Lustrace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Lustrace je ve svém obecném významu kontrola údajů v různých evidencích a rejstřících. Specifický význam však tento pojem nabyl v zemích střední a východní Evropy, které se zbavily komunistických režimů. Podobně jako proběhla denacifikace v poválečném Německu, v postkomunistickém prostředí došlo k vyloučení osob, které byly součástí vedení státu a jeho represivních složek, z vedoucích veřejných funkcí.

Samotné slovo lustrace znamená „očišťování“, neboť pochází z latinského lustratio, což byla ve starém Římě očistná oběť bohům, která se prováděla na závěr sčítání lidu (census) a která zajišťovala úspěch římského národa do budoucna.[1]

České lustrace[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Lustrace v Česku.

Lustrace v České republice jsou na rozdíl od rehabilitací mimosoudním opatřením provedeným ve formě zákona. Ještě v Československu byly přijaty celkem dva lustrační zákony: velký (č. 451/1991 Sb.) a malý (č. 279/1992 Sb.), jejichž účinnost byla původně omezena na dobu pěti let, ale postupně byla prodloužena na dobu neurčitou. Jejich význam spočívá v tom, že vedoucí funkce ve veřejné správě, justici, armádě, policii a veřejnoprávních médiích mohou vykonávat jen ti, kteří nebyli příslušníky nebo spolupracovníky StB, funkcionáři KSČ od okresního tajemníka výše, příslušníky Lidových milicí nebo členy akčních výborů či prověrkových komisí. Ve vztahu k StB se to dokládá lustračním osvědčením, které vydává Ministerstvo vnitra, jinak jen čestným prohlášením. Lustrace se však netýkají osob narozených po 1. prosinci 1971.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKŘEJPEK, Michal. Římské právo – mýty, fikce a skutečnost. Právní rozhledy. 2002, čís. 10, s. 492. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]