Václav Hons

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Václav Hons
Narození 14. června 1938 (81 let)
Chotutice u Kolína
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání básník a překladatel
Národnost česká
Stát ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo,
ČeskoČesko Česko
Alma mater Univerzita Karlova
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Hons (* 14. června 1938, Chotutice u Kolína) je český básník a překladatel, autor milostné a přírodní lyriky a písňových textů, v době normalizace výrazně prorežimní autor.[1][2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rolnické rodině. Po maturitě na jedenáctileté střední škole v Kolíně roku 1956 začal studovat na Vysoké škole ekonomické v Praze, ale po roce přestoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy na obor čeština a historie. Studium ukončil roku 1962. Po základní vojenské službě pracoval v letech 19641967 v Ostravě v redakci kulturněpolitického měsíčníku Červený květ. Poté od roku 1968 do roku 1969 působil na Ministerstvu kultury a informací jako vedoucí literárního oddělení a roku 1969 v normalizačním týdeníku Tvorba. Pak pracoval v Československém rozhlase v Praze, nejprve jako šéfredaktor hlavní redakce literárně-dramatického vysílání, později jako dramaturg rozhlasové stanice Vltava. Od roku 1990 je ve svobodném povolání.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Debutoval časopisecky koncem padesátých let v týdeníku Kultura, dále přispíval například do Literárních novin, Tváře, Plamene, Hosta do domu, Rudého práva a do dalších periodik. Jeho první básnická sbírka Co je před očima obsahující verše mladistvého okouzlení životem, vyšla roku 1962. Po sbírkách citových reflexí přešel autor v době normalizace k politiky orientované tvorbě, čímž se zařadil mezi výrazně prorežimní básníky, Ale i v této době psal milostné a rozverné básně, ve kterých se projevila jeho improvizační lehkost. Napsal také několik stovek písňových textů, zvláště šansonů (například pro Hanu Zagorovou, Lucii Bílou nebo Karla Gotta).[3]

Sametovou revoluci nejdříve přivítal, v pozdějších letech však zaujal k polistopadovému politickému vývoji kritický postoj a začal v týdeníku Obrys-Kmen publikovat ostře satirické básnické komentáře k aktuálním politickým událostem.[3] Po dlouhé odmlce vydal v letech 20152017 v rychlém sledu šest sbírek obsahujících básně různého zaměření, humorné, milostné či lehce erotické, poetické hříčky i verše s temnější náměty.[4]

Honsova překladatelská práce není příliš rozsáhlá. Pro antologii deseti básníků NDR Jitro přichází (1973) přeložil verše Bernda Jentzsche, pro antologii deseti bulharských básníků Jižní vítr (1974) básně Valeriho Petrova.[5]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Co je před očima (1962), verše z let 19591960.
  • Chodec (1965), verše a básně v próze z let 19611964 zachycují „nekonečné míjení fantastických tvarů a věcí“, jak se s nimi člověk-chodec v životě setkává.
  • Černé milosti (1972), sbírka zachycující na pozadí přírodních a civilizačních obrazů i eroticky podbarvených básní pocity člověka.
  • Únor (1973), poema.
  • Něha na klíček (1974), sbírka přinášející v pravidelných i volných verších milostná i společenskokritická témata.
  • Země zaslíbená (1975), rozsáhlá báseň obsahující vyznání lásky k rodné zemi.
  • Noční souboje (1975), sbírka opěvující přírodu, rodný kraj, dětství i lásku k ženě.
  • Byl tenkrát v zemi máj (1975), poema zachycující období mezi lety 1938–1948, jejímž hlavním tématem je průběh osvobození Československa Sovětskou armádou.
  • Zapečetěná holubice (1975).
  • Eva (1975), milostná poema.
  • V této zemi (1976), poema.
  • Malá noční hudba (1976), poema přibližující život a dílo Wolfganga Amadea Mozarta.
  • Lenin (1977), poema.
  • Krajina pro tebe (1977), sbírka veršů usilujících o netradiční zpracování a formální originalitu.
  • Revoluční trilogie (1978), obsahuje poemy Únor, Byl tenkrát v zemi máj a Lenin.
  • Za kloboukem déšť (1978).
  • Jihočeská poema (1979), doprovod k obrazům Karla Neuberta.
  • Picasso (1981), poema.
  • A cesty kvetou (1985), básně k fotografické publikaci.
  • Zkapalněná křídla (1988), reflexivní a intimní lyrika.
  • Vodní hudba (2015), poema na motivy života a díla Georga Friedricha Händela.
  • Nu co (2015).
  • Tak jo (2016).
  • Leda že (2016).
  • Vyženeš dveřmi stěhovavého ptáka, vrátí se oknem okřídlený šakal (2017).
  • Hodinová věž (2017).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Slovník české literatury po roce 1945 – Václav Hons
  2. Slovník českých spisovatelů, Praha: Libri, 2000, S. 251
  3. a b c Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1. díl, Praha: Brána, 1995, S. 269
  4. Databazeknih.cz - Václav Hons
  5. Knihovnicka.net - Václav Hons

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]