Wikipedista:AndrsoN1/Pískoviště4
| Sámo | |
|---|---|
| vládce Sámovy říše „král Slovanů“ | |
 Freska v rotundě svaté Kateřiny ve Znojmě pravděpodobně zobrazující Sáma | |
| Doba vlády | 623/624 – 658/659 |
| Náboženství | pohan |
| Úmrtí | kolem roku 658 |
Sámo († 658 nebo 659) byl vládce kmenového svazu Slovanů existujícího v 7. století a označovaného jako Sámova říše.
Podle Fredegarovy kroniky byl Sámo původem Frank z kraje senonského. V roce 623 nebo 624 přišel jako kupec do země Slovanů a účastnil se zde i slovanského povstání proti Hunům, po němž byl za své schopnosti zvolen „králem Slovanů“. Později se dostal do konfliktu s franským králem Dagobertem I., jehož vojsko roku 631 nebo 632 porazil v bitvě u Wogastisburgu. Zemřel až roku 658 nebo 659 po dlouhé vládě 35 let. Další osudy Sámovy říše po Sámově smrti nejsou známy.
Během svého života údajně zplodil celkem 22 synů a 15 dcer a měl dohromady dvanáct manželek.
Prameny o Sámovi
[editovat | editovat zdroj]O Sámovi se nezachovalo příliš mnoho informací, tři nejstarší písemné prameny zmiňující Sáma jsou tyto:
- Kronika tak řečeného Fredegara Scholastika, knihy IV – latinsky psaná franská kronika, v druhé části kroniky líčí dějiny království Franků v letech 584–642/643, v kronice se informace o Sámovi nachází ve čtvrté knize v kapitolách 48, 58, 68 a 72. Je zároveň nejdůležitějším pramenem pro období Sámovy říše.[1][2]
Dále následují dva spisy, které pocházejí až z 9. století:
- Činy krále Franků Dagoberta I. – oslavný životopis franského krále Dagoberta I. vzniklý v první třetině 9. století, o Sámovi obsahuje pouze výňatek z Fredegarovy kroniky.[3]
- Obrácení Bavorů a Korutanců na víru – latinsky psané dílo vytvořené v letech 871–872 v Salcburku, zmínku o Sámově říši spis poskytuje na počátku čtvrté kapitoly. Je velmi stručná a současně vychází z Činů krále Franků Dagoberta I.[4]
Původ
[editovat | editovat zdroj]Kronikář Fredegar hned v úvodní větě 48. kapitoly píše, že Sámo byl původem Frank z kraje senonského.[5] Tomu však odporuje pozdější spis Obrácení Bavorů a Korutanců na víru, který o Sámovi mluví jako o Slovanovi žijícím v Korutanech.[3] Podle Michala Lutovského a Naďy Profantové byl Sámo romanizovaný Kelt, jenž dříve pobýval okolo dnešního města Sens v severní Francii.[6] Britský archeolog Andrew Wallace-Hadrill se spíše přiklání k lokalitě s názvem Soignies u města Monsu v dnešní západní Belgii.[5] Objevily se i hypotézy o Sámově židovském původu odvozovaného od jména Samuel.[6]
Život
[editovat | editovat zdroj],_S%C3%A1mo.jpg)
Příchod do země Slovanů a boje s Avary
[editovat | editovat zdroj]Poprvé je Sámo zaznamenán, když shromáždil kupeckou karavanu a vydal se za obchodem do země Slovanů. Mělo se tak stát v roce 623 nebo 624.[7] Není jisté, s jakým zbožím kupci v čele se Sámem přijeli. Petr Charvát vyloučil možnost, že by Sámo obchodoval s otroky.[8] Nejspíše kupci ani nepřijeli obchodovat s běžnými slovanskými produkty jako med, vosk či kožešiny, poněvadž by kupci nejspíše ani nevážili tak dlouhou a nebezpečnou cestu, aby své zboží směnili za tuto komoditu.[9]
| „ | Ve čtyřicátém roce panování Chlotarova shromáždil muž jménem Sámo - původem Frank z kraje senonského - větší počet kupců a odebral se za obchodem do země Slovanů zvaných Vinidové. Slované se již začali bouřit proti Avarům zvaným Hunové a proti jejich králi kaganovi. | “ |
| — Fredegarova kronika[10] | ||
Sámo dorazil do země Slovanů v době, kdy se Slované začali již bouřit proti Avarům, kteří byli utiskováni ze strany Avarů, z čehož snad vyšel podnět revolty.[11] Ze slov Fredegara nevyplývá, jestli se Sámo povstání účastnil již od jeho počátku, nebo zda se ke Slovanům, kteří už bojovali, připojil až později a jednoduše využil příležitosti.[12] Následně si slovanští velmoži, když jim Sámo pomohl k vítězství, vyvolili Sáma za krále díky jeho schopnostem v boji,[8][13] ovšem Michal Lutovský a Naďa Profantová pochybují o tom, že by za prohlášením Sáma králem stály jen Sámovy vojenské schopnosti. I pojmenování „král“ označili Lutovský a Profantová za nadsazené. Fredegar k tomu uvádí, že za Sámova panování svedli Slované s Avary spoustu dalších bojů a pokaždé z nich vyšli vítězně.[14]
Války s Franky
[editovat | editovat zdroj]Bitva u Wogastisburgu
[editovat | editovat zdroj]Smrt
[editovat | editovat zdroj]Hodnocení osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Odkaz v literatuře a umění
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ LUTOVSKÝ, Michal; PROFANTOVÁ, Naďa. Sámova říše. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 88 s. ISBN 80-200-0420-3. S. 19–21. [dále jen Sámova říše].
- ↑ ŠIMÍK, Petr. Kronika tak řečeného Fredegara. www.moraviamagna.cz [online]. 2007 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Sámova říše, s. 22
- ↑ Sámova říše, s. 22–23
- ↑ a b CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 568-1055. Praha: Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7. S. 50. [dále jen Zrod českého státu].
- ↑ a b Sámova říše, s. 26
- ↑ CURTA, Florin. The Making of the Slavs: History and Archaeology of the Lower Danube Region, c. 500–700. Cambridge: Cambridge University Press, 2004. ISBN 9781139428880. S. 109.
- ↑ a b Zrod českého státu, s. 48
- ↑ Sámova říše, s. 27
- ↑ Sámova říše, s. 24
- ↑ BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 154–155. [dále jen Velké dějiny].
- ↑ Sámova říše, s. 30
- ↑ Velké dějiny, s. 155
- ↑ Sámova říše, s. 30–33
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- AVENARIUS, Alexander. Avary i slavjane. "Deržava Samo". In: Ranne-feodal'nyje gosudarstva i narodnosti (južnyje i zapadnyje slavjane VI-XIIvv.). Moskva: Nauka, 1991. ISBN 5-02-010032-3. S. 26-37. (rusky)
- AVENARIUS, Alexander. Samova ríša a Slovensko. Súčasný stav poznania. In: MARSINA, Richard. Nitra v slovenských dejinách: Zborník príspevkov z vedeckej konferencie pri príležitosti 750. výročia udelenia základných mestských výsad Nitre. Martin: Matica slovenská, 2002. ISBN 80-7090-625-1. S. 41-44. (slovensky)
- BERANOVÁ, Magdaléna. Slované. 2., přepracované vyd. Praha: Libri, 2000. 311 s. ISBN 80-7277-022-5.
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české, svazek I. Do roku 1197. Praha: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 154-163.
- BRACHMANN, Hansjürgen. Als aber die Austrasier das castrum Wogastisburc belagerten…(Fredegar IV, 68). Onomastica Slavogermanica. 1990, roč. 19, s. 17-33. ISSN 0474-1471. (německy)
- CURTA, Florin. Slavs in Fredegar and Paul the Deacon: medievel gens or „scourge of God“?. Early medieval Europe. 1997, roč. 6, s. 141-167. ISSN 1468-0254. (anglicky)
- EGGERS, Martin. Samo - "Der erste König der Slawen". Eine kritische Forschungsübersicht. Bohemia. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der Böhmischen Länder. 2001, roč. 42, čís. 1, s. 62-83. ISSN 0523-8587. (německy)
- CHARVÁT, Petr. Co přijel Sámo kupovat do Čech?. Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností. 1993, roč. 31, čís. 2, s. 111-112. ISSN 1210-924X.
- CHARVÁT, Petr. Franský kupec Samo a sásánovský zábor Arábie. Archeologické rozhledy. 2002, roč. 54, čís. 4, s. 903-907. ISSN 0323-1267.
- KUNSTMANN, Heinrich. Über die Herkunft Samos. Die Welt der Slaven. 1980, roč. 25, s. 293-313. (německy)
- LABUDA, Gerard. Pierwsze państwo Słowiańskie : państwo Samona. Poznań: Księgarnia Akademicka, 1949. 357 s. (polsky)
- LUTOVSKÝ, Michal. Sámova říše. Historický obzor. 1990, roč. 1, čís. 3, s. 85-89. ISSN 1210-6097.
- LUTOVSKÝ, Michal; PROFANTOVÁ, Naďa. Sámova říše. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 89 s. ISBN 80-200-0420-3.
- MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I. díl. 2., opravené vyd. Praha: Libri, 2002. 564 s. ISBN 978-80-7277-407-4. S. 191-221.
- PAVLICA, Tomáš. Ještě k problému lokalizace hradiště Wogastisburg. In: Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě. Filozofická fakulta, 1995. Svazek 153. S. 121-133.
- POHL, Walter. Die Awaren. Ein Steppenvolk in Mitteleuropa 567-822 n. Chr.. München: C. H. Beck, 1988. 529 s. ISBN 9783406333309. S. 256-261.
- SCHÜTZ, Joseph. Fredegar über Wenden und Slawen. Jahrbuch für fränkische Landesforschung. 1992, roč. 52, s. 45-59. ISSN 0446-3943. (německy)
- Přemyslovci. Budování českého státu. Příprava vydání Petr Sommer, Dušan Třeštík, Josef Žemlička. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 880 s. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 69-70.
- TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3. S. 27-30.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sámo na Wikimedia Commons - NOVÁK, Jakub. Kronika tzv. Fredegara scholastika [online]. Středověk, 2006-01-11 [cit. 2013-05-12]. Obsahuje český překlad pasáží z Fredegarovy kroniky zmiňujících se o Sámovi. Dostupné online.
- SCHMUDLACH, Dieter. Die "terra sclavorum" und das Königreich Samos [online]. Landschaftsmuseum Obermain, 2004-04-08, rev. 2012-04-08 [cit. 2013-05-12]. Dostupné online.
- ŠIMÍK, Petr. Kronika tak řečeného Fredegara [online]. Moravia Magna, 2007 [cit. 2013-05-12]. Obsahuje český překlad pasáží z Fredegarovy kroniky zmiňujících se o Sámovi. Dostupné online.
