Vysoká hole
Vysoká hole | |
---|---|
Vrchol | 1 465 m n. m. |
Prominence | 150 m |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Pohoří | Hrubý Jeseník / Pradědská hornatina / Kamzičnická hornatina / Vysokoholský hřbet |
Souřadnice | 50°3′46″ s. š., 17°14′8″ v. d. |
Vysoká hole | |
Povodí | Dunaj |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vysoká hole (1 465 m) je druhá nejvyšší hora Moravy, ležící v pohoří Hrubý Jeseník. Je to plochý výrazný vrchol, rozsáhlý zbytek zarovnaného povrchu s minimálním převýšením.
Z Vysoké hole vybíhá několik rozsoch, na severovýchodní zvané Suť je rozsáhlé kamenné moře. Jihozápadní svahy spadají do ledovcového karu Velká kotlina, kde jsou lavinové dráhy a sníh se drží průměrně do června, nejdéle na Moravě. V této lokalitě nalezneme na ploše několika hektarů 485 druhů vyšších rostlin (arkto - alpínských, ale i teplomilných), a proto je nejrozmanitějším společenstvem v celé České republice. Vrchol i kotlina jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd. Problematický je výskyt kamzíka horského, nepůvodního skalního býložravce (přivezen z rakouských Alp roku 1913). Na vrcholové plošině stojí dřevěná bouda a raně barokní pískovcový hraniční kámen z roku 1681. Koncem druhé světové války zde nacisté budovali polní letiště.
Dne 27. února 1950 na temeni Vysoké hole havarovalo letadlo ČSA typu Douglas DC-3 pod registrací OK-WDY na trase z Ostravy do Prahy s 27 cestujícími a čtyřčlennou posádkou. Posádka za nepříznivého počasí zanedbala navigaci, působením silného větru (s jehož směrem předpověď navíc nepočítala) došlo ke snosu letounu mimo plánovanou trasu a při nedodržení minimální bezpečné výšky pro přelet hor stroj v husté mlze narazil do terénu. Přestože byl letoun zcela zničen, zahynulo pouze pět osob, z toho tři členové posádky. Příkladnou pomoc přeživším tehdy poskytli členové Horské záchranné služby.[1]
Velká kotlina
Na východním úbočí Vysoké hole, v pramenné oblasti Moravice, se nachází nejcennější část CHKO Jeseníky, Velká kotlina. Vznikla jako ledovcový kotel (kar) působením svahového ledovce v průběhu dob ledových. Velká kotlina je známá jako botanicky nejbohatší lokalita v České republice a jedna z nejbohatších lokalit ve střední Evropě - roste zde asi 350 druhů vyšších rostlin.[2] K nejvýznamnějším druhům patří místní endemity - jitrocel černavý sudetský a hvozdík kartouzek sudetský.
Literatura
- ↑ Historie létání v Jeseníkách - nehody [online]. [cit. 2010-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Jeník J., Bureš L., Burešová Z., 1980: Syntaxonomic study of vegetation in Velká Kotlina cirque, the Sudeten Mountains. Folia Geobotanica 15: 1-28.