Vlkošov (tvrz)
| Vlkošov | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický, barokní |
| Výstavba | 15. století |
| Přestavba | 17. století |
| Stavebník | Račínové z Račína Kokořovcové z Kokořova |
| Poloha | |
| Adresa | Vlkošov, Bezvěrov,  Česko |
| Souřadnice | 50°0′43,46″ s. š., 13°6′42,34″ v. d. |
  Vlkošov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 23918/4-1159 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vlkošov je tvrz ve stejnojmenné vesnici u Bezvěrova v okrese Plzeň-sever. Postavena byla v patnáctém století a až do poloviny sedmnáctého století sloužila jako panské sídlo. Dochovala se z ní dvoukřídlá budova a část opevnění. Areál tvrze je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Tvrz ve Vlkošově stála nejspíše již ve čtrnáctém století, kdy vesnice patřila Bušku Caltovi z Kamenné Hory,[2] ale první písemná zmínka o ní pochází až z roku 1437. Po roce 1390 od něj panství koupil Jetřich Hošťálek z Hojnestu a po něm se majitelem stal zeman Půta z Vetlé[2] připomínaný roku 1406. Jemu tvrz patřila nejspíše až do období husitských válek, během kterých zanikla.[3]
V roce 1437 vesnici získali Racek a Příbram z Račína. Některý z příslušníků jejich rodu nechal ještě v patnáctém[4] nebo na přelomu patnáctého a šestnáctého století postavit novou tvrz.[3] Bratři Mikuláš a Lorenc z Račína si ji v letech 1545 a 1550 nechali vložit do desk zemských. Časem se Lorenc z Račína stal jediným majitelem a sídlil na tvrzi až do své smrti roku 1590, kdy po něm panství zdědil syn Bohuslav z Račína. Ten zemřel někdy v letech 1602–1603 a vlkošovskou část panství po něm převzal syn Adam Ondřej z Račína. Druhou část, Brložec, zdědil Bohuslavův bratr Mikuláš z Račína.[2] Adam Ondřej z Račína se zúčastnil stavovského povstání, při kterém obsadil Klášter Teplá, za což byl potrestán konfiskací Vlkošova.[3]
Roku 1623 panství od královské komory získal Jiří Kokořovec z Kokořova, který sídlil na žlutickém zámku. Když Jiří Kokořovec roku 1651 zemřel, jeho syn Adam Václav Kokořovec Vlkošov připojil k nečtinskému panství. V šedesátých letech sedmnáctého století nechal tvrz barokně upravit. Sám však sídlil ve Žluticích a tvrz sloužila jen vrchnostenským úředníkům. V roce 1788 byla upravena na sýpku.
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Budovu tvrze tvoří dvě křídla, z nichž delší severní má nároží armovaná kamennými kvádry. Severozápadní nároží obou křídel je zpevněné opěrnými pilíři. Dovnitř se vchází z terasy podklenuté několika poli novodobé valené klenby.[4] Obě křídla mají hrázděné štíty.[5] Ve sklepích severního křídla se dochovaly pozůstatky gotických kleneb. Do sklepení se vcházelo portálkem se skoseným ostěním,[3] ale při novodobých úpravách byl portál odstraněn.[4]
Tvrz byla opevněná valy a příkopy. Vnitřní příkop byl částečně zasypán, ale vnější opevnění se dochovalo v celém obvodu. Tvoří je mohutný val, za kterým se nachází vodní příkop, do kterého se napouští voda z rybníka na severním okraji areálu.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-19]. Identifikátor záznamu 134948 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze v okolí Nečtin, s. 205.
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Vlkošov – tvrz, s. 388.
- ↑ a b c d Umělecké památky Čech. T/Ž. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Vlkošov, s. 249.
- ↑ Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-19]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlkošov na Wikimedia Commons
