Vrcholákovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Vrcholákovité

Vrcholák Combretum constrictum
Vrcholák Combretum constrictum
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: myrtotvaré (Myrtales)
Čeleď: vrcholákovité (Combretaceae)
R.Br., 1810

Vrcholákovité (Combretaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu myrtotvaré (Myrtales). Jsou to dřeviny, rozšířené v tropech celého světa. Některé nápadně květoucí druhy jsou pěstovány v tropech jako okrasné dřeviny. Plody mandlovníku mořského a některých dalších druhů jsou jedlé. Vrcholákovité mají význam také jako léčivé rostliny.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Vrcholákovité jsou opadavé nebo stálezelené stromy, keře, polokeře a liány s jednoduchými střídavými nebo vstřícnými listy bez palistů nebo s palisty velmi redukovanými. Některé druhy mají trnité stonky. Listy jsou povětšině celokrajné, pýřité, někdy se žlaznatými chlupy. Žilnatina je zpeřená. V paždí žilek na spodní straně listů jsou u mnohých zástupců vyvinuta domatia v podobě kapsovitých až miskovitých prohlubní. Na řapíku jsou často vyvinuty žlázky.[1][2]

Květenství bývají bohatá, vrcholová nebo úžlabní, hroznovitá, nejčastěji klasy nebo laty. Květy jsou pravidelné nebo poněkud souměrné, jednopohlavné nebo oboupohlavné, 4 až 5-četné. V jednopohlavných květech jsou často přítomny zakrnělé zbytky opačného pohlaví. V květech je vyvinuta češule. Kalich je často velmi drobný, volný nebo s lístky na bázi srostlými. Korunní lístky jsou volné, u některých zástupců koruna chybí. Tyčinek je nejčastěji 8 až 10 ve dvou kruzích, řidčeji 4 až 5 v jednom kruhu. Semeník je spodní, srostlý ze 2 až 5 plodolistů, s jedinou komůrkou a 1 čnělkou. Vajíčka jsou obvykle 2, vyvíjí se pouze jedno. Plodem je nepukavá, jednosemenná peckovice, oříšek nebo křídlatá nažka (samara).[1][2]

Čeleď zahrnuje asi 500 druhů ve 14 rodech.[3] Největší rody jsou vrcholák (Combretum, asi 250 druhů) a mandlovník (Terminalia, asi 200 druhů).[1]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vrcholákovité jsou rozšířeny v tropech celého světa. V některých oblastech přesahují do teplých oblastí mírného pásu. Rody vrcholák (Combretum) a mandlovník (Terminalia) jsou pantropické, tedy rozšířené v tropech všech kontinentů. V mnohých oblastech tvoří vrcholákovité důležitou součást vegetace lesů a savan. Vyskytují se až do nadmořských výšek nad 3000 m. Zastoupeny jsou také v pobřežní mangrovové vegetaci (rody Laguncularia, Conocarpus a Lumnitzera).[2]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Červené květy nahloučené v nápadných květenstvích bývají opylovány kolibříky a jinými drobnými ptáky, motýli a opicemi. Dlouhé květy Quisqualis indica jsou opylovány lišaji. Drobné nenápadné květy jsou opylovány nejčastěji včelami a mouchami. Plody Buchenavia a mnohých druhů mandlovníku (Terminalia) mají dužnaté oplodí a jsou šířeny zvířaty. Laguncularia má plody vybavené houbovitou vrstvou, které jsou šířeny vodou. Křídlaté plody vrcholáku (Combretum) a některých druhů mandlovníku (Terminalia) jsou šířeny vzduchem.[2] Domatia, vyvinutá na spodní straně listů mnohých druhů jsou obývána roztoči, kteří pravděpodobně z rostlin odstraňují houby a drobné škůdce.[1]

Druh Laguncularia racemosa roste jako součást mangrove a je plně adaptován na zaplavování slanou vodou. Přebytečná sůl je z rostliny odstraňována prostřednictvím solných žlázek na listech. Semena klíčí již na stromě. Kyslík zajišťují dýchací kořeny – pneumatofory.[1]

Nejvyšší stromy této čeledi dosahují až 50 metrů výšky, taktéž liány dorůstají až 30 metrů.[2]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Čeleď vrcholákovité je dobře vymezena. V tradičních systémech (Cronquist, Dahlgren, Tachtadžjan) byly vrcholákovité řazeny do řádu myrtotvaré (Myrtales) a s nástupem molekulárních metod se na tom nic nezměnilo. Podle kladogramů APG tvoří vrcholákovité bazální větev řádu myrtotvaré (Myrtales).[3] Rod Strephonema byl na základě morfologických odlišností někdy řazen do samostatné čeledi Strephonemataceae.[2]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Semena mandlovníku mořského (Terminalia catappa), stromu pocházejícího z Asie a pěstovaného i jinde v tropech, připomínají chutí i vzhledem mandle. Oplodí asijských druhů Terminalia citrina a T. bellerica je rovněž jedlé. Listy vrcholáků Combretum glutinosum a Combretum micranthum, rostoucích v savanách subsaharské Afriky, mají široké medicinské použití. Semena Quisqualis indica jsou v Indii používána proti hlístům a při léčení chorob zažívacího traktu. Kůra stromu Laguncularia racemosa, rostoucího v karibských mangrovech, je zdrojem tříslovin, podobně jako plody různých druhů mandlovníku (Terminalia). Ze stromu Anogeissus latifolia, rostoucího v indických opadavých lesích, je získávána přírodní guma známá pod názvem ghatti.[4]

Některé druhy jsou v tropech pěstovány jako okrasné dřeviny, zejména Quisqualis indica a různé druhy vrcholáku (Combretum).

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Anogeissus, Buchenavia, Bucida, Calopyxis, Combretum, Conocarpus, Dansiea, Getonia, Guiera, Laguncularia, Lumnitzera, Macropteranthes, Meiostemon, Pteleopsis, Quisqualis, Ramatuela, Strephonema, Terminalia, Terminaliopsis, Thiloa[3]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e JUDD, et al.. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.] : Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.  
  2. a b c d e f SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694.  
  3. a b c STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  4. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.