor programů pro tzv. „Operativní řízení“. S tímto projektem poměrně slušně obstáli nejen v v Československu, ale především v sovětských republikách, v Litvě, Uzbekistanu, v Tadžikistanu, na veletrzích v Dušanbe, v Taškentu, v Moskvě. Tento typ počítačů byl však brzo vystřídán tzv. osobními počítači. Aby nezůstali pozadu, pustili se do projektování jiného typu projektu a sice pro podnikový účetní systém nazvaný ASŘ-ZPOK. Znamenalo to, že účetnictví si bude zpracovávat každý podnik doma na vlastním počítači. Znamenalo to zrušení Agrodatu a středních počítačů. Ke zdárnému vyřešení projektu přispěl především Ing. Jiří Dušek ze Žďáru nad Sázavou, který neustálými připomínkami vylepšoval projekt. On byl první, kdo měl tu odvahu se svými spolupracovníky v aplikační skupině, celý projekt spustit od 1.1.1990 na celém okrese Žďár nad Sázavou na 40-ti zemědělských podnicích. Předpovědi ředitelů Agrodatu, že projekt zkrachuje, se nesplnily. Program se úspěšně rozšířil po celém Československu. Na tomto projektu se nemalou měrou podílel kolektiv programátorů z Košic.

Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Už nebyl nepřítel lidu. Odolal nabídkám jít do politiky a na ministerstvo. V roce 1990 obhájil dizertační práci a stal se docentem. V roce 1990 aby se Agrodat přeměnil na účetní a daňové služby, zrušit střední počítače a přeměnit závody a střediska AGRODATu na „Organizační kanceláře“. Neuspěl. Ředitelové Agrodatu nesouhlasili. Dal tedy výpověď a založil první „Organizační kancelář“. V hlavě měl připravený projekt Privatizace státních podniků, tak se nebál, že se neuživí. Začínal jako „podnikatel“ v 57 létech. S kolegy programátory peníze neměli, tak si půjčili. Nejprve je „vypekl“ ministr privatizace pan Tomáš Ježek.Projekt objednal pro celou Českou republiku, ale na poslední chvíli odřekl a náklady, které s tím měli, (asi 600 tis.) jim nikdy neuhradili. Pak přišel slovenský ministr privatizace pan Ivan Mikloš a ten si projekt objednal pro celé Slovensko a zaplatil. Organizační kanceláře se rozrůstaly jako houby po dešti. Po privatizaci přišla transformace zemědělských družstev. Díky Ing. Holečkovi a jeho pečlivosti byli připraveni i na tento projekt. Projekty transformace a restituce zemědělských podniků se ujaly a rychle rozšiřovaly. Následovala celá řada dalších zakázek včetně projektů pro účetnictví pro začínající podnikatele. (ÚOK, ORGIS, Zakladatelský projekt státních statků, Archivace, Sapard a další). Protože doba se rychle vyvíjela, bylo třeba také zapracovat na sobě. Neměli auditora pro účetnictví. Přihlásil se mezi prvními a přesvědčil další členy Organizační kanceláře Praha, aby si udělali zkoušky. Podobně to bylo i s osvědčením soudních znalců, protože ti také chyběli. Dále bylo potřeba vychovat si nástupce, aby Organizační kancelář Praha mohla pokračovat dále. I to se podařilo. On už jen jako pracující důchodce radí svým nástupcům a spolupracovníkům.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Projekty pro automatizované zpracování ekonomických agend:

Projekt ASŘ okresu
Projekt ASŘ ZPoK
Projekt privatizace státních podniků
Projekt transformace a restituce zemědělských podniků

Podílel se na více než 100 publikací, které se týkaly popisu ASŘ a ASŘ ZPOK.

  • NOVOTNÝ, Karel. Praktikum účetnictví a financování: Určeno pro posl. fak. provozně-ekon. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968.
  • NOVOTNÝ, Karel. Praktikum účetnictví: střední mechanizace : určeno pro posluchače provozně ekonomických fakult. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969. ISBN (Brož.).
  • NOVOTNÝ, Karel, Jaroslav PROCHÁZKA a Helena VOLNÁ. Praktikum účetnictví: parametrický systém programování hromadných dat : určeno pro posl. fak. provozně ekon. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. ISBN (Brož.).
  • NOVOTNÝ, Karel. Informace v zemědělském podniku a jejich zpracování. PRAHA: VŠZ, 1970.
  • NOVOTNÝ, Karel. Půda. PRAHA: PRŘVT MZVž ČSR, 1974.
  • NOVOTNÝ, Karel. Projektování ASŘ. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1978.

Jeho životní krédo[editovat | editovat zdroj]

Jeho morálním krédem co radí i všem žákům a přátelům je to, co sám získal od svých rodičů - mít čistý štít. Odkazuje při tom na úryvek z Edmond Rostand Cyrano z Bergeracu:

"Vše mi berete, můj vavřín i mou růži,
jen berte, jedno přec zůstane tu muži,
co sebou odnesu, co večer vrátím Bohu,
až dvorným pozdravem se vznesu nad oblohu,
co nemá trhliny, ni skvrny v triumf jistý,
na vzdor to odnesu, to je štít svůj čistý."

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CHROMEČEK, Milan. Výpočetní technika v řízení zemědělských organizací. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. Sbírka ekonomických a encyklopedických publikací (SZN), str. 31-41.
  2. ŠTĚPÁNEK, Jan. Specifika ERP systémů pro zemědělskou prvovýrobu a integrace specializovaných SW nástrojů a datových služeb [online]. Hradec Králové, 2017 [cit. 2018-05-13]. Dostupné z: <https://theses.cz/id/modu33/>. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu. Vedoucí práce Ing. Karel Mls, Ph.D., str. 16-22.


Literatura[editovat | editovat zdroj]

Podílel se na více než 100 publikací, které se týkaly popisu ASŘ a ASŘ ZPOK.

  • KUBAŠ, Pavol. ASR [automatizované systémy riadenia] v poľnohospodársko- potravinárskom komplexe: projektovanie a realizácia. Bratislava: Príroda, 1984.
  • LANČA, Jiří a Karel NOVOTNÝ. Projektování AISŘ. Brno: VŠZ, 1989.

Galerie[editovat | editovat zdroj]