Přeskočit na obsah

Valentina Nikolajevna Žuravlevová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Valentina Nikolajevna Žuravlevová
Rodné jménoВалентина Николaевна Журавлёва
Narození17. července 1933
Baku, Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika
Úmrtí12. března 2004 (ve věku 70 let)
Petrozavodsk, RuskoRusko Rusko
Povoláníspisovatelka a farmaceutka
Národnostruská
StátSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Alma materÁzerbájdžánský lékařský institut
Žánrvědeckofantastická próza
Manžel(ka)Genrich Saulovič Altšuller
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valentina Nikolajevna Žuravlevová (rusky Валентина Николaевна Журавлёва, Valentina Nikolajevna Žuravljova; 17. července 1933, Baku, Ázerbájdžán12. března 2004, Petrozavodsk, Karelská republika, Rusko) byla ruská sovětská spisovatelka vědeckofantastické literatury původem z Ázerbájdžánu.[1][2]

Narodila se roku 1933 v Baku v Ázerbájdžánu. Již jako dítě se zajímala o literaturu, ale spisovatelkou se stát nechtěla. Roku 1956 ukončila studium na Farmaceutické fakultě Ázerbájdžánského lékařského institutu a zabývala se farmakognozií (naukou o léčivých rostlinách). Psát začala během studia, k publikování ji musel přemluvit její manžel Genrich Saulovič Altšuller (19261998), sám také spisovatel sci-fi (pod pseudonymem Altov). Roku 1958 tak vyšly časopisecky její dvě vědeckofantastické povídky Сквозь время (Přes hranice času) a Эксперимент 768 (Experiment 768), které upoutaly pozornost čtenářů i kritiků. Od roku 1963 byla členem Svazu sovětských spisovatelů.[2]

Se svým manželem žila v Baku a pomáhala mu v práci na zdokonalení jeho metodologie inovací TRIZ (Tvorba a řešení inovačních zadání), rusky (ТРИЗ) (Теория решения изобретательских задач). Po pogromu na arménské obyvatelstvo v Baku roku 1990 a po následném ostrém vzplanutí Ázerbájdžánského nacionalismu opustila se svým manželem rodné město a oba se usídlili v Petrozavodsku v Karélii. Po smrti manžela roku 1998 se zabývala systemizací jeho osobního archivu.[2]

Její prózy čerpají náměty především z kosmických letů a z předpokládaných kontaktů s jinými civilizacemi a vyznačují se zdůrazňováním dobrých lidských vlastností, jako je sebeobětování nebo vzájemná pomoc. Je také autorkou řady článků a studií o sci-fi literatuře.[1]

Sbírky povídek

[editovat | editovat zdroj]
  • Сквозь время (1960, Přes hranice času), sbírka povídek.
  • Зоряна соната (1960), sbírka povídek.
  • Человек, создавший Атлантиду (1963, Člověk, který stvořil Atlantidu), sbírka povídek.
  • Снежный мост над пропастью (1971, Sněhový most nad propastí), sbírka povídek.
  • Летящие во Вселенной (2002, Letící vesmírem), sbírka povídek Valentiny Nikolajevny Žuravlevové a jejího manžela Genricha Sauloviče Altova (pseudonym).

Cyklus Kira Safraj

[editovat | editovat zdroj]

Cyklus o Kiře Safraj, nejprve studentce a poté vynikající psycholožce, se skládá ze šesti povídek knižně vydaných v různých autorčiných sbírkách.

  • Снежный мост над пропастью (1969, Sněhový most nad propastí), vyšlo ve stejnojmenné povídkové sbírce z roku 1971.
  • Приключение (1969, Příhoda), vyšlo v povídkové sbírce Sněhový most nad propastí z roku 1971.
  • Мы пойдем мимо – и дальше (1971), vyšlo v povídkové sbírce Sněhový most nad propastí z roku 1971.
  • Звезда психологии (2002, Hvězda psychologie), souhrnný název pro poslední tři povídky cyklu vyšlé ve sbírce povídek Letící vesmírem (2002):
    • Вся правда о перламутровых молниях (1980),
    • Даешь хрононавтику! (1981),
    • Четыре мраморных слоника (1981, Čtyři mramoroví sloni).
  • Два закона Жюля Верна (1960, Podle zákona Julese Verna).
  • Стартовая площадка мечты (1961, Startovní místo snu).
  • Изобретения, заказанные мечтой (1964, Vynálezy vytvořené snem), o realizaci technických idejí z vědeckofantastické literatury.
  • Фантастика и наука (1965, Fantastika a věda).
  • Горизонты фантастики (1966, Obzory fantastiky).

Česká vydání

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Encyklopedie literatury science-fiction, AFSF, Praha 1995, str. 419.
  2. a b c Три дамы советской фантастики - LiveInternet.ru

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]