Vodnář obrovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxVodnář obrovský
Stratigrafický výskyt: Pákistán, Srí Lanka, Tchaj-wan, Austrálie
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádhadi (Serpentes)
Čeleďkorálovcovití (Elapidae)
Rodvodnář (Hydrophis)
Binomické jméno
Hydrophis stokesii
(Gray, 1846)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodnář obrovský (Hydrophis stokesii; anglicky Stokes's sea snake, čínsky 棘鳞海蛇) je mořský had z rodu vodnářů (Hydrophis) z čeledi korálovcovitých (Elapidae). Někdy je klasifikován do samostatného rodu Astrotia.[2]

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Tento had byl popsán britským zoologem Johnem Edwardem Grayem (12. února 18007. března 1875) v roce 1846.

Latinské jméno stokesii i anglické jméno Stokes‘ bylo dáno tomuto živočichovi na počest člena Britského královského námořnictva (Royal Navy) admirála Johna Lorta Stokese (1. srpna 181111. června 1885).[3]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o endemický druh indopacifických vod.

Vodnář obrovský obývá moře u Pákistánu a Srí Lanky, také Jihočínské moře a vody Tchajwanského průlivu. V hojné míře dochází k pozorováním ve tropických vodách Austrálie.[4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vodnář obrovský je jedním z nejtěžších a nejmohutnějších mořských hadů a má z nich nejdelší špičáky. Ty jsou dostatečně silné a dlouhé na to, aby prorazily potápěčský neopren. Na břiše se nachází speciální zvětšené šupiny tvořící výrazný, často rozeklaný, výběžek sloužící podobně jako lodní kýl.[5][6]

Co se týče zbarvení, existuje mnoho barvených variací. Obvyklá je celá škála barev od krémové přes hnědou až po černou. Časté jsou široké černé pruhy na hřbetu anebo černé prstence obepínající celé tělo.[7][8]

Celková délka tohoto hada od hlavy po špičku ocasu je asi 1,5 m (přibližně 5 stop).

Chování[editovat | editovat zdroj]

Vodnáři obrovští při migraci vytváří skupiny čítající až tisíce jedinců, ty pak plavou přes Malacký průliv. K migraci dochází za účelem páření. Tito hadi jsou vejcoživorodí a samice pokaždé přivedou na svět pět mláďat.[9]

Zpravidla neplavou hlouběji než 50 metrů pod hladinou.[2]

Interakce s lidmi[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv se jedná o jedovatý druh, nebyl zatím nahlášen ani jeden případ úmrtí člověka způsobeným uštknutím vodnářem obrovským.[2]

Tito hadi jsou občas vytaženi z vody jako vedlejší úlovky při rybolovu. Často k tomu dochází při lovu krevet v Austrálii.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Vodnář obrovský je v současné době podle Červeného seznamu IUCN klasifikován jako málo dotčený taxon.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stokes's sea snake na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. a b c d SANDERS, K. IUCN Red List of Threatened Species: Hydrophis stokesii. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2009-02-15 [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  3. John Lort Stokes. Darwin Correspondence Project [online]. 2017-09-01 [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Hydrophis stokesii. The Reptile Database [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  5. GREENE, Harry W. Snakes: The Evolution of Mystery in Nature. [s.l.]: University of California Press 386 s. Dostupné online. ISBN 978-0-520-22487-2. (anglicky) Google-Books-ID: io1TYkFAur8C. 
  6. FENNER, Peter J.; BURNETT, Joseph W.; RIFKIN, Jacqueline F. Venomous and Poisonous Marine Animals: A Medical and Biological Handbook. [s.l.]: UNSW Press 604 s. Dostupné online. ISBN 978-0-86840-279-6. (anglicky) Google-Books-ID: YsZ3GryFIzEC. 
  7. GOPALAKRISHNAKONE, P. Sea Snake Toxinology. [s.l.]: NUS Press 264 s. Dostupné online. ISBN 978-9971-69-193-6. (anglicky) Google-Books-ID: i2yTrfdnnq8C. 
  8. BOULENGER, George Albert. Reptilia and Batrachia. [s.l.]: Taylor & Francis 570 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: q8AYAAAAYAAJ. 
  9. TOMASCIK, Tomas; MAH, Anmarie J. The Ecology of the Indonesian Seas Part 2. [s.l.]: Periplus Editions (HK) Limited 788 s. Dostupné online. ISBN 978-962-593-163-0. (anglicky) Google-Books-ID: 5kHPPu353EEC. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]