Všeradice (zámek)
| Všeradice | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Přestavba | 18. století 1930 |
| Stavebník | vladykové ze Všeradic |
| Další majitelé | Vratislavové z Mitrovic |
| Poloha | |
| Adresa | Všeradice,  Česko |
| Souřadnice | 49°52′22,73″ s. š., 14°6′33,34″ v. d. |
  Všeradice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 11026/2-4315 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Všeradice jsou zámek ve stejnojmenné vesnici ve Středočeském kraji v okrese Beroun. Vznikl přestavbou starší tvrze nejspíše v osmnáctém století, kdy vesnici vlastnili Vratislavové z Mitrovic. Zámek a některé hospodářské budovy v jeho areálu jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ve třináctém století bývaly Všeradice rozděleny na dvě části. V jedné z nich, tehdy nazývané Trnová, v roce 1271 daroval Oldřich Zajíc z Valdeka[2] popluží klášteru svaté Dobrotivé.[3] V samotných Všeradicích býval samostatný šlechtický statek zmíněný poprvé v přídomku Bohuslava ze Všeradic roku 1324.[2] Ze stejného rodu pocházel v letech 1343 a 1356 připomínaný Vojslav ze Všeradic.[3] Někdy poté Všeradice získali vladykové ze Svinař. Za nich je v roce 1379 poprvé doložena zdejší tvrz, jejíž správou byl pověřen purkrabí Petr z Nevida.[2]
Vladykové ze Svinař byli oblíbenci krále Václava IV. Patřil k nim Zachař ze Všeradic (1380), který sídlil v Chrustenicích, ale zároveň vlastnil podíl na všeradickém patronátním právu. Přídomek ze Všeradic užíval také jeho bratr Bořivoj připomínaný roku 1381, Albert ze Všeradic sezením na Svinařích (1401; snad toutéž osobou byl Albert ze Všeradic připomínaný v roce 1371, který posléze sídlil v Poříčí), Vojslav ze Všeradic (sídlil v Popovicích) a Bohuš ze Všeradic (1411). Někdy poté statek získali majitelé lochovického panství, protože majitelem Všeradic byl v roce 1427 Bořivoj z Lochovic.[3]
Roku 1470 Všeradice tvořily součást panství hradu Okoř, který vlastnili páni z Donína. U něho zůstaly až do počátku šestnáctého století, kdy Bedřich z Donína prodal všeradický statek Litvínovi z Klinštejna. Ke statku tehdy patřily Všeradice se dvorem, tvrzí, patronátním právem, vesnice Trnová, Nesvačily, Lážovice a části vsí Bykoš a Drahlovice.[3] Majetek zdědila Litvínova dcera Lidmila a většinu jej v roce 1554 prodala Janovi mladšímu Hořovskému z Říčan a jeho manželce Lidmile z Veitmile.[3]
Dalšími majiteli se v roce 1569 stali Kunata a Kryštof Pešíkové z Komárova a na Valdeku. Při koupi je u panství připomínán pustý mlýn a pusté vesnice Drahlovice a Lhota. O pět let později statek prodali Mikulášovi Walterovi z Waltersbergu, který jej opět připojil k lochovickému panství, ale vdova Alena jej opět prodala Vratislavovi staršímu z Mitrovic.[3] Podle Miloslava Bělohlávka se tak stalo v roce 1615,[2] ale August Sedláček uvedl, že Vratislav z Mitrovic už v 1584 zdědil všeradický podíl své manželky a celý statek po něm v roce 1600 zdědil syn Václav, který jej udržel i přes svou účast na stavovském povstání, za což byl odsouzen jen k peněžité pokutě. Jeho manželka a později vdova Kryzelda, rozená z Lažan, se velmi zadlužila, a statek roku 1661 připadl věřitelům Zdeňkovi Kořenskému z Terešova, Zikmundovi Markvartovi Tuněchodskému z Poběžovic a jeho sourozencům, kteří v roce 1666 Zdeňka Kořenského vyplatili.[3]
Rod Tuněchodských poté ve Všeradicích sídlil až do roku 1731. Po Zikmundovi Markvartovi vesnici v roce 1684 zdědil jeho bratr Jan, ale protože zemřel bezdětný už o dva roky později, připadl majetek jeho nezletilému synovci Karlu Zikmundovi. Za něj panství spravovala matka Lidmila Tuněchodská ze Strojetic. Samotný Karel Zikmund zemřel roku 1731 a byl pohřben ve všeradickém kostele svatého Bartoloměje.[3] Tvrz pak získala Renáta Karlová z Běšin a po ní opět Vratislavové z Mitrovic, kteří ji nechali přestavět na barokní zámek.[2]
V roce 1781 všeradický statek koupil Jan Adolf z Kounic, po něm roku 1805 Jindřich Neuman z Maisenthalu a od něj Václav Ubellim ze Siegburgu, který jej připojil ke svému osovskému panství. Od té doby zámek ve Všeradicích přestal sloužit jako panské sídlo a využívali jej pouze úředníci panství. Dochovaná podoba budovy je výsledkem úprav inženýra Hermanna, který zámecký dvůr v roce 1930. Ve druhé polovině dvacátého století měl v zámku byty a kanceláře lochovický státní statek.
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Z počátku sedmnáctého století se dochoval popis tehdejší tvrze. Tvořila ji kamenná prostorná budova se šindelovou střechou. V přízemí se nacházely dvě místnosti pro služebnictvo, dvě místnosti pro chov drůbeže, přípravna chleba, pekárna s klenutou pecí, zaklenutá kuchyně, čtyři přízemní klenuté sklepy a komůrky. V prvním patře bylo sedm světnic rozdělených na osm kanceláří, dvě zaklenuté místnosti a kaple. V podkroví bývala další kancelář a sýpka s kapacitou několika set korců obilí.[3]
Novou podobu zámek získal v osmnáctém století a poté v roce 1930, kdy zanikly barokní prvky. Zámecká budova má obdélníkový půdorys, jedno patro a valbovou střechu. Z architektonických prvků se dochoval trojúhelníkový arkýř a ostění hlavního vchodu.[2] K severní straně byla přistavěna garáž.[4] Pamětní deska zasazená v roce 1968 do zdi vedle vchodu připomíná, že se na zámku narodila Magdalena Dobromila Rettigová.[2]
K památkově chráněným objektům v areálu patří, kromě hlavní zámecké budovy, obytný dům, sýpka a ohradní zeď s bránou. Ostatní hospodářské budovy na severní, východní a jižní straně dvora památkově chráněné nejsou.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-18]. Identifikátor záznamu 120418 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Všeradice – zámek, s. 396–397.
- ↑ a b c d e f g h i SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VI. Podbrdsko. Praha: František Šimáček, 1889. 411 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Lochovsku a Osovsku, s. 224–225.
- ↑ a b Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Všeradice na Wikimedia Commons
