Violka Rivinova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxViolka Rivinova
alternativní popis obrázku chybí
violka Rivinova (Viola riviniana)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpighiotvaré (Malpighiales)
Čeleď violkovité (Violaceae)
Rod violka (Viola)
Binomické jméno
Viola riviniana
Reichenbach, 1823
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Violka Rivinova (Viola riviniana) je vytrvalá bylina z čeledi violkovité (Violaceae). Dorůstá výšky cca 10-20 cm, v době plodů většinou ještě o kousek vyroste, i na 35 cm. Oddenek je přímý nebo vystoupavý, často vícehlavý. Listy jsou jednoduché, čepele listů na bázi srdčité, jsou vejčité až okrouhle vejčité, většinou o něco širší než delší či zhruba stejně široké jako dlouhé, všechny listy na okraji jsou mělce vroubkovaně pilovité. Lodyha se vytváří, jsou přítomny přízemní i lodyžní listy. Na bázi listů jsou palisty, které jsou u přízemních i lodyžních listů úzce až široce kopinaté a třásnitě zubaté. Na květní stopce jsou v horní třetině 2 listénce. Květy jsou nevonné. Přívěsky kališních lístků jsou větší, cca 1,5-2,5 mm dlouhé, zabírající cca 1/4 délky kališního lístku (tedy větší než u violky lesní). Korunní lístky jsou bledě modrofialové až bledě modré, ostruha je bělavá a celkem silná (cca 3 mm) (podobná violka lesní má ostruhu fialovou a tenčí [do 2 mm]). Kvete v dubnu až v květnu. Plodem je tobolka.

detail květu

Rozšíření ve světě[editovat | editovat zdroj]

Roste v Evropě, chybí však na SV a JV evropské části Ruska. Málo zasahuje i do severní Afriky. Mapa viz zde: [1].

Rozšíření v ČR[editovat | editovat zdroj]

Roztroušeně po celé zemi, v horách jen vzácně, nad 800 m n.m. už zpravidla neroste. Je světlomilnější než violka lesní, vyhovuje jí polostín. Najdeme ji v dubohabřinách, méně extrémních acidofilních doubravách a teplomilných doubravách. V tmavších lesích, třeba v bučinách, roste častěji jen na světlinách a při lesních cestách. Najdeme ji také na pasekách a v lesních lemech.

Kříženci[editovat | editovat zdroj]

Často se kříží s violkou lesní, kříženec se jmenuje Viola × dubia a hojně vytváří hybridní roje. Celkem častý je také kříženec s violkou psí, kříženec se jemnuje Viola × baltica, a také vytváří hybridní roje, existují i další hybridní kombinace.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kirschner J. et Skalický V. (1990): Viola – In: Hejný S. et Slavík B. (eds.), Květena České republiky, vol. 2. - Praha: Academia, 1990. - p. 394-431 - ISBN 80-200-1089-0
  • Suda J. (2002): Viola – In: Kubát K. et al. (eds.), Klíč ke květeně České republiky. - Praha: Academia, 2002. - p. 207-214