Vincent Alexandr Bochdálek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vincent Alexandr Bochdálek
Vincent Alexandr Bochdálek v mládí
Vincent Alexandr Bochdálek v mládí
Narození11. února 1801
Skřipov u Bílovce
České královstvíČeské království České království
Úmrtí3. února 1883 (ve věku 81 let)
Litoměřice
České královstvíČeské království České království
Alma materPražská univerzita
Povoláníanatom a patolog
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vincent Alexandr Bochdálek (německy Vincent Alexander Bochdalek, 11. února 1801 Skřipov u Bílovce3 února 1883 Litoměřice) byl česko-německý lékař, anatom a patolog a vysokoškolský pedagog. Stal se objevitelem řady anatomických struktur a malformací (vrozených vad), které po něm byly následně pojmenovány.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v obci Skřipov v moravském Slezsku.[1][2] Jeho otec Florian Bohdalek (1762–1844) byl lesníkem, matka Marina, rozená Melecká (1768–?) pocházela z Horních Uher (pozdější Slovensko). Sňatek uzavřeli se 27. srpna 1786.

Bochdalek navštěvoval v letech 1816 až 1820 školu v Opavě a poté začal studovat filozofii na Filozofické fakultě Karlově univerzitě v Praze. V roce 1825 přestoupil na studium medicíny. Získal doktorát v roce 1833, poté byl několik desetiletí profesorem anatomie na pražské univerzitě. Zabýval se zejména problematikou vrozených vad u novorozenců či výzkumu mozku. V roce 1874 odešel do důchodu a přestěhoval se do Litoměřic v severních Čechách.

Podílel se na balzamování tělesných pozůstatků společensky významných osobností, mj. českého místodržitele Alexandra Mensdorla-Pouillyho či císaře Ferdinanda V.[3] V roce 1860 byl zvolen členem Německé akademie přírodních vědců Leopoldina. V letech 1861–1864 zastával funkci děkana lékařské fakulty pražské univerzity. Roku 1870 obdržel rytířský kříž Řádu Františka Josefa.

Zemřel 3. února 1883 v Litoměřicích ve věku 81 let.

Jeho syn Viktor Bochdálek (1835–1868) se rovněž stal známým lékařem, mj. působil jako primář nemocnice ve věznici Mírov.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Objevy[editovat | editovat zdroj]

Po Bochdalkovi byly pojmenovány následující medicínské jevy:

  • Bochdalkova cysta : vrozená cysta na kořeni jazyka, pozůstatek thyroglossálního vývodu, rudiment štítné žlázy
  • Bochdálkův keříček: část choroidálního plexu čtvrté komory, která vyčnívá skrz foramen Luschkae[5]
  • Bochdalkova mezera: oblast bez svalů v bránici
  • Bochdalkova kýla: brániční kýla skrz Bochdalkovu mezeru
  • Bochdalkova díra: vrozená abnormalita v bránici, která je otevřeným spojením mezi hrudní a břišní dutinou
  • Bochdalkův ganglion: ganglion alveolárních větví infraorbitálního nervu nad kořenem špičáku
  • Bochdalkova chlopeň: záhyb v slzném kanálku blízko slzného bodu

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Anleitung zur praktischen Zergliederung des menschlichen Gehirns nebst einer anatomischen Beschreibung desselben mit besonderer Rücksicht auf das kleine Gehirn. (Návod k praktické pitvě lidského mozku spolu s jeho anatomickým popisem se zvláštním zřetelem k malému mozku), 1833

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vincent Alexander Bochdalek na německé Wikipedii.

  1. BOCHDALEK Vincenc Alexander 11.2.1801-3.2.1883 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-12-29]. Dostupné online. 
  2. NAVRÁTIL, Boleslav. Vincenc Alexandr Bochdalek, lékař ze Skřipova. Opavský a hlučínský deník. 2011-08-14. Dostupné online [cit. 2022-12-29]. 
  3. WWW.MEDITORIAL.CZ. Největší informační zdroj pro lékaře - proLékaře.cz. www.prolekare.cz [online]. [cit. 2022-12-29]. Dostupné online. 
  4. Bochdálek, Viktor, 1835-1869 - Portaro - katalog knihovny. provenio.net [online]. [cit. 2022-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-29. 
  5. LOUKAS, Marios; EL-SEDFY, Abraham; TUBBS, R. Shane. Vincent Alexander Bochdalek (1801–1883). World Journal of Surgery. 2008, roč. 32, čís. 10, s. 2324. Dostupné online [cit. 2022-12-29]. ISSN 0364-2313. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NAVRÁTIL, Michal. Almanach českých lékařů: s podobiznami a 1000 životopisy : na paměť 50letého jubilea Spolku a Časopisu lékařů českých. Praha: nákladem spisovatelovým, 1913, s. 22. Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]