Vladykové z Michalovic
| Vladykové z Michalovic | |
|---|---|
 | |
| Země |  České království |
| Rok založení | 1554 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vladykové (rytíři) z Michalovic, původně český měšťanský rod ze Žatce povýšený v 16. století do stavu nižší šlechty. Užívali predikát z Michalovic, který dříve náležel rodu pánů z Michalovic (větev Markvarticů), v té době již vymřelému.
Rod vladyků z Michalovic
[editovat | editovat zdroj]Dne 14. září 1554 byl bratrům Bohuslavovi a Petrovi, žateckým měšťanům, udělen erb, roku 1571 pak byli přijati do stavu rytířského. Drželi statky na Žatecku, např. Rvenice, Nové Sedlo či Strupčice. V roce 1595 se připomíná Jan z Michalovic, jenž napadl rvenického školního mistra Šebestiána Milera.
Nejznámějším členem tohoto rodu byl Bohuslav z Michalovic (1565–1621), který byl v letech 1590–1611 místopísařem Království českého, 1612–1617 místokancléřem a během stavovského povstání 1618–1620 se stal jedním z třiceti stavovských direktorů.[1] Po porážce na Bílé hoře byl v červnu na Staroměstském náměstí v Praze popraven. Rodové majetky byly zkonfiskovány a členové rodu odešli do exilu.
V exilu
[editovat | editovat zdroj]Manželkou popraveného Bohuslava byla ze země vykázaná Voršila Benigna se syny Smilem a Jan Václavem. Bratr popraveného, Jan Jiří, rovněž skončil v exilu. V korespondenci Fridricha Falckého je zmínka o madam Michaloivitz s nezaopatřenými dětmi, jež se měla na falckém dvoře starat o jeho syna Ruprechta Falckého. Na falckém dvoře se ale neosvědčila a nezůstala tam. V jiném dopisu z roku 1628 se Alžběta Stuartovna zmiňuje Jindřichovi Matyášovi Thurnovi, že tato česká šlechtična konvertovala ke katolictví.[2]
Po bitvě na Bílé hoře hledala nekatolická šlechta, jež byla ze země vykázána, útočiště na různých místech Saska a Lužice. V jiných záznamech stojí, že Benigna z Michalovic žila zprvu v Pirně, kde za ni přísahu věrnosti zeměpánovi složil Bohuchval Sekerka. V roce 1641 byla na seznamu exulantů v Žitavě.[3]
Není patrné, zda v průběhu první poloviny 17. století rod vymřel.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Heslo Bohuslav z Michalovic, Příjmení.cz, [cit. 16. 8. 2019].
- ↑ https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/150377/130319026.pdf?sequence=1 (S. 34–35)
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 169.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Milan Mysliveček: Velký erbovník, sv. 2. Plzeň 2006. ISBN 80-7238-521-6, s. 37.
