Václav Kalenda
| Václav Kalenda | |
|---|---|
| Narození | 28. března 1801 Jasenná,  , Rakouské císařství |
| Úmrtí | 10. února 1878 (ve věku 76 let) Kukleny,  , Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | učitel, spisovatel, novinář a národní buditel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Václav Kalenda (28. března 1801 Jasenná – 10. února 1878 Kukleny) byl český učitel, spisovatel, novinář a národní buditel.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 28. března 1801 v Jasenné u Josefova, kde jako syn rolníka ve 12 letech absolvoval zdejší obecnou školu. Poté 2,5 roku navštěvoval koclířovskou německou školu. Odtud byl dán k sudslavskému učiteli Františku Královi, aby se u něho učil hudbě a liternímu umění. V roce 1817 nastoupil do učitelského kursu v Hradci Králové, odkud se po půlročním angažmá a výborně složených zkouškách 14. července 1817 vrátil do Sudslavi[1], kde se stal na 9 měsíců učitelským pomocníkem. Poté působil v Kostelci nad Orlicí, kde vykonal zkoušku ze všech hudebních nástrojů[2], 5 týdnů ve Starém Plese (rozličné prameny udávají jak Nový, tak Starý Ples, stejně tak je to s délkou zdejšího učitelování – uvádí se různě od 5 týdnů do 1 roku; zde měl po úmrtí učitele sám do 1. prosince 1819 školu vést), 4 roky a 2 měsíce v Černilově (do 31. ledna 1824, zřídil zde chlapecký hudební sbor) a 9 let v Holohlavech (jako pomocník, do roku 1832). Zároveň složil zkoušku ze zpěvu, strunných i dechových nástrojů u ředitele kůru v Hradci Králové, a to s takovým úspěchem, že mohl dirigovat hudbu nejen ve filiálním, ale i farním kostele. Z Holohlav se dostal na školu na Chlumu, odkud po 1 roce provizoria odešel a roku 1833 nastoupil na školu ve Vlkově[3], kde strávil 4 roky. Následně se dostal do Hořiněvsi (nejprve jako pomocník a od 2. června 1839 pod dekretem), kde byl za prospěch ve zkoušce při biskupské vizitaci oceněn 7. listopadu 1841 titulem vzorný učitel jaroměřského okresu[4]. 1. března 1843 nastoupil na školu v Kuklenách, kde se stal v roce 1871 řídícím učitelem. Tam působil do 31. července 1872, kdy po 55 letech učitelování odešel do výslužby[5], přičemž mu byl udělen titul ředitele. Záhy se odstěhoval do Prahy[6], kde zemřel 10. února 1878[7].
Činnost
[editovat | editovat zdroj]Je znám jako propagátor mnemotechniky a hláskovací metody ve východních Čechách. O těchto věcech často psal a přednášel na různých učitelských poradách. Pro školní potřebu napsal „Soustavu hláskovací na velké tabelli“ (1851), kterou vydal vlastním nákladem, „Čítanku“ a „Malou tabulku pro dítky“, jež zůstaly jen v rukopisné podobě. Vedle toho byl pilným přispěvatelem různých novin a časopisů, např. články: „Navedení u vyučování čtení hláskováním“ v „Příteli mládeže“[8] a „Užitek kamenů“ ve „Školníkovi“ (1861)[9]. V roce 1969 po převzetí školství vládou byl zvolen zástupcem učitelstva do okresní školní rady.
Vedle své pedagogické dráhy si našel čas i na spolkový a společenský život. V roce 1856 byl zvolen do obecního výboru[10], do něhož kandidoval i v následujících letech. 1. srpna 1864 byl zvolen ředitelem prozatímního výboru Pěvecké jednoty Vlastimil v Kuklenách[11]. Díky rozmíškám ve spolku však jednotu 3. října 1867 opustil[7], aniž by na jednotu zanevřel.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]V roce 1868 byl za svoji pedagogickou činnost dekorován stříbrným záslužným křížem.[12] V roce 1921 po něm byla nazvána jedna z ulic Kuklenách.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-29.
- ↑ KRYŠPÍN, Vojtěch. Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let. Od r. 1780 do r. 1882. S doplňkem za léta 1883 a 1884. Příspěvek k historii české literatury a českého školství, Praha 1885, str. 140
- ↑ Beseda Učitelská. Týdenník pro učitele a přátele školství národního, Praha 9. května 1878, str. 218
- ↑ Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-29.
- ↑ Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-29.
- ↑ Beseda Učitelská. Týdenník pro učitele a přátele školství národního, Praha 14. února 1878, str. 79
- ↑ a b Památník pěvecké jednoty „Vlastimil“ v Kuklenách. Na oslavu třicetileté činnosti jednoty (1864–1894), v upomínku na slavnosť svěcení praporu a na III. sjezd Prvé české župy pěvecké uspořádal redakční odbor „Vlastimila“, Kukleny 1894, str. 37
- ↑ Česká škola. Časopis pro učitelstvo a přátely školství národního, Smíchov 15. března 1880, str. 90
- ↑ Vojtěch Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let. Od r. 1780 do r. 1882. S doplňkem za léta 1883 a 1884. Příspěvek k historii české literatury a českého školství, Praha 1885, str. 140
- ↑ Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-29.
- ↑ Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-29.
