Václav Exner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
RNDr. Václav Exner, CSc.

místopředseda KSČM
Ve funkci:
3. července 1993 – 2. prosince 2006

1. předseda Poslaneckého klubu KSČM
Ve funkci:
19. ledna 1994 – 6. června 1996
Nástupce Vojtěch Filip

poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. ledna 1993 – 3. června 2010

poslanec České národní rady
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992 [1]

zastupitel Městské části Praha 6
Ve funkci:
24. listopadu 1990 – 1993
Stranická příslušnost
Členství KSČ (1962-1990)
KSČM (od 1990)

Narození 20. září 1942 (76 let)
Bukovina u Čisté
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Choť ženatý
Děti 4 děti
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
VAAZ Brno
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Exner (* 20. září 1942 Bukovina u Čisté) je český politik, v 90. letech 20. století a počátkem 21. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za Komunistickou stranu Československa, později za KSČM.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1960 dokončil studia na Průmyslové škole jaderné techniky v Praze a roku 1965 vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Zde potom roku 1968 složil rigorózní zkoušku. Kromě toho v roce 1974 absolvoval vědeckou přípravu v oboru vojenské techniky na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně. Specializoval se na fyziku, automatizaci a programování. Profesně působil před nástupem profesionální politické dráhy ve funkci ředitele odboru organizace a automatizace v podniku zahraničního obchodu Omnipol. Je ženatý, má čtyři děti a k roku 1999 měl šest vnoučat.[2]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Členem Komunistické strany Československa se stal již ve věku 20 let a zůstal jím trvale (s malou přestávkou v roce 1969[zdroj?]). Před rokem 1989 působil jako funkcionář základní stranické organizace a lektor politického vzdělávání.[2]

Po sametové revoluci se nejprve angažoval v komunální politice. V komunálních volbách v roce 1990 byl zvolen členem obvodního zastupitelstva Praha 6 a stal se předsedou klubu členů zastupitelstva za KSČM. V zastupitelstvu setrval do poloviny roku 1993.[2] Od února 1992 zasedal v České národní radě (nastoupil do ní jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Jiří Jirásek.[3]

Mandát v ČNR obhájil v řádných volbách v roce 1992, nyní za koalici Levý blok, kterou tvořila KSČM a menší levicové skupiny (volební obvod Praha).[4][5] Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Během volebního období 1992-1996 přešel do samostatného poslaneckého klubu KSČM (poté, co se koalice Levý blok rozpadla na několik samostatných levicových frakcí). Od roku 1993 zasedal ve výboru petičním, pro lidská práva a národnosti a od roku 1995 i v organizačním výboru.[6]

V té době již zastával významné stranické funkce. Od července 1993 působil jako místopředseda KSČM.[7] Po vzniku samostatného sněmovního klubu KSČM byl jeho předsedou. Před komunálními volbami v roce 1994 zastával post šéfa operativního volebního štábu.[8] Od roku 1995 v rámci zpřesnění kompetencí místopředsedů KSČM měl Exner portfolio místopředsedy strany pro ekonomiku.[9] V prosinci 1999 se neúspěšně ucházel i o post předsedy KSČM. Zvítězil ale opětovně Miroslav Grebeníček se 168 hlasy, zatímco druhý Exner získal jen 62 hlasů od delegátů.[10][11] Počátkem 21. století se uvádí jako představitel dogmatičtějšího, konzervativního křídla v rámci KSČM.[12] Opětovně se o zisk předsednického postu v KSČM pokusil na sjezdu v roce 2004.[13] Nyní ale získal jen 22 hlasů a nepostoupil do 2. kola.[14] Zůstal ale i nadále místopředsedou KSČM.[15] Funkci místopředsedy musel opustit až koncem roku 2006. Ústřední výbor ho tehdy z tohoto postu odvolal poté, co Exner čelil kritice za uzavření nevýhodných smluv na prodej a koupi stranických nemovitostí.[16]

Mandát v poslanecké sněmovně mezitím obhájil ve volbách v roce 1996, volbách v roce 1998, volbách v roce 2002 a volbách v roce 2006. V období let 2004-2006 byl místopředsedou zahraničního výboru sněmovny.[17][18][19][20]

V senátních volbách roku 2004 se neúspěšně pokoušel o zisk senátorského křesla za Senátní obvod č. 25 - Praha 6. Získal ale jen 14% hlasů a nepostoupil do 2. kola.[21] Podobně bez úspěchu kandidoval za KSČM ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009.[22]

V sněmovních volbách v roce 2010 mandát neobhájil. Byl totiž umístěn až na spodní místo kandidátní listiny.[23] Na své další plány po odchodu z parlamentu reagoval s tím, že „jsem zapojen v odborném zázemí naší strany, budu v tom pokračovat.“[24] Následně učil na jednom pražském gymnáziu fyziku.[25]

V roce 2011 se účastnil demonstrace pořádané v Praze německými a českými levicovými radikály pod heslem Třídní boj místo světové války. Akci svolal Komunistický svaz mládeže, ale KSČM se od ní distancovala.[26]

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval na 14. místě kandidátky KSČM[27], ale neuspěl.

Spolupráce s StB[editovat | editovat zdroj]

V březnu 1992 bylo oznámeno, že Exner je pozitivně lustrován a byl v letech 1981 až 1982 evidován jako spolupracovník Státní bezpečnosti (StB) coby důvěrník (krycí jméno VRBA) a opět v roce 1989 jako důvěrník (krycí jméno IZÁK). Členka lustrační komise jeho angažmá v StB komentovala s tím, že „Věděl, že se stýká s příslušníky StB. Byl svolný opakovaně se s nimi stýkat mimo úřední místnosti a podával informace významné pro StB neoficiální cestou v utajovaném styku.“ Exner na tato zjištění reagoval s tím, že „Neorientoval jsem se v té době dost v právu ani v organizaci bezpečnosti. Nebyl jsem si vědom, s jakou složkou bezpečnosti se stýkám.“[28]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
  2. a b c Zpráva ČTK: Václav Exner bude jako místopředseda řídit v KSČM ekonomiku, Datum vydání: 5.12.1999, Čas vydání: 19:29, ID: 19991203E00731.
  3. Zpráva ČTK: Odpovědmi na interpelace skončila 30.schůze ČNR, Datum vydání: 18.2.1992, Čas vydání: 18:22, ID: 19920218C01612.
  4. Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  6. Václav Exner [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  7. Zpráva ČTK: Miroslav Grebeníček: SDL nemá ohlas, Datum vydání: 15.7.1993, Čas vydání: 15:49, ID: 19930715C01963.
  8. Zpráva ČTK: KSČM půjde do voleb samostatně všude, kde to půjde, Datum vydání: 1.9.1994, Čas vydání: 15:18, ID: 19940901D00935.
  9. Zpráva ČTK: KSČM má ode dneška čtvrtého místopředsedu, Datum vydání: 9.12.1995, Čas vydání: 16:08, ID: 19951209D00853.
  10. Zpráva ČTK: Šéfovat KSČM chtějí vedle Grebeníčka i Exner, Filip a Dolejš, Datum vydání: 6.11.1999, Čas vydání: 14:43, ID: 19991106E01109.
  11. Zpráva ČTK: Předsedou KSČM sjezd opět zvolil Miroslava Grebeníčka, Datum vydání: 4.12.1999, Čas vydání: 19:09, ID: 19991204E01444.
  12. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1423. (česky) 
  13. Zpráva ČTK: Vizitky nejvážnějších kandidátů na předsedu KSČM, Datum vydání: 12.5.2004, Čas vydání: 10:00, ID: 20040423F01181.
  14. Zpráva ČTK: KSČM volí nové vedení, rozhodne se mezi Grebeníčkem a Filipem, Datum vydání: 15.5.2004, Čas vydání: 19:05, ID: 20040515E01739.
  15. Zpráva ČTK: Vizitky nových místopředsedů KSČM, Datum vydání: 16.5.2004, Čas vydání: 12:55, ID: 20040516E00675.
  16. Zpráva ČTK: Exner byl odvolán z funkce místopředsedy KSČM, Datum vydání: 2.12.2006, Čas vydání: 16:38, ID: T200612020285701.
  17. Václav Exner [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  18. Václav Exner [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  19. Václav Exner [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  20. Václav Exner [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  21. volby 2004 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  22. Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 05.06. - 06.06.2009 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  23. Zpráva ČTK: Do poslaneckých lavic se po říjnu někteří poslanci nevrátí, Datum vydání: 25.6.2009, Čas vydání: 16:12, ID: T200906250382601.
  24. Zpráva ČTK: Část neúspěšných poslanců míří do Senátu, další chtějí podnikat, Datum vydání: 2.6.2010, Čas vydání: 14:25, ID: T201005310577501.
  25. Nová kariéra Ivana Langera [online]. cak.cz [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. (česky) 
  26. Zpráva ČTK: V Praze demonstrovalo asi 60 levicových extremistů z ČR a Německa, Datum vydání: 10.5.2011, Čas vydání: 20:01, ID: T201105090726701.
  27. Kandidátní listina KSČM pro volby do Evropského parlamentu 2014 [online]. KSČM, 2014-02-22 [cit. 2014-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-25. 
  28. Zpráva ČTK: Další pozitivně lustrovaný v ČNR Václav Exner (KSČM), Datum vydání: 20.3.1992, Čas vydání: 13:19, ID: 19920320C00700.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]