Walafrid Strabo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Walafrid nebo také Walahfrid Strabo (či Strabus, tedy Šilhavý) (808 - 18. srpen 849) byl svébský (švábský) benediktinský mnich, teologický spisovatel, básník, botanik, diplomat v letech 838 až 849 opat kláštera v Reichenau.

Život[editovat | editovat zdroj]

Walafrid pocházel z rodu Alamanů a narodil se na Bodamském jezeře[1] Již jako dítě byl rodiči dán do kláštera v Reichenau jako oblát. V letech 823 -824 se stal profesem, roku 825 odešel studovat do kláštera ve Fuldě, kde mu přednášel slavný teolog Rabanus Maurus a kde se jeho celoživotním přítelem stal Gottschalk z Orbais, o němž se Walafried často zmiňuje ve svých básních. V letech 829 až 838 působil na dvoře císaře Ludvíka Pobožného v Cáchách jako kaplan císařovny Judity a jako vychovatel budoucího císaře Karla Lysého. Vzpomínky na tuto profesní a životní etapu později vtělil do básně Metrum Saphicum.

Roku 838 císař Ludvík I. Pobožný jmenoval Walafrida opatem kláštera benediktinů na ostrově Reichenau. Zde Walafried rozvinul své všestranné schopnosti a věnoval se jak teologii, humanitním vědám a básnictví, tak pěstování rostlin.

  1. Konrad Beyerle: Von der Gründung bis zum Ende des freiherrlichen Klosters (724–1427). In: Konrad Beyerle (Hrsg.): Die Kultur der Abtei Reichenau. Erinnerungsschrift zur zwölfhundertsten Wiederkehr des Gründungsjahres des Inselklosters 724–1924. 1. díl. München 1925, str. 55–212).