Teplomilná doubrava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Teplomilné doubravy)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Svah s šípákovou doubravou

Teplomilné doubravy (Quercetea pubescentis) jsou světlé opadavé listnaté lesy s rozvolněným stromovým patrem a významnou účastí světlomilných a teplomilných druhů, často s kombinací submediteránní a panonské provenience. Hlavní oblastí jejich výskytu jsou jihoevropská pohoří a lesostepní zóna východní Evropy. Ve střední Evropě je jejich výskyt omezen na teplé a suché oblasti termofytika, jako je jižní Morava, Český kras, Polabí a Podkrušnohoří, na jižně orientovaných a výslunných strmých svazích ostrůvkovitě i v přiléhajících pahorkatinách mezofytika.

Popis[editovat | editovat zdroj]

V bylinném patře řídkých teplomilných doubrav se uplatňuje třemdava bílá

Typickými dominantami stromového patra jsou dub pýřitý, dub zimní, méně často dub letní, který dává přednost spíše vlhčím a prosvětlenějším stanovištím; na jižní Moravě vzácně i dub balkánský a dub cer. Jako příměs se vyskytují javor babyka, habr obecný, jasan ztepilý, bříza bělokorá, jeřáb břek, z keřů dřín jarní, třešeň mahalebka, svída krvavá, řešetlák počistivý nebo ptačí zob obecný. Hojné jsou různé druhy růží. Keřové patro bývá díky rozvolněnému stromovému porostu dobře vyvinuto.[1]

V druhově zpravidla velmi bohatém bylinném patře vyrůstají teplomilné rostliny dobře adaptované na sucho, jako třemdava bílá, plamének přímý, kakost krvavý, kamejka modronachová, čistec přímý, rozrazil ožankovitý, šalvěj luční, ožanka kalamandra, ostřice nízká, česnek žlutý, violka chlupatá či mochna písečná; v druhově chudších acidofilních porostech pak např. kručinka chlupatá, smolnička obecná či rozličné druhy rozchodníků a jestřábníků. Mechové patro je vyvinuto pouze sporadicky, na skalnatých svazích v rozvolněných porostech.[1]

Teplomilné doubravy vyrůstají na mělkých i hlubších půdách na různých typech hornin, především však na úživných a bázemi bohatých, jako jsou vápence, čediče vápnité pískovce, slepence nebo spraše. Na příznivých stanovištích vytvářejí vysokokmenný les, na suchých místech a na prudkých výslunných stráních pak duby tvoří pouze zakrslé, pokroucené tvary.

Syntaxonomie[editovat | editovat zdroj]

Třída zahrnuje následující svazy a asociace:[2]

Kamejka modronachová

LCA Quercion pubescenti-petraeae – Submediteránní bazifilní teplomilné doubravy[editovat | editovat zdroj]

  • LCA01 Lathyro collini-Quercetum pubescentis – Bazifilní dubové řídkolesy na mělkých suchých půdách středních a severních Čech
  • LCA02 Lithospermo purpurocaerulei-Quercetum pubescentis – Bazifilní dubové řídkolesy na mělkých suchých půdách severní části Panonské oblasti
  • LCA03 Euphorbio-Quercetum – Teplomilné bazifilní doubravy na mělkých suchých půdách

LCB Aceri tatarici-Quercion – Subkontinentální lesostepní doubravy[editovat | editovat zdroj]

  • LCB01 Quercetum pubescenti-roboris – Panonské sprašové doubravy
  • LCB02 Carici fritschii-Quercetum roboris – Doubravy západopanonských písčin s ostřicí doubravní

LCC Quercion petraeae – Acidofilní teplomilné doubravy[editovat | editovat zdroj]

  • LCC01 Sorbo torminalis-Quercetum – Acidofilní teplomilné doubravy na mělkých půdách
  • LCC02 Genisto pilosae-Quercetum petraeae – Acidofilní dubové řídkolesy s kručinkou chlupatou
  • LCC03 Melico pictae-Quercetum roboris – Teplomilné doubravy s druhy bezkolencových luk

 Významné lokality v ČR[editovat | editovat zdroj]

Teplomilná doubrava na svahu Lovoše v Českém středohoří

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Chytrý a kol.ː Katalog biotopů České republiky, AOPK 2001, s. 198
  2. http://www.sci.muni.cz/botany/vegsci/vegetace.php?lang=cz&typ=LC

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  •  Milan Chytrý (ed.)ː Vegetace České republiky 4. Academia 2013, s. 296-337

Související články[editovat | editovat zdroj]