Výrov (hradiště)

Výrov
	Letecký pohled na Výrov od severu
Poloha
Adresa	jižně od Třeskonic, Tuchořice, Česko
Souřadnice	50°15′28,88″ s. š., 13°39′13,78″ v. d.
	Výrov
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výrov je pozdně halštatské a raně středověké hradiště na stejnojmenném vrchu (510 metrů) v severozápadních Čechách, 1,5 kilometru jižně od Třeskonic v okrese Louny.

Popis hradiště

Tvoří ho lichoběžníkové plató na vrcholu kopce, nazývaného kdysi také Vysoký Kuk, o rozloze 5,9 hektaru.^[1] Po obvodu hradiště běží v délce 1,7 km porušený kamenný val, který má charakter terénní vlny.^[2] Nejzachovalejší je na severní straně, kde dosahuje místy výšky 2 metrů. Původní vstup na hradiště ležel pravděpodobně v místech dnešního přístupu lesní cestou na severovýchodě.

V šedesátých letech 20. století byl zplanýrován příčný val, který ve směru východ – západ dělil hradiště na dvě části. Poslední archeologický výzkum na Výrově byl proveden roku 1983. Při něm bylo zjištěno, že vnější strana východního valu je tvořena opukovou lícovanou zdí.^[3] Sondážemi uvnitř hradiště a na úpatí valů byly získány zejména střepy z pozdní doby halštatské (asi 500–420 př. n. l.) a z doby raného středověku (nejspíše 8. a 9. století). Jako opevněná lokalita byl Výrov založen v starší době železné. Slované pak v době hradištní využili a zpevnili starší fortifikaci. Vzhledem k významné strategické poloze v dolním Poohří byl zřejmě Výrov obýván ve většině pravěkých období. Svědčí o tom starší nálezy z doby neolitu, eneolitu, knovízské kultury, doby laténské a doby římské.

Přístup na hradiště

Z Třeskonic po červené turistické značce na vrchol (1,5 km)
Z Pnětluk po zelené turistické značce na Výrov – rozcestí, odtud po červené turistické značce na vrchol: (4,5 km)

Od vysílače na vrcholu je rozhled západním směrem na Doupovské hory.

Odkazy

Reference

↑ Tutte , Karl, Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde, Žatec 1904, s. 703
↑ Čtverák, Vladimír a kol., Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, s. 324
↑ Holodňák, Petr, Archeologický výzkum hradiště Výrov u Třeskonic, Sborník Okresního archivu v Lounech 1, 1985, s. 59

Literatura

Bubeník, Josef, Slovanské osídlení středního Poohří, Praha 1988, s. 251
Čtverák, Vladimír a kol., Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, s. 324, ISBN 80-7277-173-6
Holodňák, Petr, Archeologický výzkum hradiště Výrov u Třeskonic, Sborník Okresního archivu v Lounech 1, 1985, s. 53-62
Mahr, A., Vorzeitfunde aus dem Saazer Becken in Wiener Museumsbesitz, Sudeta 6, 1930, s. 9-36
Michálek, Jan, Archeologické nálezy ze středních a severozápadních Čech ve sbírce Naturhistorisches Museum ve Vídni, in: Příspěvky k pravěku a rané době dějinné severozápadních Čech 7, Most 1999, s. 67
Sláma, Jiří, Střední Čechy v raném středověku II. Hradiště, příspěvky k jejich dějinám a významu, Praehistorica 11, 1986, s. 92
Smrž, Zdeněk, Späthallstattzeitliche Burgwälle und Höhensiedlungen in Nordwestböhmen, Památky archeologické 83, 1992, s. 92
Tutte, Karl, Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde, Žatec 1904, s. 703-705.

Související články

Seznam hradišť v Ústeckém kraji

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Výrov na Wikimedia Commons
Informace na stránkách žateckého muzea od P. Holodňáka
Stručný údaj, foto

[1] Tutte , Karl, Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde, Žatec 1904, s. 703

[2] Čtverák, Vladimír a kol., Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, s. 324

[3] Holodňák, Petr, Archeologický výzkum hradiště Výrov u Třeskonic, Sborník Okresního archivu v Lounech 1, 1985, s. 59

[1]

[2]

[3]