Wikipedista:David Budil/Pískoviště

Exteriér Kostela

Kostel Všech svatých je jednolodní stavba zakončena na východní straně presbytářem. Vznikal postupnými přestavbami od románského slohu po sloh gotický a barokní.

Z původní stavby se zachovaly jen obvodové zdi presbyteria; co však dodává stavbě umělecký význam, je dnešní sakristie, dodatečně přistavěna z původní soukromé kaple přiléhající k  severní straně presbyteria a postavené kolem roku 1380. Původní sakristie se nedochovala, uvnitř kostela se pouze zachoval malý vstupní portálek, do ní vedoucí.

Severní, jižní a východní strana kostelní lodi byla opatřena třemi vstupními portály, severní je dnes zazděn, zbylé dva jsou funkční. Vstupní portály a gotická okna jsou profilovány do lomeného oblouku.

Vstupní portál

K jižnímu gotickému portálu s hruškovou profilací byla přistavěna kolem roku 1750 barokní předsíň, sloužící jako hlavní vstup. Pocházející z raného baroka, s konkávním tvarováním bočních stěn s kasulovými okýnky a zakočena zábradlím s ovalnými otvory. Fasáda předsíně a vstupního barokního portálu je zdobena disproporčními pilastry, které jsou zakončeny v balustrově vydutém kladí s hustě profilovanou římsou.

Z východní stěny předsíně vybočuje zaoblený portál hrobky.

Presbytář a loď kostela

Presbytář a loď kostela jsou podepřeny vnějším opěrným systémem, konkrétně opěráky se stříškami. Na jejich výstavbu byly použity piskovcové kvádry.

Presbytář a loď jsou však z úsporných důvodů stavěny z lomového pískovcového kamene.

Kostel po celém obvodu obepíná okenní římsa, rozdělující výše zmíněné opěráky na dvě části.

Presbytář je prosvětlen čtyřmi hrotitými okny, umístěnými v pětibokém závěru presbytáře, které jsou zakončeny plaménkovou kružbou.

Gotická okna umístěna podél lodi jsou ve tvaru lomeného oblouku.

Sakristie kostela

Ze severní strany presbytáře byla přistavěna výstavná soukromá kaple, dnes slouží jako sakristie. Obdobně jako hlavní loď je obepnuta opěrným systémem. Stěny kaple jsou vyzděny z piskovcových kvádrů. Na východní straně je umístěno okno ve tvaru lomeného oblouku.

Na hřebeni střechy kostela se nacházejí dvě věže, štíhlá věžička sanktusníku nad presbytářem a nad hlavní lodí zvonice. Střecha je kryta umělým šindelem.

Interiér Kostela

Kostelní loď

Loď je překlenuta křízovou klenbou, která je opřená ve zdobených konzolách. Patrně koncem 16. století byla do lodi vestavěna kruchta, podklenutá křížovou klenbou. Na kruchtě jsou umístěny varhany, na její předprsni najdeme letopočty 1599 a 1620. Také se zde nachází kamenná renesanční kazatelna. Okenní otvory a žebra kleneb zdobí plastické znaky a malované dekory.

Opravy kostela dokládají zápisy a letopočty na stěnách lodi, podle nichž se v kostele pracovalo v letech 1856 a 1885 a v roce 1913 byl kostel nově vymalován. Nejmladší nápis říká, že v letech 1945-1946 po bombardování a zničení hlavního oltáře byl kostel znovu obnoven nákladem dobrodinců.  Při bombardování Plzně v závěru 2. sv. války zalétla do presbytáře oknem část zápalné pumy a hlavní kostelní oltář shořel. 

V roce 1913 při pokračujících restauračních pracích byly na předprsni kruchty a na stěnách presbytáře odkryty renesanční nástěnné malby. Na kruchtě je vyobrazen král David a archanděl Michael, v presbytáři v horní části výjevy ze Starého zákona, a pod nimi patrně apoštolové a dále čeští patroni sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Prokop a sv. Ludmila. Přemalby, zatékání, požár a snad i poničení při obležení Plzně roku 1618 poškodily však nástěnné malby z přelomu 16. a 17. století natolik, že ani po restaurování pražskými akademickými malíři manželi Látalovými v letech 1987 – 1993 nebylo možné některé motivy přesně určit.

Při restauraci byly obnoveny již zmíněné nápisy o opravách na stěnách kostelní lodi, z nichž některé byly po zásahu provedeném městským stavebním úřadem v roce 1904 seškrábány a zabíleny, tak jako znak na klenbě presbytáře.

Presbytář

Presbytář je propojen s lodí ústupkovým portálem ve tvaru lomeného oblouku, který je přepažen břevnem s výjevem Kalvarie. Je překlenutý síťovou klenbou, zakončenou pětibokým závěrem. Klenby jsou usazeny v obdelníkových hlavicích, zakončujících vnitřní sloupy.

Podle některé teorie byly presbytář a značná část kostelní lodi, až na část severní stěny, kde se dochoval starý sedlový portálek rámující vstupní otvor do již zmizelé sakristie, zbořeny během husitských válek. Kostel Všech sv. tak jak jej vidíme dnes, byl vystavěn úspornější technikou zdění až v poděbradské době.

Na jižní straně závěru je do zdi zapuštěno široké sedile, kamenné sedátko.

Na klenbě presbytáře byl v barvách obnoven renesanční šlechtický znak (ve štítu pás se třemi liliemi odděluje od sebe dva lvy). Tento erb, pokud je známo, patřil rodinám Blovských z Palatinu a Kašpárků z Palatinu. Jan a Daniel Kašpárkové významně přispěli na zaklenutí kostela Všech svatých a proto se jejich erb objevuje v presbytáři.

Sakristie kostela

Je překlenuta obkročnou klenbou, zakončenou konzolami, zapřenými do opěrných pilířu kaple.  Je srovnatelná s klenbou jižní předsíně Svatovítské katedrály stavěnou Parléřovou stavební hutí. Nechal ji vystavět na znamení svého postavení bohatý velmož Jindřich ze Dvora, který si v roce 1382 zakoupil funkci rychtáře, patřil mu také velký statek na Roudné.

V severní zdi sakristie byl pod nánosy omítek odkryt zbytek kamenného liturgického umyvadla, tzv. lavaba.

Hřbitov kostela

Historie hřbitova sahá do 12. století. V areálu o rozloze zhruba 1,5 hektaru se přestalo pochovávat na začátku minulého století a úředně byl hřbitov zrušen v roce 1904. Zejména za komunistického režimu spolu s kostelem chátral. Od poloviny 70. let pak s jejich záchranou začal spolek dobrovolníků.  Později péči o areál převzalo město. Pomáhají přitom aktivisté, kteří posilují drobnou údržbu, pravidelnými kontrolami se snaží bránit vandalismu. O hřbitov se nyní stará Správa veřejného statku města Plzně. Ta zde v posledních letech provedla opravy a rekonstrukce za miliony korun. Byly opraveny obvodové zdi, márnice, centrální kříž a restaurovány významné hrobky a náhrobky.